Finské předsednictví v Radě EU začalo 1. července a velvyslanec Finské republiky v Polsku tvrdí, že Helsinky připravily ambiciózní program přesto, že jde o rušné období obsazování nových postů. Možnosti spolupráce s V4 bude Finsko hledat v oblasti bezpečnosti a v rozvoji infrastruktury, říká Juha Ottman.
Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v rozpáleném červnu z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Státy Perského zálivu dlouhodobě exportují extremistickou islamistickou ideologii do zemí západního Balkánu. Kosovo je ukázkovým příkladem toho, jak lze zabránit šíření extremismu mezi domácí populací.
Region západního Balkánu představuje kolbiště pro různé zahraniční vlivy, včetně toho tureckého. Země prezidenta Erdoğana sem ovšem proniká jinými způsoby než Rusko nebo Čína.
Čína působí v regionu západního Balkánu výrazněji od roku 2012, kdy byla založena platforma 16+1, která slibuje významné investice. Jsou to však čínské půjčky, které Evropskou komisi znepokojují. Evropská unie musí na novou situaci rychle reagovat.
Jednou ze základních neznámých ohledně budoucnosti Evropské unie je i její další rozšiřování na západní Balkán a přístup k tomuto regionu obecně. Výsledek evropských voleb zatím ovšem odpovědi nepřináší, spíše naopak.
Se změnou priorit v zahraniční politice USA v roce 2001 a stagnujícími hovory o rozšíření Evropské unie se zeměmi západního Balkánu tito dva zahraniční aktéři v regionu oslabili a otevřených příležitostí začali využívat další hráči. Jaké jsou strategie mocností a je pozice EU na západním Balkánu v ohrožení?
Je jasné, že stagnaci rozšiřování EU nelze připsat pouze balkánským státům nebo ruskému vlivu. Váhavý přístup EU narušil politickou vůli obou stran, co se procesu rozšiřování EU týče. Mimoděk se tak otevřely příležitosti i pro novou světovou mocnost – Čínu
Země Visegrádské čtyřky jsou jednotné v otázce rozšíření Unie i NATO o západní Balkán, ačkoliv se celkový konsensus rozpadá v případě Kosova. Deklarace, které se zavazují k politice otevřených dveří, však nejsou následovány konkrétními a rozhodnými kroky.
Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v dubnu z českého pohledu v Evropě a především v Evropské unii odehrálo.
Ministr zahraničí Petříček dnes diskutoval se senátory o unijních prioritách české zahraniční politiky. Neopomenul blížící se europarlamentní volby, nízkou důvěru a podporu občanů k EU, rozšiřování EU či unijní sousedskou politiku a brexit.
S brexitem a očekávanými evropskými volbami stojí Evropská unie před nejasnou budoucností. Kam do toho všeho zapadá plánované rozšíření členské základny o země západního Balkánu?
V albánském Drači se s eurokomisařem Johannesem Hahnem včera neformálně sešli zástupci západobalkánských zemí. Účastníci se shodli na tom, že do budoucna by mezi státy měla vzniknout společná ekonomická zóna. Řeč přišla i na rozšiřování EU.
Balkánské státy mají nakročeno k EU, ale Unie je zatím vůči rozšiřování skeptická. Podle kancléřky Merkelové je nutné, aby země regionu nejprve prošly reformami. Premiér Babiš si myslí, že konkrétní datum vstupu do EU by je k tomu motivovalo.
Komise dnes doporučila zahájit přístupová jednání s Makedonií a Albánií. V obou případech ale rozhodnutí o vstupu může narazit u členských států. Turecko se naopak podle Unie vzdaluje jejím hodnotám. Nadále ale zůstává strategickým partnerem.
Předseda Komise dnes v Sarajevu obdržel vyplněný dotazník ke kandidátství do EU. Odpovědět na 3 242 otázek trvalo Bosně a Hercegovině více než rok.
Unie se otvírá zemím západního Balkánu. Ke vstupu do EU má nejvíce nakročeno Srbsko a Černá Hora, a ačkoli je rok 2025 ambiciózním termínem, podle šéfky unijní diplomacie Mogheriniové je reálný.
Ptali jsme se několika českých europoslanců, co považují za nejdůležitější evropská témata, kterým se budou v Parlamentu příští rok věnovat. Podívejte se s nimi, co se bude dít.
