Pětice zemí EU chce dočasně omezit některá hlasovací práva novým členům
Evropská unie by měla projednat možnost dočasného omezení některých hlasovacích práv budoucích členů unie a zavedení dalších záruk dodržování zásad právního státu.
Evropská unie by měla projednat možnost dočasného omezení některých hlasovacích práv budoucích členů unie a zavedení dalších záruk dodržování zásad právního státu.
Návrh německého kancléře na přidružené členství Ukrajiny otevřel debatu o budoucím rozšíření EU. Zatímco německý europoslanec David McAllister jej podpořil, Volodymyr Zelenskyj návrh odmítl.
Pětice unijních zemí včetně Česka vyzvala Evropskou komisi, aby přehodnotila dosavadní přístup integrace západního Balkánu do Evropské unie.
Po letech stagnace se zdá, že by se EU mohla brzy rozšířit, šanci má Černá Hora. Pokud jde o Ukrajinu, konec Orbána a „názorová otočka“ Fica mohou jejímu vstupu pomoct, to ale samo o sobě nestačí.
Evropa stojí podle finského prezidenta Alexandra Stubba na historickém rozcestí podobném období po pádu železné opony.
Izraelsko-americký útok na Írán a zabití Chameneího otevírají podle bývalého předsedy Evropské komise Romana Prodiho nebezpečnou kapitolu blízkovýchodních dějin.
V EU se opět otevřela debata o vícerychlostní integraci. Co na to Česko?
Evropský parlament schvaluje kromě nařízení a směrnic také nezávazná usnesení neboli rezoluce, díky kterým se snaží prosazovat svá témata a tlačit na Komisi, státy EU nebo mimoevropské režimy. Ani samotní europoslanci se ale neshodnou, jak velký dopad reálně mají.
Evropská unie zaostává v bezpečnosti i ekonomické výkonnosti za svými globálními konkurenty a je potřeba to urychleně řešit. Na této „anamnéze“ se shodnou čeští politici napříč spektrem. Nesouhlasí ale v tom, jakou „medicínu“ podat.
Před rokem zastavil americký prezident Donald Trump většinu zahraniční pomoci Spojených států. Evropa se snaží alespoň částečně zaplnit vzniklou mezeru, sama ale čelí rozpočtovým škrtům a politickému odporu vůči pomoci.
Kypr odhalil priority svého předsednictví, které začíná 1. ledna. Kypřané budou usilovat o autonomní Unii, která je otevřená světu. Hlavní důraz kladou, stejně jako předchozí dánské předsednictví, na podporu Ukrajiny, dále také na obranu, bezpečnost a migraci.
Evropská komise připravuje zásadní krok k prohloubení jednotného trhu, vytvoření tzv. Unie úspor a investic. Cílem je lépe propojit finanční trhy členských zemí a nasměrovat úspory obyvatel do produktivnějších investic napříč Evropou.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen navrhla změny příštího sedmiletého rozpočtu EU ve snaze získat podporu Evropského parlamentu. Vyplývá to z dokumentu, do kterého nahlédl bruselský server Politico.
Evropská komise připravuje tzv. 28. režim, nový právní rámec, který má firmám umožnit podnikat napříč Unií podle jednotných pravidel místo odlišných národních úprav. Cílem je prohloubit dnes roztříštěný vnitřní trh.
Malý poradní orgán, který ale má svou stopu třeba v evropských zákonech o domácím násilí nebo ve Fondu spravedlivé transformace. Právě tak popisuje Evropský hospodářský a sociální výbor Lucie Studničná.
Ambiciózní snaha Ukrajiny o členství v Evropské unii čelí značným výzvám. Ačkoli u mnohých z nich již byly zahájeny formální přístupové rozhovory, jejich pokrok závisí na pokračujících reformách v těchto státech a na schopnosti EU dosáhnout vnitřního konsensu.
Klimatická politika EU vstoupila do turbulentního období. „Otázka zní, jestli protitlak, který teď cítíme, je jen…
Nová evropská strategie konkurenceschopnosti si neklade zrovna malé cíle – chce udělat z EU ekonomického giganta, zachovat nastavený sociální model a u toho udržet kurz zelené a digitální transformace.