Léto skončilo a Evropská unie je opět v chodu. V nové epizodě podcastu Evropa zblízka proto redakce EURACTIV.cz rozebírá, co přinese podzim. Co budou řešit na druhém plenárním zasedání europoslanci? A co čekat od nové Evropské komise?
Do těch úplně nejvyšších postů v Evropské unii, takzvaných „top jobs“, se tentokrát nedostal žádný zástupce Visegrádské čtyřky. O něco lépe to ale vypadá s pozicemi v Evropském parlamentu.
Lidé žijí v obavách a nejistotě, rostou jim životní náklady a jsou pod tlakem, přiznala dnes v projevu ve Štrasburku dosavadní předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která se uchází o znovuzvolení do funkce.
Patrioti pro Evropu neuspěli ve volbě místopředsedů Evropského parlamentu (EP). Mezi jejich kandidáty byla i česká europoslankyně Klára Dostálová (ANO), která ale nezískala dost hlasů. V EP se tak projevila izolace krajní pravice, na níž se dohodly strany středové proevropské většiny.
Pokud by měl osud Ursuly von der Leyen jako předsedkyně nové Evropské komise záviset jen na zemích Visegrádské čtyřky, musela by se o svůj druhý mandát opravdu hodně obávat.
Členské státy EU dnes formálně schválily vyjednávací rámce pro věcné zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem. Informovalo o tom…
Většina českých politických stran nechce posilovat pravomoci institucí EU. Je tu však jedna výjimka. Řada lídrů kandidátek pro evropské volby chce posílit kompetence Evropského parlamentu a umožnit mu navrhovat unijní legislativu.
Evropský trh zaostává za globální konkurencí a všichni důležití hráči se shodnou na tom, že potřebuje zásadní změny. Zájmy různých sektorů byznysu nebo některých států ale celý proces brzdí a brzdit budou.
Evropa chce být konkurenceschopná, není ale jasné, kde na to vezme peníze. Zároveň musí balancovat mezi několika světovými konflikty nejedou. Právě o tom byl summit Evropské rady v Bruselu.
Mimořádnému summitu v Bruselu tento týden bude dominovat téma strategického směřování EU v příštích pěti letech. Neziskové organizace upozorňují na to, že se nesmí zapomenout na ochranu klimatu, protože s tou souvisí i bezpečnost a konkurenceschopnost.
6,8 miliard korun. Tolik má ČR v národním plánu obnovy na výstavbu 5G sítí a připojení téměř každé domácnosti k nejrychlejšímu internetu. Při „pohledu z helikoptéry“ se může zdát, že Češi směřují k naplnění těchto cílů, realita je ale komplikovanější.
Slovensko a Maďarsko odmítají migrační pakt EU i zrušení práva veta členských států evropského bloku, řekl slovenský premiér Robert Fico po dnešní schůzce s maďarským kolegou Viktorem Orbánem v Budapešti.
Ruský prezident Vladimir Putin se mýlí, když si myslí, že podpora Ukrajině slábne. Řekl to dnes…
Pokud jde o téma EU, máloco vzbudilo v Česku v posledních měsících tolik vášní, jako když prezident Petr Pavel v belgických Bruggách zmínil, že „musíme být připraveni v domácí diskusi zvážit různé návrhy, jak upravit rozhodovací proces EU“.
Ukrajina a Moldavsko mohou začít vyjednávat o vstupu do EU, úkoly si plní dostatečně, je přesvědčená Evropské komise. Ve dnes zveřejněné zprávě zhodnotila také pokrok dalších zájemců o vstup do Unie.
Do budoucna je neudržitelné, aby každá země měla „svého“ eurokomisaře, říkají zastánci reformy. Takový krok by ale mohl znamenat, že některé země přijdou o vliv.
Do centra pozornosti v EU se dostává otázka jejího rozšíření. Z politických prohlášení téma zamířilo už na jednací stoly. Kdy a jak se EU rozšíří? Napoví nový díl podcastu Evropa zblízka.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) dnes navštívil Paříž, kde jednal mimo jiné se svým francouzským protějškem – ministryní pro Evropu a zahraniční věci Catherine Colonnou. Hlavními tématy byla Ukrajina, budoucnost Evropy včetně jejího rozšíření a strategické partnerství Česka s Francií, které čeká „aktualizace“.
