EU možná zavede nové pojistky pro případ, kdyby budoucí členové evropského bloku dělali problémy, například blokovali rozhodování nebo nedodržovali princip právního státu.
Nový Eurobarometr se ptal Evropanů, jestli souhlasí s tím, že EU udělila Ukrajině kandidátský status, aby mohla v budoucnu rozšířit její řady. 61 % Čechů s tímto krokem nesouhlasí, což je nejvíce v celé Unii. Co za tím může stát?
Polsko, Slovensko a Česko podporují rozšíření EU na východ i na jih směrem k západnímu Balkánu. Politici z těchto tří zemí nicméně zdůrazňují, že je důležité, aby kandidátské státy splňovaly potřebná kritéria. Ukrajina uznává, že ji čeká dlouhá cesta.
Spojené království se chystá na velký summit Evropského politického společenství. Čelí nesnadnému úkolu – ukázat, že má formát na mezinárodní scéně své místo. Kromě toho budou státy jednat o Ukrajině a nelegální migraci, Česko podepíše bezpečnostní dohodu s Ukrajinou.
Řadě zemí z východní Evropy se otevřela cesta do Unie. Lídři EU dali zelenou otevření přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem a podmíněně i s Bosnou a Hercegovinou, Gruzii udělili status kandidátské země. Co konkrétního čeká tyto země nyní?
Do centra pozornosti v EU se dostává otázka jejího rozšíření. Z politických prohlášení téma zamířilo už na jednací stoly. Kdy a jak se EU rozšíří? Napoví nový díl podcastu Evropa zblízka.
Češi si moc dobře pamatují, jaké je to předsedat Radě EU bez stabilní vlády. Španělé ale s tímto scénářem tak trochu počítali, jejich předsednictví proto není moc ambiciózní. Některé důležité úkoly nicméně splnit musí.
V posledních dnech se naplno ukazuje, které evropské země mají blízký vztah s Putinovým Ruskem. Jednou z nich je Srbsko, které nepodpořilo protiruské sankce, a může si tak zkomplikovat svou „evropskou budoucnost“.
Aliance primátorů Visegrádské skupiny má nový cíl. Kromě boje proti neliberálním vládám chce získat speciálně pro metropole peníze z fondu obnovy. Společné lobby v Bruselu může být pro města příležitostí, jejich potenciál zájmy prosadit je ale omezený.
Lídři EU a jejích zemí se na včerejším videosummitu se svými protějšky ze západního Balkánu zavázali, že regionu poskytnou rozsáhlou pomoc při řešení dopadů pandemie. Jeho směřování do EU však podpořili jen vágně, přetrvávají navíc spory v zahraničněpolitických prioritách.
Čím dál více indicií nasvědčuje tomu, že Evropská unie po mnohaletých odkladech letos na jaře konečně spustí přístupové rozhovory s Albánií a Severní Makedonií. Konkrétně druhá země „klepe na unijní dveře“ už skutečně dlouho.
Francouzi v říjnu zablokovali zahájení unijních přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií, a chtějí reformu celého procesu. Důležitá otázka je, jestli se jedná o legitimní požadavek. Experti se ve svém hodnocení potřebnosti reformy neshodnou.
S brexitem a očekávanými evropskými volbami stojí Evropská unie před nejasnou budoucností. Kam do toho všeho zapadá plánované rozšíření členské základny o země západního Balkánu?
