Kdo má v rukou jadernou budoucnost Visegrádu? Konec ruské éry překresluje mapu vlivu
Od miliardových dohod s Američany po francouzské palivo – střední Evropa urychluje svou jadernou transformaci.
Od miliardových dohod s Američany po francouzské palivo – střední Evropa urychluje svou jadernou transformaci.
Polsko po desetiletích plánování a veřejných debat konečně přechází k realizaci svých jaderných ambicí. První reaktory mají vzniknout ve spolupráci s Američany.
Speciální report přináší pohled na to, jak hluboko jsou státy V4 stále propojené s ruským jaderným palivem, technologiemi či financováním – a jak složité je tuto závislost překonat.
Slovensko chce snížit svou závislost na Rusku a při rozvoji jaderné energetiky se obrací k západním partnerům. Nový reaktor má dodat americký Westinghouse, palivo francouzská společnost Framatome.
Projekt maďarské jaderné elektrárny Paks II se ocitl na rozcestí. Nová vláda chce přehodnotit jeho náklady i rizika, zároveň musí řešit energetickou bezpečnost země i pokračující závislost na Rusku.
Jádro je důležitým pilířem české energetiky a jeho význam s dekarbonizací a nutností navyšovat energetickou bezpečnost poroste. Česká jaderná energetika však stojí před mnoha výzvami.
Ve střední Evropě dnes státy stavějí své digitální systémy převážně na amerických technologiích. Od kancelářských aplikací přes cloudovou infrastrukturu až po nástroje kyberbezpečnosti a nástroje AI.
Polská digitální infrastruktura je dnes úzce provázaná s americkými korporacemi. Tato závislost umožnila rychlou modernizaci státu, zároveň ale podle odborníků vytváří strukturální zranitelnost.
Evropa je závislá na amerických technologiích a tato závislost se s nástupem umělé inteligence prohloubila. Přestože EU tento problém rozpoznala, odstranění závislosti může trvat desítky let.
Střední Evropa stojí na digitálních technologiích z USA. Česko, Slovensko, Polsko i Maďarsko sice těží z jejich dostupnosti, výkonu a ceny, zároveň ale čelí rostoucí závislosti.
Slovensko stojí na amerických technologiích – od státní správy až po každodenní kancelářskou práci. Evropské alternativy sice existují, jejich širšímu nasazení ale brání cena i chybějící vůle.
Zatímco technologie z komunistické Číny v Česku nemají příliš dobrou pověst a jsou předmětem napjatých politických debat, v případě závislosti na amerických technologiích se debata spíš nevede.