Jednota v rozmanitosti. Tak zní heslo EU, často se však zapomíná na to, že nereprezentuje jen 27 rozmanitých celků v podobě členských států, ale i menší jednotky jako regiony, města a obce, na které se evropské země různým způsobem dělí.
Panevropské hnutí Volt sbírá menší úspěchy napříč Evropskou unií, svoji stopu teď chce zanechat i v České republice. EURACTIV.cz přináší rozhovor s předsedou strany Volt Česko Adamem Hankou, podle kterého je u nás po celoevropské politice poptávka.
Skupina českých poslanců opět navrhla uzákonění manželství se všemi právy pro všechny, tedy nejen pro heterosexuály. S právní úpravou by ale brzy mohl přijít i Brusel, rozdíly v rodinné politice napříč EU totiž komplikují jejím občanům právo na volný pohyb.
První fázi uprchlické vlny z Ukrajiny se podařilo zvládnout, teď je nutné připravit se na řešení dalších a větších sociálních, rodinných i kulturních témat, píše v komentáři pro EURACTIV.cz Jiří Kohout. Velkou pomocí by podle něj byly intervenční fondy EU.
Prezidenti a premiéři států EU podle očekávání odsouhlasili kandidátský status pro Ukrajinu a Moldavsko, Unii se přiblížila také Gruzie. Země západního Balkánu, frustrované nedostatkem pokroku na své cestě do EU, dostaly náznak naděje.
Ukrajině bychom měli udělit status kandidátské země. Víme, že cesta ke členství bude dlouhá, víme, že nebude snadná, ale víme, že je možná. A musíme dát jasně najevo, že Ukrajina patří do naší evropské rodiny, píší v komentáři europoslanci Manfred Weber a Tomáš Zdechovský.
Zatímco v ČR se politici stále nemohou shodnout, jak zákonně řešit svazky homosexuálů, EU se chce postarat o to, aby homosexuální páry při pohybu napříč Evropou netrpěly tím, že každý stát má jiné zákony. Sledujte debatu serveru EURACTIV.cz.
Na příkladu Českých Budějovic je vidět, jak dobře se Česko dokázalo vypořádat s přílivem uprchlíků z Ukrajiny. Ochota a kapacity dobrovolníků ale pochopitelně postupně klesají a otěže by měl převzít stát. Další scénáře integrace se bohužel odhadují těžko.
Evropská unie letos zahájila Konferenci o budoucnosti Evropy – sérii diskusí a iniciativ, ve kterých se mají občané…
Válka na Ukrajině způsobila mnoho bolesti a vyhnala miliony lidí za hranice. Výzvou pro ostatní evropské země je nejen poskytnout jim pomoc, ale i šanci „normálně žít“. Jak se to zatím v Česku a konkrétně v Jihočeském kraji daří?
Evropa vstupuje do digitální dekády. Ta bude v příštích 15 až 20 letech odpovědná za zánik zhruba třetiny pracovních míst. Jak si v digitalizaci stojí Česko?
Evropská unie letos zahájila Konferenci o budoucnosti Evropy – sérii diskusí a iniciativ, ve kterých se mají občané…
Kulturní a kreativní průmysly mohou být hnacím motorem obnovy celé Evropy, píše v komentáři pro EURACTIV.cz Martina Dlabajová. Důležitou roli v tom podle ní sehrají národní plány obnovy.
Svět prochází velkou digitální proměnou a technologie pronikají do všech oblastí našeho života. Ne všichni se ale změnám přizpůsobují stejným tempem. Mezery jsou i na straně státu a úřadů – modernizace státní správy pokračuje velmi pomalu. Jak nám může s digitální transformací pomoci EU?
Šéfové evropských institucí dnes přislíbili převést do praxe některé podněty obyvatel, jež vzešly z rok trvající Konference o budoucnosti Evropy. Pokud by si to žádalo změnu ustavujících smluv, řada členských států by byla nejspíše proti.
Rok trvající Konference o budoucnosti Evropy přinesla řadu návrhů, jak proměnit EU. Některé z nich, jako například dát Unii více pravomocí ve zdravotní politice, vyžadují reformu Smluv. K té tento týden vyzvali i europoslanci. Osud reformy ale není vůbec jistý.
Evropská unie čelí výzvám, které vyžadují její strukturální změny. Především by měla odstranit princip jednomyslnosti při svém rozhodování. V projevu v Evropském parlamentu to dnes řekl italský premiér Mario Draghi.
Konference o budoucnosti Evropy během několika měsíců přinesla sérii debatních akcí, ze kterých mají od běžných občanů EU vzejít konkrétní návrhy pro blízkou budoucnost sedmadvacítky. Celoevropská debata nyní míří do finále, návrhy z lidu jsou už téměř na stole.
