Už žádné další Maďarsko. Komise chce novým členům EU zpřísnit podmínky
EU možná zavede nové pojistky pro případ, kdyby budoucí členové evropského bloku dělali problémy, například blokovali rozhodování nebo nedodržovali princip právního státu.
EU možná zavede nové pojistky pro případ, kdyby budoucí členové evropského bloku dělali problémy, například blokovali rozhodování nebo nedodržovali princip právního státu.
Český ministr zahraničí Petr Macinka dnes zdůraznil českou podporu členství Severní Makedonie v Evropské unii. Cílem podle něj nemají být samotná přístupová jednání, ale silná Severní Makedonie.
Na konci září Evropská komise představí analýzu toho, jak změnit fungování EU před přijetím nových členů. Chce tak uklidnit státy, které mají z dalšího rozšíření Unie obavy.
Na Islandu začíná předčasné hlasování v referendu, ve kterém budou obyvatelé rozhodovat, zda obnoví jednání o členství v Evropské unii. Samotné referendum se uskuteční za měsíc, 29. srpna.
Východní křídlo EU podporuje vstup Ukrajiny a Moldavska do Unie, zdůrazňuje hlavně bezpečnost. Při bližším pohledu dovnitř států se však objevují názorové rozpory nebo obavy o ekonomické dopady.
Ukrajina může velmi brzy otevřít zbývající kapitoly vyjednávání o přistoupení k Evropské unii, věří ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Letošní červenec značí 30. výročí etnického masakru v Srebrenici, který zanechal nesmazatelnou stopu na Bosně a Hercegovině. Tato západobalkánská země teď na své cestě do Evropské unie stagnuje, a mohou za to právě i „dozvuky minulosti“.
Češi pracují na tom, aby se Ukrajina mohla co nejdříve stát členem EU. Posílají peníze, zbraně i dobré rady. Otazník ale visí nad tím, jestli dokáží přesvědčit i ostatní státy, aby dělaly to samé.
Slovinská kandidátka na komisařku pro rozšíření musela během slyšení v Evropském parlamentu odrážet otázky, jestli spolupracovala s jugoslávskou tajnou službou. Ve svých plánech nastínila, že vyjednávání s Černou Horou a Albánií se může završit už v příštích několika letech.
Jak už bývá v říjnu zvykem, Evropská komise zhodnotila, jak si vedou země, které mají zájem o to vstoupit do EU. Kdo je „evropským branám“ nejblíže a kdo se naopak vzdaluje?
Desítka zemí včetně Srbska nebo Ukrajiny má zájem rozšířit řady Evropské unie. Jak blízko nebo jak daleko ke svému cíli jsou? EURACTIV.cz nabízí přehled.
Členské státy EU dnes formálně schválily vyjednávací rámce pro věcné zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem. Informovalo o tom…
Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) inicioval vznik dopisu, kterým belgické předsednictví v Radě Evropské unie vyzval k posunu v jednáních o vstupu Ukrajiny a Moldavska do EU. Připojilo se k němu dalších 11 států.
Už na konci týdne se lídři EU sejdou v Bruselu. Jednat se bude o revizi současného rozpočtu EU, jehož součástí je i finanční pomoc Ukrajině ve výši 50 miliard eur. Dojít by mělo i na rozšiřování.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen ocenila pokrok Černé Hory na cestě do EU. Černá Hora je podle ní v rozhovorech o vstupu z kandidátských zemí nejdál, všechny kapitoly byly otevřeny a tři už uzavřeny.
Polsko se v následujících pěti letech dostane do velmi náročné situace, nebude totiž schopné pokrýt energetickou poptávku. Velmi pravděpodobně budeme nuceni dovážet energii do Polska, říká Marcin Korolec v rozhovoru pro EURACTIV.cz.
Česká republika zatím nemá žádnou vlastní představu o tom, jak by měla směřovat ke klimatické neutralitě, píše v komentáři ředitelka Hnutí DUHA Anna Kárníková.
Evropská unie bude po roce 2050 vypouštět jen takový objem emisí, který je schopná odbourat, ať už pomocí stromů nebo moderních technologií. Počítá s tím nový klimatický zákon EU.