2020: Rozšíření EU a vztahy s nejbližším okolím
Rok 2020 nabídl poměrně zajímavý vývoj také v otázce vztahů EU s jejím nejbližším okolím – se státy západního Balkánu a zeměmi Východního partnerství. Shrnujeme nejdůležitější momenty.
Rok 2020 nabídl poměrně zajímavý vývoj také v otázce vztahů EU s jejím nejbližším okolím – se státy západního Balkánu a zeměmi Východního partnerství. Shrnujeme nejdůležitější momenty.
Česká republika a Slovensko zablokovaly důležitý dokument týkající se dalšího rozšiřování Evropské unie. Důvodem je bulharské veto na zahájení přístupových rozhovorů se Severní Makedonií.
Zelenou transformací nemá projít jen EU, ale výhledově i její budoucí členské země ze západního Balkánu. Unie jim na to pošle miliardy eur v dotacích i zárukách. Otázkou je, jestli je region dokáže využít.
Evropskou unii nepříjemně překvapila dohoda, kterou v Bílém domě v rámci „normalizace ekonomických vztahů“ podepsaly Srbsko a Kosovo. Komplikuje totiž unijní snahy posunout tyto dvě balkánské země na jejich cestě do evropského bloku.
I když se na květnovém „rozšiřovacím summitu“ EU jaksi zapomnělo na téma rozšíření, západní Balkán zůstává mezi bruselskými prioritami. Na podzim možná dokonce dojde k překročení jednoho nebo dvou zásadních milníků.
Rada EU dnes jmenovala českého diplomata Tomáše Szunyoga do pozice velvyslance EU v Kosovu. Stal se tak čtvrtým Čechem na pozici velvyslance Evropské služby pro vnější činnost. Szunyog do funkce nastoupí od září.
Země EU by měly do pondělka zrušit hraniční kontroly zavedené kvůli pandemii covidu-19. Vpouštět cizince přes vnější hranici EU bude možné postupně a koordinovaně od začátku července. Doporučila to dnes Evropská komise.
Lídři EU a jejích zemí se na včerejším videosummitu se svými protějšky ze západního Balkánu zavázali, že regionu poskytnou rozsáhlou pomoc při řešení dopadů pandemie. Jeho směřování do EU však podpořili jen vágně, přetrvávají navíc spory v zahraničněpolitických prioritách.
Snahy změnit pracně budovanou zahraniční politiku EU vůči Číně nebo Rusku se nevyplácí, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz expert na EU Tomáš Weiss. Evropská komise je podle něj při řešení řady problémů nucena balancovat na hraně svých pravomocí.
V poslední době se zdá, že Evropská unie po několika letech váhání opět začíná přistupovat k západnímu Balkánu jednotně a uvědomuje si jeho důležitost. K dalšímu posunu by mohlo dojít na videokonferenci příští týden, která nahradí očekávaný summit v Záhřebu.
Evropská unie může zahájit přístupové rozhovory s Albánií a Severní Makedonií. S odvoláním na nezveřejněný návrh rozhodnutí unijní sedmadvacítky o tom dnes napsala agentura Reuters.
Čím dál více indicií nasvědčuje tomu, že Evropská unie po mnohaletých odkladech letos na jaře konečně spustí přístupové rozhovory s Albánií a Severní Makedonií. Konkrétně druhá země „klepe na unijní dveře“ už skutečně dlouho.
V Praze se sešla skupina států, které chtějí prosadit urychlení integrace zemí západního Balkánu do EU. Podpořit ji přijel i eurokomisař Olivér Várhelyi, který na dotaz redakce EURACTIV.cz shrnul, proč se Unie v procesu rozšíření dlouho nemůže pohnout z místa.
Proces přijímání nových členů EU by mělo být možné kdykoli přerušit, pokud některá ze zemí přestane plnit požadovaná kritéria. Počítá s tím plán, který dnes zveřejnila Evropská komise ve snaze odblokovat zahájení přístupových rozhovorů s balkánskými zeměmi.
Upravená pravidla pro přijímání nových členských zemí Evropské unie by mohla přesvědčit Francii, aby přestala blokovat zahájení přístupových rozhovorů se zeměmi západního Balkánu.
Visegrádu bude ještě chvíli trvat, než zacelí příkopy, které vykopal v posledních letech, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz ministr zahraničí Tomáš Petříček.
Od svého vstupu do EU v roce 2013 zažívá Chorvatsko patrně největší „evropskou“ zkoušku. Od ledna se ujalo předsednictví Rady a má před sebou řadu důležitých úkolů včetně ukončení první fáze brexitu. Pod Andrejem Plenkovićem se navíc třese premiérské křeslo.
Evropská unie musí v rámci politiky rozšíření a sousedství řešit řadu komplikovaných výzev – Turecko, Ukrajinu nebo integraci západního Balkánu. Jaký byl v tomto ohledu loňský rok a co na Unii čeká letos?