Pětice unijních zemí včetně Česka vyzvala Evropskou komisi, aby přehodnotila dosavadní přístup integrace západního Balkánu do Evropské unie a členství i výhody z něj plynoucí nabídla těmto zemím „na etapy“. Podle navrhovatelů jde o způsob, jak udržet kandidátské země mimo sféru vlivu Ruska. Informoval o tom dnes server Euractiv.
„Aby se udržela dynamika rozšiřování a pokročila evropská integrace, jsou zapotřebí silné a atraktivní pobídky,“ uvedly Česko, Rakousko, Itálie, Slovensko a Slovinsko v důvěrném dokumentu, který byl minulý týden rozeslán mezi členské země.
„Přístup založený na zásluhách, v případě potřeby na etapy, k evropskému jednotnému trhu představuje takovou pobídku,“ dodává dokument.
Jednat by se mělo o takzvanou sektorovou integraci, jejíž podstatou by bylo rozšíření okruhu unijních programů, kterých se budou moci účastnit země západního Balkánu po uzavření příslušných přístupových kapitol. Zavedena by ale měla být i opatření pro případ, že by země se zvláštním přístupem na trh EU začala ustupovat od reforem.
Ze sektorů, k jejichž unijním programům by západobalkánské země mohly získat přístup ještě před plnohodnotným členstvím, dokument zmiňuje dopravu, energetiku a trh s elektřinou, digitální jednotný trh, strategii konkurenceschopnosti, politiku kritických surovin či studentskou mobilitu.
Západní Balkán zahrnuje Albánii, Černou Horu, Kosovo, Severní Makedonii a Srbsko. Do té doby stagnující proces jeho integrace do EU nabral na dynamice po začátku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Unijní činitelé to zdůvodňují zejména strategickým významem, který má tento region se sklony k nestabilitě pro EU. V této souvislosti EU představila takzvaný plán růstu, jehož cílem je urychlit ekonomické přibližování regionu k jednotnému trhu EU prostřednictvím finanční podpory.
V nejpokročilejší fázi ze šestice zemí západního Balkánu je Černá Hora, která by chtěla uzavřít přístupová jednání již v příštím roce a do bloku vstoupit v roce 2028. Zatím Podgorica uzavřela 13 z 33 přístupových kapitol.