Starmer: Británie jedná o svém připojení k unijní půjčce Ukrajině
Británie by se mohla připojit k půjčce ve výši 90 miliard eur, kterou se chystá EU poskytnout Ukrajině. Část peněz by mohla být vynaložena na pořízení britských zbraní.
Británie by se mohla připojit k půjčce ve výši 90 miliard eur, kterou se chystá EU poskytnout Ukrajině. Část peněz by mohla být vynaložena na pořízení britských zbraní.
Evropa musí snížit své závislosti ve třech oblastech: na dovážených fosilních palivech, v obraně a rovněž, pokud jde o dodavatelské řetězce. V Jerevanu to uvedla předsedkyně EK Ursula von der Leyen.
Země východního křídla EU navyšují investice do obrany. Žebříčku vévodí Polsko, které výrazně převyšuje všechny země regionu.
EU by měla zavést férový mechanismus, který umožní přehlasovat i Francii a Německo. To ale tyto velké státy nikdy nedovolí, říká v rozhovoru pro Update EU expert na diplomacii Erik Pajtinka.
Evropa zažívá obrannou renesanci. Průmysl hlásí rekordní obraty, roste počet domácích výrobních závodů, snižují se závislosti na nespolehlivých dodavatelích. Katalyzátorem toho všeho je Evropská unie.
Polsko a Ukrajina budou spolupracovat v nové iniciativě týkající se dronů, oznámili polský premiér Donald Tusk a předsedkyně ukrajinské vlády Julija Svyrydenko.
Investice do jaderných zbraní se zvyšují. Loni do firem zabývajících se jejich výrobou investovalo o 15 procent více finančních institucí. Hrozí eskalace, varují zástupci nevládních uskupení.
Evropa má potřebné know-how i firmy schopné vyvíjet špičkové dronové technologie, je ale stále závislá na surovinách z Číny. Jiří Strava ze společnosti Componentas upozorňuje, že čínské technologie mohou představovat riziko.
Už dnes večer startuje na Kypru neformální summit. Kromě geopolitické situace, hlavně s ohledem na Írán, mají špičky EU na programu téma dlouhodobého unijního rozpočtu. Česko k němu má velké výhrady.
Kvůli měnící se geopolitické situaci ve světe si Evropané začali uvědomovat, že v obraně musí dělat víc. Jak na tuto novou realitu zareagovaly státy východního křídla EU a NATO?
Kypr jako předsednická země EU chce otevřít debatu o tom, jak zajistit pomoc členskému státu v případě napadení.
Účastí prezidenta Petra Pavla na summitu NATO by si mohla Česká republika zachránit pověst zodpovědného člena aliance, upozorňuje expertka na zahraniční a bezpečnostní politiku.
Kolektivní obrana není jen o právní povinnosti si navzájem pomáhat, ale také o společném plánování a budování kapacit.
Rada EU, která zastupuje členské státy, dnes schválila český plán na využití prostředků z evropského finančního nástroje SAFE, který byl zřízen loni a umožňuje půjčky na vojenské vybavení.
EU dál rozšiřuje seznam „obálek“, ze kterých je možné platit obranné projekty. Nový nástroj AGILE se má zaměřit na rychlé investice do přelomových technologií, které mají zmodernizovat armády.
Komise oznámila, že podnikla první přípravné kroky k vyplacení půjčky v hodnotě 90 miliard eur na podporu Ukrajiny. Stalo se tak navzdory tomu, že definitivní schválení půjčky stále blokuje Maďarsko.
Cílem programu je podle EK posílit a modernizovat evropský obranný průmysl, zvýšit výrobní kapacitu a zajistit technologický pokrok a odolnost. Zájemci mohou žádat o peníze z EDIP již od 31. března.
Ruská invaze na Ukrajinu zásadně proměnila bezpečnostní prostředí Evropy. Zatímco státy východního křídla EU sdílejí historickou zkušenost s ruským vlivem, jejich reakce na válku se výrazně liší.