Česká republika může podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) nabídnout Severní Makedonii své zkušenosti z přístupu do Evropské unie a být nápomocná, aby země neopakovala stejné chyby. Macinka to dnes ráno řekl novinářům před odletem na dvoudenní návštěvu Severní Makedonie. V hlavním městě se setká se svým protějškem Timčem Mucunským a premiérem Christijanem Mickoským, přijme ho rovněž prezidentka Gordana Siljanovská-Davkova.
„Máme nějaké zkušenosti, které teprve Severní Makedonii čekají, zejména tedy z období před vstupem naší země do Evropské unie,“ uvedl ministr. ČR podle něj v této době nedělala úplně vše správně a proces tak od podání přihlášky do vstupu trval osm let.
„Možná v řadě ohledů bychom mohli být nápomocni v tom, aby neopakovali stejné chyby jako my, a tudíž si ten proces zbytečně neprodlužovali,“ dodal.
Macinka vedle Skopje navštíví i město Ochrid, kde se koná seminář zaměřený na prohloubení spolupráce v oblasti cestovního ruchu. V programu cesty má i zahájení porady severomakedonských diplomatů a seminář o digitalizaci a kybernetické bezpečnosti.
Na návštěvě ho doprovází odborníci, například zástupci Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) a Digitální a informační agentury (DIA).
O přístupových jednáních Severní Makedonie do EU jednal v listopadu 2024 v Praze s Mucunským tehdejší šéf české diplomacie Jan Lipavský (tehdy nestr., dnes za ODS). Po schůzce vyjádřil plnou podporu severomakedonské vládě ve snaze jednání posunout. Mucunski tehdy uvedl, že je ohledně přístupových jednání optimistický a za reálný považuje rok 2030.
Jednání o členství Severní Makedonie v EU začala v roce 2022. Na konci roku 2023 skončil takzvaný screeningový proces s oběma zeměmi. Jde o proces mezi Evropskou komisí a daným kandidátským státem, kdy se posuzuje národní legislativa a hledají se oblasti, které je potřebné sladit s legislativou unijní.
Macinka považuje rozšíření EU o země západního Balkánu za důležité. „Je to určitě také v našem zájmu. Přinese to do Evropské unie jistou názorovou pestrost a také nové země s trošku odlišnými zkušenostmi, které jsou spíše podobnější nám než třeba těm zemím na západě,“ uvedl.
Za další přínosy označil zvětšování jednotného trhu, vyrovnávání úrovně jednotlivých zemí, bezpečnost či společný boj proti migraci.