Český ministr zahraničí Petr Macinka dnes zdůraznil českou podporu členství Severní Makedonie v Evropské unii. Cílem podle něj nemají být samotná přístupová jednání, ale silná Severní Makedonie.
Česká republika může podle ministra zahraničí Petra Macinky nabídnout Severní Makedonii své zkušenosti z přístupu do Evropské unie a být nápomocná, aby země neopakovala stejné chyby.
Pětice unijních zemí včetně Česka vyzvala Evropskou komisi, aby přehodnotila dosavadní přístup integrace západního Balkánu do Evropské unie.
Prezident Petr Pavel dnes při návštěvě Bosny vyzval místní představitele k překonání rozdílů, které zemi oddalují od členství v Evropské unii. Jde o první návštěvu českého prezidenta v této balkánské zemi po 30 letech.
Summit se západním Balkánem v Bruselu ukázal, že EU si chce kandidátské země připoutat blíž k sobě. Pokud ale jde o rozšíření samotné, to bude i v roce 2025 dál narážet na staré známé problémy. Dokazují to Řecko a Albánie.
Slovinská kandidátka na komisařku pro rozšíření musela během slyšení v Evropském parlamentu odrážet otázky, jestli spolupracovala s jugoslávskou tajnou službou. Ve svých plánech nastínila, že vyjednávání s Černou Horou a Albánií se může završit už v příštích několika letech.
Šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.) vyjádřil plnou podporu severomakedonské vládě ve snaze posunout jednání o vstupu do Evropské unie. Po setkání s ministrem zahraničí Severní Makedonie Timčem Mucunským v Praze uvedl, že proces bude ale vyžadovat od balkánské země hodně práce.
Jak už bývá v říjnu zvykem, Evropská komise zhodnotila, jak si vedou země, které mají zájem o to vstoupit do EU. Kdo je „evropským branám“ nejblíže a kdo se naopak vzdaluje?
Rozšíření o šestici zemí západního Balkánu je pro Evropskou unii prioritou, každý z těchto států ale postupuje samostatně a vlastní rychlostí. Na tiskové konferenci po jednání summitu takzvaného berlínského procesu to dnes řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.
Desítka zemí včetně Srbska nebo Ukrajiny má zájem rozšířit řady Evropské unie. Jak blízko nebo jak daleko ke svému cíli jsou? EURACTIV.cz nabízí přehled.
Evropská unie plánuje pomoci zemím západního Balkánu v provádění reforem potřebných pro začlenění do EU, poskytne jim na ně šest miliard eur (148 miliard Kč). Oznámila to dnes ve Skopji předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.
Ukrajina má šanci zahájit svůj přístupový proces do EU ještě tento rok, a i když je plné členství hudbou vzdálené budoucnosti, v Evropě je vidět nový impuls pro rozšíření. Důvody jsou hlavně bezpečnostní.
Severní Makedonii čeká další změna ústavy – tedy alespoň pokud chce pokračovat na své cestě do EU. Podporu při komplikovaném procesu jí přijeli vyjádřit ministři zahraničí z Česka, Slovenska a Rakouska, tedy tzv. Slavkovského formátu.
Čtyřčlenná skupinka zemí západního Balkánu chce urychlit svůj vstup do Evropské unie. Dokud se však neurovnají vzájemné vztahy v regionu, můžou si o tom nechat jen zdát.
Významnou součástí cesty do Severní Makedonie bude opětovné potvrzení evropské perspektivy země, řekl novinářům před odletem do Skopje ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
Česká republika není dokonalá, ale pro nás na Balkáně představuje pozitivní příklad toho, co se může stát s národem, když začne patřit do EU, říká Nikola Dimitrov v rozhovoru pro EURACTIV.cz.
Válka na Ukrajině zdánlivě dodala EU novou chuť se rozšiřovat. Při hlubším pohledu do debaty o přijetí nových zemí je ale jasné, že členské státy nemají stejný názor. Aby se věci daly skutečně do pohybu, musela by se změnit sama EU.
Evropská komise (EK) dnes doporučila členským zemím Evropské unie udělit Bosně a Hercegovině status kandidáta pro přijetí do bloku. Při projevu k unijním diplomatům to oznámila předsedkyně komise Ursula von der Leyenová.
