Vedle Ukrajiny nechce EU zapomenout ani na kandidáty ze západního Balkánu, se kterými se dnes potkává na summitu. Vypadá to, že všechny strany skutečně hledají cestu, jak rozšíření urychlit.
Srbské zpravodajské služby varovaly před cestou prezidenta Aleksandara Vučiće na summit EU a zemí západního Balkánu v Černé Hoře. Navzdory varování se chce summitu zúčastnit.
Pětice unijních zemí včetně Česka vyzvala Evropskou komisi, aby přehodnotila dosavadní přístup integrace západního Balkánu do Evropské unie.
Po letech stagnace se zdá, že by se EU mohla brzy rozšířit, šanci má Černá Hora. Pokud jde o Ukrajinu, konec Orbána a „názorová otočka“ Fica mohou jejímu vstupu pomoct, to ale samo o sobě nestačí.
Sedm zemí EU včetně Česka podpořilo státy západního Balkánu v jejich přístupovém procesu do Unie. Podle ministrů zahraničí je ale nutné dodržet stávající pravidla rozšiřování.
Vláda si je vědoma toho, že členství ČR v EU je výhodné. I v minulosti byl kabinet, v němž bylo hnutí ANO, konstruktivní a přinášel konkrétní návrhy, nebyl destrukční. Na tiskové konferenci po prvním jednání kabinetu to řekl premiér Babiš.
Krkolomná cesta Bosny a Hercegoviny do Evropské unie dostala další trhlinu, vůdce bosenských Srbů Milorad Dodik totiž hrozí, že zemi rozerve.
Jakékoliv pokusy o rozdělení Bosny jsou nepřijatelné, řekla při dnešní návštěvě v Sarajevu šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas. S odkazem na separatistické kroky bosenskosrbského vůdce Milorada Dodika rovněž uvedla, že Evropská unie nebude tolerovat žádné hrozby pro územní celistvost země.
Polsko, Slovensko a Česko podporují rozšíření EU na východ i na jih směrem k západnímu Balkánu. Politici z těchto tří zemí nicméně zdůrazňují, že je důležité, aby kandidátské státy splňovaly potřebná kritéria. Ukrajina uznává, že ji čeká dlouhá cesta.
Českou podporu Černé Hoře na její cestě do Evropské unie zdůraznil prezident Petr Pavel, který dnes zahájil dvoudenní návštěvu této balkánské země. Chce rovněž navázat spolupráci v oblasti kybernetické bezpečnosti a podpořit obchodní výměnu.
Nová Evropská komise i čerstvě odstartované polské předsednictví se chtějí předvést. Pro kandidátské země to může znamenat největší posun na jejich cestě do EU za poslední dekádu.
Summit se západním Balkánem v Bruselu ukázal, že EU si chce kandidátské země připoutat blíž k sobě. Pokud ale jde o rozšíření samotné, to bude i v roce 2025 dál narážet na staré známé problémy. Dokazují to Řecko a Albánie.
Už tento čtvrtek se v Bruselu země Evropské unie setkají na posledním summitu Evropské rady v tomto roce, který bude zároveň úplně první pro nového předsedu rady Costu. Jednání členských zemí bude navazovat na středeční summit zemí EU-Západní Balkán.
Pro zajištění bezpečnosti a stability Evropské unie je podle ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) nezbytné pokračovat v procesu rozšiřování. Dvořák to dnes řekl na úvod konference s názvem 20 let tvoříme Evropu: Nové výzvy a příležitosti.
Slovinská kandidátka na komisařku pro rozšíření musela během slyšení v Evropském parlamentu odrážet otázky, jestli spolupracovala s jugoslávskou tajnou službou. Ve svých plánech nastínila, že vyjednávání s Černou Horou a Albánií se může završit už v příštích několika letech.
Rozšíření o šestici zemí západního Balkánu je pro Evropskou unii prioritou, každý z těchto států ale postupuje samostatně a vlastní rychlostí. Na tiskové konferenci po jednání summitu takzvaného berlínského procesu to dnes řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.
Severoatlantická aliance zůstává nejen vojenský silná, ale stává se silnější i politicky a zaujímá globálnější přístup. Českým velvyslancům působícím v zahraničí to dnes na Pražském hradě řekl prezident Petr Pavel.
Desítka zemí včetně Srbska nebo Ukrajiny má zájem rozšířit řady Evropské unie. Jak blízko nebo jak daleko ke svému cíli jsou? EURACTIV.cz nabízí přehled.
