Rozšíření přehledně: Jak jsou na tom země, které chtějí vstoupit do EU?
Desítka zemí včetně Srbska nebo Ukrajiny má zájem rozšířit řady Evropské unie. Jak blízko nebo jak daleko ke svému cíli jsou? EURACTIV.cz nabízí přehled.
Desítka zemí včetně Srbska nebo Ukrajiny má zájem rozšířit řady Evropské unie. Jak blízko nebo jak daleko ke svému cíli jsou? EURACTIV.cz nabízí přehled.
Jedenácté setkání Středoevropské pětky (C5) se neslo v přátelském duchu. Ministři zahraničí podpořili rozšíření EU směrem na západní Balkán, zároveň se ale vymezili vůči nelegálním migrantům přicházejícím před tzv. balkánskou trasu. Šéfové diplomacie C5 ovšem rozdílně vidí podporu Ukrajině.
Ministři zahraničních věcí střední Evropy se znovu potkají tentokrát v úterý na jednodenním setkání v Lublani. Spolupráce původně začala v reakci na důsledky pandemie covidu-19, kdy chtěly státy odvrátit ničivé hospodářské důsledky pandemie. Nyní řeší širší zahraničněpolitická témata.
Země západního Balkánu ekonomicky nerostou a nereformují se tak rychle, jak by si EU představovala. Připravuje tak pro ně nový „plán růstu“, kterým chce regionu dokázat, že patří mezi její priority. Peníze ale tentokrát přijdou s daleko přísnějšími podmínkami.
Řadě zemí z východní Evropy se otevřela cesta do Unie. Lídři EU dali zelenou otevření přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem a podmíněně i s Bosnou a Hercegovinou, Gruzii udělili status kandidátské země. Co konkrétního čeká tyto země nyní?
Už na konci týdne se lídři EU sejdou v Bruselu. Jednat se bude o revizi současného rozpočtu EU, jehož součástí je i finanční pomoc Ukrajině ve výši 50 miliard eur. Dojít by mělo i na rozšiřování.
Ukrajina a Moldavsko mohou začít vyjednávat o vstupu do EU, úkoly si plní dostatečně, je přesvědčená Evropské komise. Ve dnes zveřejněné zprávě zhodnotila také pokrok dalších zájemců o vstup do Unie.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen ocenila pokrok Černé Hory na cestě do EU. Černá Hora je podle ní v rozhovorech o vstupu z kandidátských zemí nejdál, všechny kapitoly byly otevřeny a tři už uzavřeny.
Do centra pozornosti v EU se dostává otázka jejího rozšíření. Z politických prohlášení téma zamířilo už na jednací stoly. Kdy a jak se EU rozšíří? Napoví nový díl podcastu Evropa zblízka.
Neformální Evropská rada v Granadě ukázala, že plán na reformu a rozšíření EU zatím nemá jasné obrysy. Stejně tak potvrdila, že téma migrace zůstává v politických hrách silným trumfem.
Ukrajina má šanci zahájit svůj přístupový proces do EU ještě tento rok, a i když je plné členství hudbou vzdálené budoucnosti, v Evropě je vidět nový impuls pro rozšíření. Důvody jsou hlavně bezpečnostní.
Ministři zahraničí zemí EU se v pondělí setkali se svými protějšky ze západního Balkánu. Hovořili o prohlubování vzájemné integrace a o vyhlídkách členství v EU. Ministři Česka, Slovenska a Rakouska se navíc dohodli na společné cestě do Severní Makedonie.
Jedním z hlavních témat dnešního jednání ministrů zahraničí zemí EU bude již tradičně ruská agrese na Ukrajině. Během společného pracovního oběda se ministři setkají se svými protějšky ze Západního Balkánu. Dalšími tématy pak bude oblast Afrického rohu či dění ve střední Asii.
Než se mohou stát členy Evropské unie, Srbsko i Kosovo ještě musí splnit mnoho úkolů, například zlepšit potírání korupce. Největší překážkou ale zůstává nedotažená normalizace jejich vztahů. Ve svém každoročním zhodnocení na to upozorňují europoslanci.
Čtyřčlenná skupinka zemí západního Balkánu chce urychlit svůj vstup do Evropské unie. Dokud se však neurovnají vzájemné vztahy v regionu, můžou si o tom nechat jen zdát.
Významnou součástí cesty do Severní Makedonie bude opětovné potvrzení evropské perspektivy země, řekl novinářům před odletem do Skopje ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
Prezidenty a premiéry zemí EU čeká „podrobná debata“ o osudu společné migrační a azylové politiky. Řešení musí najít co nejrychleji, s ustupující zimou totiž bude nelegální migrace zesilovat. Odbornice upozorňuje na to, že posilovat ochranu vnějších hranic nestačí.
Hlas zemí jako Česko a Polsko je kvůli válce více slyšet, ale neříkáme jen „měli jsme o Rusku pravdu“, ale přinášíme také řešení, říká náměstek Jaroslav Kurfürst v rozhovoru pro EURACTIV.cz.