Kypr jako předsednická země EU chce otevřít debatu o tom, jak zajistit pomoc členskému státu v případě napadení. Podle prezidenta Nikose Christodoulidese sice Smlouva o EU takovou podporu předpokládá, chybí ale konkrétní pravidla, jak v takové situaci postupovat.
Smlouva o EU zmiňuje pomoc napadenému členovi v článku 42. „Pokud se členský stát stane na svém území cílem ozbrojeného napadení, poskytnou mu ostatní členské státy pomoc a podporu všemi prostředky, které jsou v jejich moci,“ uvádí článek v sedmém odstavci. Ustanovení je někdy srovnáváno s článkem pět Severoatlantické smlouvy, tedy se závazkem kolektivní obrany členských zemí NATO.
„Máme článek 42, odstavec sedmý, a nevíme, co se stane, když nějaký stát tento článek použije,“ upozornil kyperský prezident. Podle něj by země unie měly po debatě připravit „operační plán toho, co se stane, když nějaký členský stát článek spustí“.
Řada států EU je rovněž členy Severoatlantické aliance. To ale není případ Kypru. Ostrov při současné válce na Blízkém východě čelil ostřelování zřejmě z Libanonu. Cílem byla britská základna na jeho území. Španělsko, Řecko, Itálie či Británie vyslaly k jeho břehům lodě s protivzdušnými systémy, aby posílily obranu ostrova. Kypr pak vnímá dlouhodobou hrozbu ze strany Turecka, které obsadilo severní část ostrova.
Se svým umístěním ve východním Středomoří patří Kypr k zemím EU, které mají zeměpisně nejblíže k Blízkému východu. „Můžeme zastupovat zájmy zemí na širším Blízkém východě v Bruselu, a současně, a to je velmi, velmi důležité, země v regionu důvěřují Kypru, že je zastupuje v EU,“ uvedl Christodoulides.
Neformální summit EU začíná na Kypru ve čtvrtek a bude pokračovat v pátek. Christodoulides uvedl, že v pátek předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen představí „velmi konkrétní návrhy“ ohledně cen energií a energetické nezávislosti EU.