Kritické suroviny jsou nezbytné pro elektromobilitu i moderní průmysl. Evropa proto hledá cestu, jak snížit závislost na Číně – pomoci mají společné nákupy i velké projekty, jako je těžba lithia na Cínovci. Odborníci ale upozorňují, že bez rozvoje celého bateriového řetězce evropská soběstačnost nevznikne.
Lithium, vzácné zeminy nebo kobalt se stávají jednou z nejcennějších surovin současnosti. Bez nich se neobejde výroba baterií, elektromobilů, větrných elektráren ani řada digitálních technologií. Jejich význam navíc rychle roste – do roku 2030 by měla globální poptávka po lithiu vzrůst až dvanáctinásobně a po vzácných zeminách šestinásobně.
EU je však při zajišťování těchto surovin stále výrazně závislá na dovozu ze třetích zemí, především z Číny. Proto přijala nařízení Critical Raw Materials Act (CRMA) a spustila iniciativu RESourceEU. Jejich prostřednictvím chce podpořit těžbu a zpracování strategických surovin v Evropě, rozvíjet recyklaci a posílit odolnost evropských dodavatelských řetězců.
Budoucnost českého automobilového průmyslu
Pro Česko má otázka kritických surovin mimořádný význam. Automobilový průmysl v roce 2023 představoval přibližně 10 % českého HDP, což je nejvyšší podíl v EU. Zároveň při započtení navazujících dodavatelských řetězců zaměstnává téměř půl milionu lidí.
Význam sektoru navíc umocňuje probíhající transformace směrem k elektromobilitě. Výroba baterií a elektromobilů je totiž na kritických surovinách závislá mnohem více než tradiční výroba vozů se spalovacími motory.
Podle studie institutu EUROPEUM stojí český automobilový průmysl mezi dvěma závislostmi. Na jedné straně stojí na německé poptávce, na druhé závisí na čínských dodávkách baterií a kritických surovin. Jen dovoz baterií z Číny do Česka dosáhl v roce 2023 rekordních 2,5 miliardy eur.
Úplné odstřižení od čínských dodavatelských řetězců však podle odborníků není v dohledné době reálné.
„Diverzifikovat zdroje a snížit naši závislost je určitě možné, ale úplně se jí zbavit v dohledné době nedokážeme. Čína dnes dominuje nejen části těžby, ale především zpracování kritických surovin a navazujícím článkům dodavatelského řetězce,“ říká Filip Křenek, projektový koordinátor a analytik institutu EUROPEUM.
Podle něj je zároveň nutné rozlišovat mezi jednotlivými surovinami. Zatímco u lithia je diverzifikace dodávek díky projektům v Austrálii, Chile, Kanadě či Evropě reálná, u vzácných zemin a permanentních magnetů bude budování alternativních kapacit trvat výrazně déle.
Pomohou společné nákupy i menším firmám?
Právě snaha o snížení závislosti na dodávkách z Číny stojí za vznikem iniciativy RESourceEU, která má evropským firmám usnadnit přístup ke strategickým surovinám. Iniciativa sází mimo jiné na společné nákupy, které posílí vyjednávací pozici evropských odběratelů a pomohou průmyslu zajistit stabilnější dodávky.
Není však jasné, zda nový mechanismus pomůže také menším firmám. Podle Křenka by k tomu mělo přispět vznikající Evropské centrum pro kritické suroviny. „To by mělo pomoci zajistit, aby agregovaná poptávka nefungovala pouze pro velké odběratele, ale také pro menší ekonomiky, které by jinak byly v pozici ‚price takers‘ s omezeným vlivem na podmínky kontraktů,“ říká.
Zcela vyrovnané postavení ale podle něj očekávat nelze. „Velké automobilky a chemické koncerny budou přirozeně dominantními uživateli platformy a jejich poptávkové signály budou udávat tón. Na druhou stranu Česko není okrajový hráč. Český automotive patří mezi nejvýznamnější v Evropě – jsme šestým největším exportérem osobních aut a osmým největším exportérem elektromobilů na světě,“ dodává Křenek.
Na potřebu zapojení menších firem upozorňuje také Tomáš Jungwirth, manažer komunikace sdružení výrobců automobilů AutoSAP. „Pro český automobilový průmysl je zásadní, aby se do těchto mechanismů mohly zapojit nejen velké automobilky, ale také dodavatelé, kteří tvoří páteř našeho odvětví. Jen tak bude mít iniciativa skutečný přínos pro celý evropský průmysl,“ říká.
Přechod na elektromobilitu bude mít podle něj určitý dopad i na zaměstnanost v českém automotive sektoru, zejména u dodavatelů zaměřených na komponenty pro spalovací motory. Současně ale vznikají nové příležitosti v oblasti elektromobility, bateriových technologií, elektroniky nebo softwaru.
„Český automobilový průmysl dlouhodobě prokazuje schopnost přizpůsobovat se technologickým změnám a věřím, že při správných podmínkách dokáže tuto transformaci zvládnout úspěšně,“ uvádí Jungwirth.
Podobně situaci hodnotí i Filip Křenek. Upozorňuje však, že ohrožená pracovní místa se často koncentrují v regionech, které nenabízejí dostatek alternativních pracovních příležitostí.
Cínovec jako strategická příležitost pro Česko
Český automobilový průmysl je podle Tomáše Jungwirtha na přechod k elektromobilitě technologicky dobře připravený. Významnou výzvou však nadále zůstává zajištění dostatečných a cenově konkurenceschopných dodávek kritických surovin.
Česko však není pouze jejich odběratelem. V rámci evropské strategie pro kritické suroviny disponuje dvěma strategickými projekty – v Cínovci a ve Chvaleticích. Má tak příležitost zapojit se do nově vznikajícího evropského surovinového řetězce nejen na straně poptávky, ale také nabídky.
Jedním z nejvýznamnějších českých projektů v oblasti kritických surovin je těžba a zpracování lithia na Cínovci, za kterou stojí společnost Geomet v rámci skupiny ČEZ. Projekt v hodnotě 42 miliard korun může být největší investicí v historii Ústeckého kraje a jednou z nejvýznamnějších v celé České republice. Podle dosavadních průzkumů se v lokalitě nachází přibližně 3 % světových zásob lithia, tedy suroviny klíčové pro výrobu baterií do elektromobilů i systémů pro ukládání energie.
„Projekt je strategický pro celou Českou republiku, ale i Evropu. Automobilový průmysl prochází nevyhnutelnou transformací směrem k elektromobilitě a domácí zdroj lithia pomůže zachovat pracovní místa, automobilovou tradici i široký dodavatelský řetězec,“ říká Jaroslav Verner, tiskový mluvčí společnosti ČEZ.
Strategický projekt
Význam Cínovce přesahuje hranice ČR. Evropská komise ho zařadila mezi strategické projekty podle nařízení CRMA a může tak přispět k naplnění evropského cíle získávat větší část strategických surovin přímo na území Unie. Přesto odborníci upozorňují, že samotná těžba ještě automaticky nezaručí, že se Česko stane významným hráčem evropského bateriového průmyslu.
Podobně projekt hodnotí také analytik Křenek. „Tento projekt dává Česku konkrétní vyjednávací aktivum v evropských diskusích o surovinách, vytváří prostor pro navazující průmysl, například zpracování nebo recyklaci, a může přispět ke vzniku nových pracovních míst v post-uhelném regionu,“ říká.
Zároveň však upozorňuje, že cesta k zahájení těžby nebude jednoduchá. Projekt stále čeká na dokončení procesu EIA. Harmonogram se v minulosti několikrát posunul a investoři se zároveň musí vypořádat s obavami části místních obyvatel.
Podle Křenka by plánovaná produkce 37 000 tun hydroxidu lithného ročně mohla stačit na výrobu baterií pro více než milion elektromobilů. Přesto se se zahájením těžby aktuálně počítá až kolem roku 2030. Do spuštění těžby zůstanou české automobilky odkázané především na dovoz lithia a dalších kritických surovin.
Samotná těžba lithia nestačí
Odborníci se shodují, že samotná těžba lithia českou ani evropskou surovinovou soběstačnost neposílí. Jak upozorňuje Filip Křenek, pokud Česko zůstane pouze dodavatelem surovin a zpracování s vyšší přidanou hodnotou převezmou Německo, Maďarsko nebo Polsko, strategický přínos projektu bude omezený. Česko proto musí vedle těžby rozvíjet i navazující části bateriového hodnotového řetězce – od zpracování surovin přes výrobu baterií až po jejich recyklaci.
„Je potřeba vybudovat celý ekosystém, tedy od těžby a zpracování až po stabilní odběratele. Právě to by mělo být cílem evropského nařízení CRMA. Díky němu by se měly mimo jiné zefektivnit povolovací procesy a strategické projekty by měly mít lepší přístup k financování,“ říká Jaroslav Verner. Nařízení CRMA se zároveň promítá také do českého zákona o kritických surovinách, který má zjednodušit povolovací procesy pro strategické projekty.
Cirkulární ekonomika vstupuje do hry
Důležitou součástí tohoto řetězce je také recyklace. EU prostřednictvím nařízení o bateriích podporuje vznik systému založeného na principech cirkulární ekonomiky a postupně zavádí povinný podíl recyklovaných materiálů v nových bateriích.
Podle Kateřiny Vránkové, ředitelky obchodního oddělení a marketingu v Ecobat, však nebude hlavní výzvou samotná konkurence mezi recyklátory, ale připravenost evropského trhu. „Evropa sice výrazně podporuje vývoj nových výrobků, ale investice do samotné recyklace a nových technologií zaostávají,“ upozorňuje.
Na potřebu rozvíjet celý bateriový řetězec upozorňuje také Jan Vejbor, výkonný manažer Českého bateriového klastru. Podle něj komplikuje rozvoj recyklace v Česku i absence rozsáhlejší výroby baterií, která by zajišťovala dostatek materiálu pro další zpracování. Podobně situaci hodnotí také Ministerstvo průmyslu a obchodu, podle něhož současné recyklační kapacity zatím převyšují poptávku, protože vyřazovaných baterií z elektromobilů je stále relativně málo.
Česko uspěje v oblasti kritických surovin pouze tehdy, pokud vedle těžby lithia rozvine i navazující části bateriového hodnotového řetězce.
Tento článek byl publikován v rámci projektu Searching for European Balance: The V4 Facing Global Pressures, na kterém spolupracují redakce EUBrief (Slovensko), Focus Europe Poland (Polsko) Magyar Narancs (Maďarsko) a Update EU (Česko). Projektový obsah naleznete také na webu Visegrad.info. Více informací najdete zde.
