Požáry letos v Evropě zasáhly statisíce hektarů a způsobily škody na majetku, zemědělství, infrastruktuře a ekonomice. Členské státy i evropské instituce řeší nejen to, jak rychle hasit, ale také jak předcházet jejich ničivým dopadům.
Podle Evropského informačního systému o lesních požárech EFFIS, který provozuje Evropská komise prostřednictvím Společného výzkumného střediska (JRC), bylo v EU k 6. září 2026 spáleno 650 458 hektarů.
To je výrazně více než dlouhodobý průměr za stejné období let 2006–2025. Zároveň je ale letošní sezona stále pod loňským rekordem. K 6. září 2025 bylo podle EFFIS spáleno 999 145 hektarů.
Kde hoří nejvíc?
Největší požární riziko zůstává v jižní Evropě. Letošní požáry výrazně zasáhly například Francii, Španělsko, Řecko, Portugalsko a Itálii.
Riziko se ale neomezuje pouze na Středomoří. EFFIS v druhé polovině srpna upozorňoval na velmi vysoké až extrémní nebezpečí také v některých částech Rumunska, Maďarska a Balkánu. Belgie letos čelila největšímu lesnímu požáru ve své historii.
Požáry už proto nelze vnímat pouze jako problém několika jižních států. Klimatická změna zvyšuje riziko také v regionech, které byly v minulosti méně ohrožené.
Požáry budou do budoucna ještě větší problém
Světová zdravotnická organizace (WHO) varovala, že za poslední čtyři roky se počet lesních požárů zvýšil o 57 %.
Podle studie vědců z Potsdamského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) se navíc může plocha zasažená požáry do budoucna dál výrazně rozšířit.
Při scénáři nízkých emisí by se podle studie mohla do konce století průměrná roční plocha zasažená požáry v Evropě zvýšit přibližně o 39 %. Při scénáři vysokých emisí by nárůst mohl dosáhnout dokonce 192 %, tedy téměř trojnásobku současné úrovně.
Studie zároveň ukazuje, že lepší management požárů může výrazně zmírnit jejich dopad. Zlepšení prevence, vybavení a schopnosti hasičů může podle modelů snížit rozsah požárů o 72 až 92 % oproti scénářům bez dalšího zlepšování kapacit.
Účet není jen za hašení
Účet za požáry zahrnuje víc než jen jejich hašení. Pokud zasáhne zemědělskou půdu, vznikají ztráty úrody a příjmů. V turistických oblastech mohou lidé rušit dovolené a podniky přicházejí o tržby. Pokud oheň zasáhne obydlené oblasti, přidávají se škody na domech, silnicích, energetické infrastruktuře a další náklady spojené s evakuací a obnovou. Dalším problémem je kouř a jeho dopady na zdraví.
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) uvádí, že mezi lety 1980 a 2024 způsobily extrémní projevy počasí a klimatu v EU ekonomické ztráty přibližně 822 miliard eur. Z toho připadlo na roky 2021–2024 více než 208 miliard eur. Požáry jsou ale v této statistice pouze jednou částí. EEA mezi klimatická rizika zahrnuje také povodně, bouře, vlny veder, sucho a další extrémy.
Evropská komise odhaduje, že katastrofy související s klimatem již nyní snižují HDP EU o jedno procento, přičemž do roku 2050 se tato hodnota zvýší na 2,3 a do konce století na sedm procent.
Podle pojišťoven by kumulativní ztráty HDP v nejvíce ohrožených zemích EU mohly mezi letošním rokem a rokem 2030 dosáhnout až sedmi procent.
Od hašení k prevenci
Právě rostoucí náklady jsou jedním z důvodů, proč se evropská politika v oblasti požárů stále více zaměřuje na prevenci a připravenost. V březnu Evropská komise představila nový přístup k řízení rizika lesních požárů. Nezaměřuje se pouze na zásah, ale také na prevenci, připravenost a obnovu zasažených míst.
Komise chce mimo jiné zlepšit péči o lesy a krajinu, systém včasného varování, mapování požárního rizika, využívání satelitních dat a přeshraniční spolupráci hasičů.
Součástí plánu je také rozšíření evropské flotily rescEU o 12 hasičských letadel a pět vrtulníků.
Evropská komise zároveň letos uvedla, že EU potřebuje každoročně investovat přibližně 70 miliard eur do adaptačních opatření. Příkladem je prevence povodní nebo ochlazování měst. Evropské vlády však v současnosti podle odhadů vynakládají na adaptaci pouze 29 miliard eur ročně. Škody způsobené klimatickými změnami na infrastruktuře a hmotném majetku přitom dosahují v průměru 45 miliard eur ročně.
Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra nedávno v rozhovoru pro Politico řekl, že mnoho evropských vlád se potýká s omezenými možnostmi ohledně veřejných rozpočtů. Zároveň by ale vlády podle něj měly více investovat do posílení obrany proti globálnímu oteplování, jinak je v příštích letech čekají ještě vyšší náklady.
„Nikdo z nás nemá na zahradě strom, na kterém rostou peníze,“ řekl.
„Rozpočet je ale v konečném důsledku odrazem vašich politických priorit. A to, co nám požáry a povodně říkají, je, že z toho raději udělejte prioritu, protože jinak za to zaplatíte ještě mnohem vyšší cenu – ať už jde o dopady na zdraví, ekonomiku či společnost,“ vzkázal.
Víc peněz na připravenost v příštím rozpočtu
Příští rozpočet pro roky 2028–2034 by měl tento přístup také reflektovat. V návrhu EK je vyčleněno 10,7 miliardy eur na civilní ochranu a připravenost na mimořádné události v oblasti zdravotnictví. Peníze by nebyly vyčleněny pouze na hašení požárů, ale měly by podpořit širší úsilí o přípravu a reakci na různé typy katastrof.
„Klimatická změna se zrychluje. Naše reakce se tedy musí vyvíjet stejně rychle,“ řekla v červenci eurokomisařka pro krizové řízení Hadja Lahbib agentuře Reuters.
„Musíme se na rizika připravit ještě předtím, než katastrofy udeří, a ne reagovat pouze poté,“ dodala.
V podobném duchu vystoupila na začátku září na jednání výboru pro životní prostředí. Lahbib zdůraznila, že vedle samotného hašení je klíčová především prevence a připravenost na stále častější extrémní vedra a s nimi spojené požáry.
„Každý rok označujeme požární sezónu za nejhorší v historii. To by nám mělo něco napovědět. Rizika se rychle mění a potřebujeme přístup, který s nimi dokáže držet krok,“ řekla.
Finální shoda na příštím víceletém rozpočtu EU zatím není, takže částka se ještě může měnit. Členské státy sice podporují doporučení zaměřená na posílení prevence a připravenosti na požáry, ale neshodnou se, kolik společných finančních prostředků EU by na to mělo být věnováno.
Tento obsah byl publikován v rámci projektu Eastern Flank EU Reporting (EFER), na kterém spolupracují redakce Delfi (Litva), Delfi (Lotyšsko), Espress (Rumunsko), EUBrief (Slovensko), Faktabaari (Finsko), Focus Europe Poland (Polsko), Napunk (Slovensko), Pro News Bulgaria (Bulharsko) a Update EU (Česko). Projektový obsah naleznete také na webu EastFlank.eu. Více informací najdete zde.
