Evropská komise představila revizi systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1. Firmy dostanou bezplatné povolenky výměnou za investice do dekarbonizace.
Projekt maďarské jaderné elektrárny Paks II se ocitl na rozcestí. Nová vláda chce přehodnotit jeho náklady i rizika, zároveň musí řešit energetickou bezpečnost země i pokračující závislost na Rusku.
Jádro je důležitým pilířem české energetiky a jeho význam s dekarbonizací a nutností navyšovat energetickou bezpečnost poroste. Česká jaderná energetika však stojí před mnoha výzvami.
Evropský parlament podpořil úpravy tzv. rezervy tržní stability (MSR) pro nový emisní systém ETS2. Mají zmírnit případné prudké zdražování.
Premiér Andrej Babiš chce promluvit do revize emisních povolenek. Česko zároveň čelí výzvě Evropské komise, aby vystoupilo ze Smlouvy o energetické chartě. Více se dozvíte v únorovém vydání Dekarbo briefu.
Uhlíkové clo vstupuje do ostrého provozu a Evropská komise zároveň chystá Industrial Accelerator Act – legislativu, která má posílit evropskou výrobu. Více se dozvíte v prvním vydání Dekarbo briefu v roce 2026.
Česká republika má v oblasti obnovitelných zdrojů energie (OZE) nevyužitý potenciál, zároveň má před sebou cíle pro rok 2030, které by měla splnit. Pokrok podle expertů brzdí nejen složitá legislativa, ale i neochotný přístup úřadů.
Dekarbonizace českého průmyslu se láme na nákladech, cenách energií a nejistotě. Zástupci těžkého průmyslu varují, že bez stabilních podmínek se zelená transformace může změnit v „boj o přežití“.
Česká zelená transformace stojí na křižovatce. Stát sice ví, že spolu s celou Evropou směřuje ke klimatické neutralitě, ale stále nemá jasno v tom, jak se k ní dostat – a hlavně, jak změny srozumitelně vysvětlit lidem.
Zelené investice jsou globálním trendem, v Česku i celé Evropě ale stále narážejí na překážky. Zatímco průmysl bojuje s nedostatkem kapitálu, investoři se potýkají s nejasným označováním zelených produktů.
Pokud jde o větrné elektrárny, Česká republika má do roku 2030 velké ambice. Tempo výstavby je ale…
Politici by měli denně opakovat, že rozvoj OZE je veřejný zájem. Stát by pak měl vytvářet ekonomicky motivující prostředí, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz o budování obnovitelných zdrojů energie v Česku Štěpán Chalupa.
Jak si Česko vede v dekarbonizaci ekonomiky? Jak se mění české zemědělství, jak se daří Česku renovovat budovy a jak se se snižování emisí vypořádává těžký průmysl? Máme v Česku zelené investiční prostředí a vhodné podmínky pro rozvoj obnovitelných zdrojů?
Schyluje se k další úpravě evropských klimatických opatření. Evropská komise navrhla silnější pojistku pro výkyv cen emisních povolenek a chystá se další omnibus. Konkrétní návrhy se ale stále rýsují. Více se dozvíte v prosincovém vydání Dekarbo briefu.
Zatímco Evropská unie zmírňuje některá svá klimatická opatření, v Česku se rýsuje nová vláda, která řadu z nich přímo odmítá.
Český průmysl vždycky uměl vyrábět složité technologie, a daří se mu i v těch „zelených“ – v elektroautech, vodních turbínách nebo 3D tiskárnách. Teď má velký potenciál toho využít i v exportu. Co je k tomu zapotřebí?
Evropská komise letos navrhla zjednodušení ESG reportingu a zmírnění pravidel pro náležitou péči. Legislativní balíček ale v europarlamentu narazil, jak vysvětlujeme v listopadovém Dekarbo briefu.
Kdo bude novým šéfem či šéfkou ministerstva životního prostředí? Zálusk si dělají Motoristé, jak vysvětlujeme v říjnovém vydání Dekarbo briefu.
