Na Evropu čeká nová migrační zkouška
Evropské země se ještě nevzpamatovaly z přílivu Ukrajinců a už jim na dveře klepou migranti z jihu. České předsednictví má nápady, jak EU přiblížit k dlouhodobějšímu řešení.
Evropské země se ještě nevzpamatovaly z přílivu Ukrajinců a už jim na dveře klepou migranti z jihu. České předsednictví má nápady, jak EU přiblížit k dlouhodobějšímu řešení.
Válka na Ukrajině zdánlivě dodala EU novou chuť se rozšiřovat. Při hlubším pohledu do debaty o přijetí nových zemí je ale jasné, že členské státy nemají stejný názor. Aby se věci daly skutečně do pohybu, musela by se změnit sama EU.
Česko tlačí na to, aby mezi EU a Kosovem začala platit vízová liberalizace. Vše nasvědčuje tomu, že je na to západobalskánská země dobře připravená, přesvědčit do konce roku skeptické státy ale bude pro české předsednictví tvrdý oříšek.
Volební reforma byla v Bosně a Hercegovině blízko, chyběla ale politická vůle. Za pomalý rozšiřovací proces můžou jak země západního Balkánu, tak sama EU, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz velvyslankyně v Sarajevu Ivana Hlavsová.
Německý kancléř Olaf Scholz se dnes v Praze vyslovil pro to, aby se EU v budoucnu rozšířila mimo jiné o Ukrajinu, Moldavsko a Gruzii. Růst bloku podle něj pomůže zajistit postupný přechod na většinové hlasování.
Bosenský volební systém je dávno přežitý, elity tří etnických skupin se však moci tak snadno nevzdají. Pomoct může připravovaná reforma, která ale zabere roky. Přiložit aktivněji ruku k dílu může i Evropská unie a celý Západ.
Prezidenti a premiéři států EU podle očekávání odsouhlasili kandidátský status pro Ukrajinu a Moldavsko, Unii se přiblížila také Gruzie. Země západního Balkánu, frustrované nedostatkem pokroku na své cestě do EU, dostaly náznak naděje.
Lídři zemí EU dnes pravděpodobně odsouhlasí kandidátský status pro Ukrajinu a Moldavsko. Neměli by u toho ale zapomenout na západní Balkán, který klepe na evropské dveře už mnoho let.
Výzvy vyplývající z ruské agrese na Ukrajině zvyšují očekávání vkládaná do českého předsednictví v Radě EU, řekl po dnešním jednání s vedením Evropského parlamentu v Praze premiér Petr Fiala (ODS).
České předsednictví v Radě EU ve druhé polovině letošního roku by se mělo podle premiéra Petra Fialy (ODS) i rakouského kancléře Karla Nehammera věnovat otázce západního Balkánu a jeho integrace do Evropské unie.
Česko chce během předsednictví uspořádat summit s ukrajinským prezidentem Zelenským. Kromě toho by mělo také uspořádat dárcovskou konferenci a řešit otázku poválečné obnovy Ukrajiny, uvedl ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek.
V červenci usedne ČR do čela Rady EU a ujme se tak půlročního předsednictví sedmadvacítky. Jaké si zvolila priority? A jak si vláda hodlá poradit s nízkým rozpočtem předsednictví? V podcastu Evropa zblízka odpovídá ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek.
Evropská unie navrhne plán na posílení bezpečnosti a obrany zemí západního Balkánu, jehož cílem bude region „připoutat“ blíže k sedmadvacítce. Obavy unijních představitelů z možné bezpečnostní nestability na Balkáně zvýšila ruská invaze Ukrajinu.
V posledních dnech se naplno ukazuje, které evropské země mají blízký vztah s Putinovým Ruskem. Jednou z nich je Srbsko, které nepodpořilo protiruské sankce, a může si tak zkomplikovat svou „evropskou budoucnost“.
Zatímco Ukrajina čelí ruské invazi, její prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal žádost o okamžité přijetí své země do Evropské unie. Něco takového je nereálné, i když k posunu v evropské integraci by dojít mohlo, například z hlediska ukrajinské pracovní síly.
Prvního ledna 2022 se Francie ujala předsednického žezla Rady Evropské unie. V následujících šesti měsících čeká Evropskou unii vskutku ambiciózní program, který se bude řídit mottem „suverénní Evropa – obnova, síla a sounáležitost“. K prioritám a klíčovým okamžikům francouzského předsednictví se pro server EURACTIV.cz vyjádřil Alexis Dutertre.
Některé spory na západním Balkáně jsou velmi těžce řešitelné a EU s nimi v současnosti nic nezmůže. Peníze by přesto měla posílat dál, čelí totiž konkurenci mimo jiné ze Saúdské Arábie, která mění pojetí islámu na Balkáně, říká Věra Stojarová.
Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes v Evropském parlamentu apeloval na udržení vztahů s Británií, integraci západního Balkánu do EU či společný postoj vůči Rusku. Navrhl také přidat ochranu klimatu a právo na potrat na listinu základních práv EU.