Evropská komise chce ukrajinské zemědělství držet na uzdě i po vstupu země do EU, Kyjev mluví o „jiném modelu členství“. Ministři zemědělství mezitím míří k dohodě o podobě společné zemědělské politiky po roce 2027.
Toto je webová verze newsletteru Agri update. K odběru se můžete přihlásit zde.
Členství s hvězdičkou. EU chystá pro ukrajinské zemědělce zvláštní pravidla
Ukrajina by se po vstupu do EU nemusela hned dostat k plné zemědělské podpoře ani na celý unijní trh. Evropská komise připouští pro ukrajinské zemědělství speciální pravidla – kvůli jeho velikosti a obavám evropských farmářů.
Komise 6. října zveřejnila sdělení „Příprava na širší Unii“, které mapuje, jak před případným rozšířením upravit evropské politiky, instituce a rozpočet. Počítá přitom nejen s Ukrajinou a Moldavskem, ale také se zeměmi západního Balkánu.
Právě zemědělství bude podle Komise jednou z oblastí, které rozšíření zasáhne nejvíce. U Ukrajiny proto Komise zvažuje zvláštní zemědělský režim, který by i po vstupu do EU omezil její přístup k některým dotacím a na unijní trh. Zároveň chce Ukrajině pomoci obnovit její tradiční exportní trhy mimo EU.
O které konkrétní produkty by šlo, Komise zatím neříká. Za citlivé jsou v současné obchodní dohodě s Ukrajinou považovány například vejce, cukr, drůbež, pšenice nebo kukuřice.
Důvodem je především velikost a produktivita ukrajinského zemědělství. Pokud by se Ukrajina stala členem EU, zvýšila by podle Komise unijní sklizeň pšenice o 28 % a kukuřice dokonce o polovinu.
Už dnes je Ukrajina významným dodavatelem na evropský trh. V sezóně 2023/2024 pocházely dvě třetiny veškeré pšenice dovezené do EU právě z Ukrajiny.
Problém by mohl představovat také způsob, jakým funguje společná zemědělská politika. Podle současných pravidel SZP by totiž velká část podpory připadla ukrajinským podnikům hospodařícím na více než 1 000 hektarech. Ty na Ukrajině obhospodařují přes 15 milionů hektarů.
Obavy proto nejsou jen o objemu produkce. Tlak by mohl dopadnout především na menší a rodinné farmy v současných členských zemích.
Komise zdůrazňuje, že případná opatření by musela být přiměřená a časově omezená. Pokud by to ale odůvodňovaly objektivní okolnosti a kandidátská země s tím souhlasila, přístupová smlouva by mohla obsahovat i opatření nad rámec standardního přechodného období.
Ve hře jsou například ochranné klauzule pro zemědělství, které by se pravidelně přezkoumávaly.
Naopak u samotných standardů Komise podle dokumentu ustupovat nechce. Noví členové by museli plně dodržovat unijní pravidla pro bezpečnost potravin, zdraví zvířat a rostlin, welfare i životní prostředí.
„To, co nyní navrhujeme, má chránit evropské zemědělce,“ uvedla eurokomisařka pro rozšíření Marta Kos.
Kyjev ale návrh přijal velmi vlažně. „Nejde o přechodný mechanismus, ale fakticky o jiný model členství,“ uvedl ukrajinský ministr zemědělství Taras Vysockyj.
Připomněl, že určitá omezení platila při vstupu do EU také pro Španělsko a Portugalsko, nikdy však nebyla trvalá. Ukrajina je podle něj připravena jednat o přechodných obdobích a na plný přístup k dotacím ze SZP si počkat. Výměnou ale požaduje větší flexibilitu u unijních standardů. Jen sladění ukrajinského zemědělství s pravidly EU pro pesticidy by podle něj stálo přibližně 2,5 miliardy eur.
Co se odehrálo v uplynulém měsíci?
Ministři zemědělství řešili budoucí zemědělskou politiku EU a sucho. Na Radě AGRIFISH v Bruselu na konci září ministr zemědělství Martin Šebestyán odmítl povinné zastropování přímých plateb bez flexibility pro státy. Upozornil také na dopady sucha. Letošní česká sklizeň obilovin je meziročně nižší téměř o 16 %, kukuřice o 30 %.
Irské předsednictví chce dohodu o zemědělské politice EU do konce října. Ministři chtějí do té doby schválit pozici k nařízení o společné zemědělské politice (SZP). Spornými body zůstávají definice aktivního zemědělce a dobrovolnost environmentálních opatření. O zastropování plateb se rozhoduje v rámci jednání o celém rozpočtu.
Zemědělský výbor EP se zasekl na podobě SZP v rozpočtu. Socialisté spolu s Patrioty, ECR, Levicí a ESN odmítli začlenit SZP do jednotných národních plánů a chtějí samostatnou zemědělskou politiku. EPP, Renew a Zelení architekturu Komise podporují.
Europoslanci se blíží shodě na tom, kdo je aktivní zemědělec. Návrh vyjednávačů pod vedením Norberta Linse obsahuje negativní seznam subjektů bez nároku na podporu. Patří na něj realitní firmy, letiště, sportoviště, subjekty s nejasným vlastnictvím i příjemci sídlící mimo EU.
Von der Leyen slíbila nové nástroje proti klimatickým rizikům. V projevu před europoslanci ohlásila návrhy na lepší řízení rizik a pojištění zemědělců i novou evropskou iniciativu pro vodu.
Europarlament chce kompenzovat pěstitelům obilí dopady uhlíkového cla. Poslanci podpořili rozšíření Dočasného dekarbonizačního fondu na zemědělce, kterým uhlíkové clo (CBAM) zdražuje dusíkatá hnojiva. Podpora by plynula už v letech 2027–2029, tedy o rok dříve, než navrhla Komise.
Členské státy se dohodly na přísnějších limitech reziduí pesticidů v dovozech. Velvyslanci schválili mandát ke zjednodušujícímu balíčku pro bezpečnost potravin a krmiv. Snižuje limity pro rezidua v EU zakázaných látek a prodlužuje schválení účinných látek z 15 na 25 let.
Komise chce ve veřejných zakázkách upřednostnit kvalitní potraviny. Návrh nových pravidel zadávání veřejných zakázek obsahuje samostatnou kapitolu o potravinách. Zadavatelé by mohli zohlednit bio produkci, zeměpisná označení, čerstvost, sezónnost či welfare zvířat. Výslovné zvýhodnění „lokálních“ potravin text kvůli pravidlům jednotného trhu neobsahuje.
Irské předsednictví EU zmírnilo návrh pravidel pro přepravu zvířat. Nový kompromisní textprodlužuje maximální dobu přepravy zvířat na porážku z 21 na 31 hodin. Komise přitom navrhovala obecný limit devět hodin. Proti se staví státy prosazující přísnější welfare, například Dánsko, Německo a Švédsko.
Europoslanci tlačí Komisi k zákazu kožešinových farem. V dopise z 22. září vyzvalo 25 europoslanců napříč frakcemi Komisi k celounijnímu zákazu. Komise měla o dalším postupu rozhodnout už do března 2026, rozhodnutí podle diplomatů brzdí spor mezi kabinetem von der Leyen a komisařem Várhelyim.
Ministři v Dublinu jednali o inovacích v zemědělství. Na neformálním zasedání se probírala strategie pro chov hospodářských zvířat a plán EU pro bílkoviny. Česko zastupovala náměstkyně Jaroslava Špalková, která podpořila mimo jiné nové genomické techniky a investice do zadržování vody.
Země V4 a jejich spojenci přijaly tři deklarace k budoucnosti zemědělství. V Bratislavě se Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko spolu s Bulharskem, Chorvatskem, Rumunskem, Itálií a Slovinskem shodly na požadavku silné SZP. Volají také po lépe financovaném krizovém mechanismu a přísnější ochraně před nekalými obchodními praktikami.
Čeští zemědělci dostanou 264 milionů z krizové rezervy EU. Vláda schválila podporu na zmírnění dopadů krize na Blízkém východě, která zdražila energie a hnojiva. Nárok mají zemědělci, kteří hospodaří alespoň na jednom hektaru, používají naftu a letos žádali o přímé platby. Peníze vyplatí SZIF do konce února 2027.
Komise potvrdila možný střet zájmů premiéra Babiše. Týká se holdingu Agrofert. Státní zemědělský intervenční fond podle ministra Šebestyána podpory Agrofertu pozastavit nemohl. Čeští europoslanci premiérův postoj ostře kritizují.
Česku hrozí vracení šesti miliard z agrárních dotací. Vyplývá to z auditu Evropské komise k vyplaceným zemědělským dotacím. Ministerstvo zemědělství závěry auditu rozporuje.
Co nás čeká tento měsíc?
15.–16. října – Evropská rada. Lídři zemí EU budou jednat o rozpočtu EU pro období po roce 2027.
20. října – trialog o nařízení o ekologickém zemědělství. Cílem je rychlá dohoda, aby nařízení mohlo vyjít ještě do konce roku 2026. Jinak by vypršela pravidla rovnocennosti pro dovoz biopotravin ze třetích zemí.
20. října – pracovní program Komise na rok 2027. Komise zveřejní seznam plánovaných iniciativ na příští rok a zároveň výroční zprávu o zjednodušování a vymáhání pravidel.
20.–21. října – hlasování o návratu brazilské drůbeže. Výbor členských států rozhodne, zda Brazílii vrátí povolení vyvážet do EU drůbež. Pokud ne v říjnu, další zasedání je naplánováno na 16.–17. listopadu. Hlasování navazuje na audit Komise, který potvrdil, že kontroly používání antimikrobik v Brazílii splňují unijní požadavky u drůbeže a medu.
19.–22. října – plénum Evropského parlamentu. Ve Štrasburku by mohla přijít na řadu zpráva o politice propagace zemědělských a potravinářských produktů EU. Zemědělský výbor o této zprávě z vlastní iniciativy hlasoval 5. října, zpravodajem je Salvatore De Meo (EPP, Itálie).
26.–27. října – Rada pro zemědělství a rybolov v Lucemburku. Irské předsednictví chce dosáhnout částečného obecného přístupu k nařízení o SZP. Text ještě projedná Zvláštní výbor pro zemědělství 12. a 19. října.
28. října – Komise představí rámec pro klimatickou odolnost. Má obsahovat legislativní návrh, doporučení pro veřejný i soukromý sektor a rozhodnutí Komise. Rámec se týká i zemědělství, mimo jiné pojištění a řízení rizik. Ve stejný den Komise představí také vizi pro rybolov a akvakulturu do roku 2040.