EU možná zavede nové pojistky pro případ, kdyby budoucí členové evropského bloku dělali problémy, například blokovali rozhodování nebo nedodržovali princip právního státu. Pro stávající členy by ale tyto přísnější podmínky neplatily, což by mohlo z nováčků udělat „země druhé kategorie“.
Článek původně vyšel na Aktuálně.cz.
Evropská komise dala v úterý na stůl plány, jak upravit fungování Evropské unie tak, aby zvládla přijmout nové členy. Navržená opatření mají zároveň uklidnit stávající sedmadvacítku zemí, které jsou na vážkách kvůli možným politickým a ekonomickým dopadům dalšího rozšíření.
Největší obavy panují z toho, že by některá z nových zemí paralyzovala Evropskou unii podobně, jako to v případě Ukrajiny dělalo Maďarsko za vlády Viktora Orbána. Komise proto navrhuje nové „pojistky“.
Díky nové proceduře by EU mohla budoucím členům omezit peníze ze společného rozpočtu nebo hlasovací práva. Udělala by to, pokud by se začali chovat v rozporu s právním státem, společnými hodnotami nebo „principem upřímné spolupráce“.
Tento mechanismus by byl k dispozici po dobu 15 let od vstupu a využil by se jen v případě závažných porušení, která mají dopad na fungování EU, tvrdí Komise.
Přestože tuto interpretaci eurokomisařka pro rozšíření Marta Kos opakovaně odmítá, okamžitě se objevila kritika, že podobná procedura by z nových členů udělala „země druhé kategorie“.
„Země druhé kategorie“
Upozorňuje na to například Jana Juzová, expertka na rozšíření EU z Evropského centra pro výzkum, transparentnost a odpovědnost (EUCRTA).
„Ačkoli na základě zkušenosti s předchozími vlnami rozšíření EU je větší opatrnost na místě a může pozitivně ovlivnit pozice unijních vlád i veřejnosti v otázce dalšího rozšíření, navrhovaná opatření se vztahují jen na nově vstupující země,“ napsala redakci Update EU Juzová.
„To je potenciálně problematické kvůli možnému vytvoření dvojích standardů a také proto, že neřeší problém s nedostatečně efektivními mechanismy, které by adresovaly úpadek v oblasti demokracie a vlády práva v zemích, které již členy EU jsou,“ dodala.
Před tímto „dvojím standardem“ varuje skupina států v čele s Itálií, do které patří i Česko. Naopak pětice „starých členských zemí“ čítající Německo, Francii, Nizozemsko, Belgii a Lucembursko po pojistkách tohoto typu volala.
V tuto chvíli není jasné, jakým směrem se EU vydá, většina z nápadů Komise jsou totiž zatím jen návrhy.
Omezení ukrajinských zemědělců
Další možné omezení se týká konkrétně Ukrajiny, která může „doplatit“ na svůj silný agrární sektor. Analýza Evropské komise říká, že do stávajících mantinelů EU se vejdou i noví členové. Neplatí to však pro všechny sektorové politiky, například právě pro zemědělství.
Konkrétně navrhuje, aby se budoucí finanční podpora, na kterou by měla Ukrajina jako plnohodnotný člen ze společného rozpočtu nárok, výrazně omezila. Limity by platily i pro dovoz některých produktů do zbytku EU. Zkrátka aby Kyjev nízkými cenami hned nerozdrtil zemědělce z dalších unijních zemí.
Postupná integrace
Další změny by kandidátské země mohly potěšit více. Komise navrhuje posílit už existující princip tzv. postupné integrace, kdy se budoucí členové postupně zapojují do politik a programů EU.
„Dosud tento přístup vedl k některým konkrétním krokům, jako je integrace do SEPA (systém bezhotovostních plateb – pozn. red.) či roamingu. Plán Komise ale otevírá další možnosti a především je konkrétněji navazuje na vývoj v přístupových vyjednáváních jednotlivých zemí,“ popsala Juzová, která spolupracuje i s českým think-tankem EUROPEUM. Díky tomuto posunu budou kandidáti lépe připravení a dostanou alespoň část výhod členství ještě před samotným vstupem.
„Jedná se zároveň o posun od technokratického procesu ke strategickému a politickému přibližování se, primárně v oblastech, kde je to v zájmu EU a členských států – jako je jednotný trh, energetika, transport a digitální propojování, bezpečnost a obrana,“ vyjmenovala expertka.
Odměna pro nejpilnější kandidáty
Komise také oznámila, že pro nejslibnější kandidáty připravuje tzv. cestovní mapy, které pomohou s co nejhladším vstupem. Měla tím na mysli konkrétně Černou Horu, Albánii, Ukrajinu a Moldavsko.
Podle Jany Juzové je z návrhů patrné, že vzniká mezera mezi těmito „frontrunners“ a státy za nimi. Komise se očividně soustředí na dokončení přístupových vyjednávání s těmi nejpokročilejšími, kteří ukazují také největší snahu o pokrok směrem k EU. Má totiž v úmyslu dotáhnout celý proces před koncem svého mandátu v roce 2029.
Úplně nejblíž k branám EU se v tuto chvíli nachází Černá Hora, přístupový proces by se mohl uzavřít do konce letošního roku. Pokud by pak vše šlo hladce a všechny národní parlamenty zemí EU by vstup ratifikovaly, Černá Hora může rozšířit unijní řady od ledna 2028.
U ostatních zemí s vidinou budoucího vstupu do Unie se naopak v následujících letech žádný velký posun nečeká. Jedná se o Severní Makedonii, Bosnu a Hercegovinu, Srbsko a Kosovo.
„Navázání fondů a hlubší integrace před vstupem na to, nakolik kandidátské země dodržují základní demokratické principy a vládu práva, a na jejich sladění se zahraniční a bezpečnostní politikou EU povede ještě k větší diferenciaci mezi těmi, kteří mají snahu se sladit s unijními standardy a hodnotami, a těmi, kteří v tom zaostávají,“ věří Juzová.
Domácí úkoly pro EU
Nejde ale jen o kandidáty, své si musí odpracovat i sama EU. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen musí být připravená nové členy přijmout.
„To znamená připravit naše instituce, přizpůsobit naše politiky novým podmínkám a zajistit, aby náš rozpočet odrážel naše společné ambice,“ dodala německá politička.
Komise proto vrací na stůl některé změny, díky kterým se má EU rozhodovat rychle a pružně i s vyšším počtem členů. V oblastech jako sankce nebo boj proti daňovým podvodům navrhuje změnit princip rozhodování z jednomyslnosti na tzv. kvalifikovanou většinu. Zkrátka proto, aby jeden stát nemohl sám ostatní blokovat.
Daleko více by se mohl do budoucna používat také mechanismus tzv. posílené spolupráce. Pokud by skupinka alespoň devíti zemí měla zájem spolupracovat v některé oblasti hlouběji, mohla by to udělat bez ohledu na zbytek EU. V současné době to platí například pro Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) – ne všechny země EU patří mezi jeho členy.
Tyto změny je možné udělat bez velkých reforem – stačí, když se na nich stávající členové shodnou. Právě tady ale může nastat problém. Jak shrnují evropská média, dostat na svou stranu všechny státy EU půjde velice těžko.
To podle Juzové platí o celém balíčku, se kterým teď Brusel přichází. „Jde o ambiciózní a strategicky orientovaný návrh ze strany Komise, v mnoha ohledech jeho úspěch bude ale záležet na souhlasu členských států,“ uzavřela.
Prezidenti a premiéři by se tématu rozšíření měli dotknout už na summitu příští týden ve čtvrtek.
Tento obsah byl publikován v rámci projektu Europe in Context 2025–2027, na kterém spolupracují redakce Aktuálně.cz a Update EU, pod vedením společnosti Economia, a.s. Více informací najdete zde.
