Česká republika má v oblasti obnovitelných zdrojů energie (OZE) nevyužitý potenciál, zároveň má před sebou cíle pro rok 2030, které by měla splnit. Pokrok podle expertů brzdí neochotný přístup úřadů.
V Česku se za poslední roky podařilo rozhýbat výstavbu solárních elektráren, ve větrné energetice ale země nadále zaostává. „Jsme na chvostu v Evropě a určitě to není tak, že bychom zde neměli potenciál, že by zde nefoukalo,“ uvedl předseda Komory obnovitelných zdrojů ČR, Štěpán Chalupa, na konferenci Dekarbonizace české ekonomiky.
Martin Hofman, generální ředitel společnosti S&M CZ, která se větrné energetice věnuje, vidí hlavní překážku v přístupu regionálních úřadů. „Větrná energetika je takový strašák pro mnoho úřadů, především pro krajské úřady,“ řekl Hofman. Jako konkrétní příklad uvedl Vysočinu, kde je podle něj veřejnost větrné energetice nakloněna více než úředníci.
Česko by přitom mělo mít do roku 2030 podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě ve výši 30,1 procenta. Český energeticko-klimatický plán počítá s tím, že do roku 2030 by Česko mělo instalovat 8 GW ve fotovoltaice a 1,2 GW ve větru.
Zuzana Krejčiříková, předsedkyně energetické sekce Hospodářské komory ČR, je však ohledně cílů pesimistická a obává se, že Česku se nepodaří instalace navýšit. Upozornila mimo jiné na to, že investoři narážejí na odpor úředníků i v případech, kdy by stavbě nemělo nic bránit.
Akcelerační zóny: Naděje s otazníkem
Stát se snaží situaci řešit pomocí takzvaných akceleračních zón (go-to zones), v nichž mají být povolovací řízení jednodušší a rychlejší. Lukáš Minařík, vedoucí oddělení dekarbonizace průmyslu a energetiky na ministerstvu životního prostředí, vysvětlil, že cílem je najít území s nulovým nebo minimálním střetem veřejných zájmů.
„Připravujeme ve spolupráci s ostatními ministerstvy akcelerační zóny, pro které už tedy máme primární legislativu,“ uvedl Minařík.
Přiznal však, že stát naráží na problém s veřejnou akceptací a komunikací. Ministerstvo životního prostředí sice zveřejnilo podkladové mapy, ty ale neprezentují navržené či schválené zóny. Jedná se pouze o materiál, který má podpořit veřejnou debatu o tom, kde konkrétně by mohly zóny vzniknout.
„Nebylo řádně komunikováno, že to není žádný návrh. Takže potom samozřejmě následovala komunikace občanů, spolků a dalších, kteří našli zelený bod relativně blízko svému bydlišti a chtěli vědět, jestli tam ta akcelerační oblast vznikne,“ vysvětlil Minařík.
Chybí dlouhodobé smlouvy
Kromě povolování projektů je tématem také financování. Trh s dlouhodobými smlouvami o nákupu elektřiny (PPA), které by investorům zajistily stabilitu, v Česku prakticky neexistuje.
„Když se podíváte na trh České republiky, tak jsou to jednotky (smluv) a zároveň jsou v zásadě výlučně na fotovoltaiku,“ uvedla Krejčiříková.
Miroslav Brajer z České spořitelny upozornil, že pro větrné elektrárny PPA nedávají smysl, protože státní podpora formou aukcí je výhodnější. „Ve chvíli, kdy si dojdete celkem bez problémů pro aukční bonus, tak nepodstupujete složité vyjednávání o PPA,“ vysvětlil Brajer. Zároveň dodal, že větrná energetika je jedním z nejlevnějších zdrojů.
Bateriový boom
Velkým tématem debaty byla také akumulace energie. Podle Krejčiříkové distributoři hlásí, že ve frontě na připojení čekají projekty o výkonu až 90 GW.
„Jestliže jsme tady měli nějaké zahlcení z hlediska obnovitelných zdrojů, tak teď je fronta v akumulaci a zase se dá předpokládat, že je tam spousta spekulantů, kteří distributorům berou kapacity,“ varovala Krejčiříková. Podle ní by situaci mohlo vyřešit zavedení nevratných poplatků za žádost o připojení.
Brajer potvrdil, že banky jsou zavaleny požadavky na financování, ale většinu těchto záměrů považuje za nereálnou. „Ten počet žádostí je za mě astronomický. Jestli je to kolem těch 90 GW, tak to je nesmysl. To valná většina bude zamítnutá,“ uvedl Brajer s tím, že velká část zájmu je od nekvalifikovaných investorů, kteří podlehli mýtu o extrémně rychlé návratnosti.
Martin Hofman ze společnosti S&M CZ se přidal s kritikou, že samostatné baterie bez výrobního zdroje často nedávají smysl a pouze „blokují kapacitu v síti“.
