Premiér Andrej Babiš chce promluvit do revize emisních povolenek. Česko zároveň čelí výzvě Evropské komise, aby vystoupilo ze Smlouvy o energetické chartě. Více se dozvíte v únorovém vydání Dekarbo briefu.
Právě jste otevřeli webovou verzi Dekarbo briefu, newsletteru serveru Euractiv.cz věnovanému dekarbonizaci. K odběru se můžete přihlásit zde.
Revize ETS se blíží: Babiš a Fico chtějí promluvit do cen uhlíku
Evropský systém obchodování s emisemi (ETS 1) – tedy ten, který se vztahuje na průmysl a energetiku – vstupuje do politicky citlivé fáze. V roce 2026 je plánována jeho revize a už nyní je patrné, že se kolem něj formuje intenzivní debata o dopadech na konkurenceschopnost evropského průmyslu. Zatímco odborné analýzy zdůrazňují dosavadní efektivitu ETS při snižování emisí, průmysl si stěžuje na vysokou a nepředvídatelnou cenu povolenek. Někteří političtí lídři – včetně toho českého – proto volají po změnách.
ETS funguje od roku 2005 a dnes pokrývá přibližně 40 % celkových emisí skleníkových plynů v EU, zejména v energetice, průmyslu, letectví a námořní dopravě. Analýza think tanku Bruegel říká, že systém ETS 1 snížil mezi lety 2005 a 2020 emise o 14–16 % oproti scénáři bez této politiky, přičemž dopady na zaměstnanost, ziskovost firem, HDP či inflaci byly celkově omezené. Nejrychlejší pokles emisí nastal v elektroenergetice, zatímco v uhlíkově náročných průmyslových odvětvích byl výrazně pomalejší.
Analýza zároveň upozorňuje na strukturální slabiny systému. Klíčovou roli sehrálo dlouhodobé a rozsáhlé bezplatné přidělování emisních povolenek, které mělo zabránit tzv. úniku uhlíku. V řadě sektorů však vedlo k přebytkům povolenek a k neočekávaným ziskům, aniž by vytvořilo silný tlak na investice do dekarbonizace. Od roku 2013 zároveň ETS vygeneroval více než 245 miliard eur z aukcí povolenek, jejichž využití na klimatické a energetické projekty je podle dostupných dat často málo transparentní.
Do budoucnosti ETS 1 chce nyní promluvit i Česko. Premiér Andrej Babiš zaslal dopis šéfům evropských institucí i dalším lídrům EU, v němž upozorňuje na dopady cen emisních povolenek na evropský průmysl. Hovoří o potřebě omezení „nadměrné cenové volatility“ emisních povolenek, a to zavedením cenového stropu či cenových pásem. Zároveň požaduje omezení jejich obchodovatelnosti pro finanční instituce.
A do revize promluvilo i Slovensko. Slovenský premiér Robert Fico ve svém dopise Evropské komisi navrhl dočasnou, čtyř- až pětiletou suspendaci systému ETS. Jako argument uvádí vysoké ceny elektřiny a uzavření hliníkárny Slovalco, které podle něj oslabilo strategickou průmyslovou kapacitu Slovenska i EU.
Dva lídři, dva dopisy – jejich apel by měl určitě větší váhu, kdyby se domluvili na společných návrzích. Babiš ani Fico každopádně nepatří k tahounům evropských politik a jakákoliv výrazná úprava ETS bude vyžadovat souhlas těžkých vah, tedy lídrů Francie, Německa, Itálie, Španělska či Polska. Pokud chce Andrej Babiš skutečně dosáhnout na evropské úrovni změnit – bude muset alespoň některé z těchto obrů přesvědčit.
Podcast: Motoristé jsou navázaní na uhelné oligarchy, říká analytik
Ministerstvo životního prostředí mají v nové vládě Andreje Babiše (ANO) pod taktovkou klimaticky skeptičtí Motoristé, konkrétně jejich předseda a současně vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka. Jak se mění česká klimatická politika po nástupu nové vlády? A co čekat do budoucna? V novém díle podcastu Evropa zblízka odpovídá zakladatel a vedoucí Klima týmu v Asociaci pro mezinárodní otázky Tomáš Jungwirth Březovský.
Co se odehrálo v uplynulém měsíci?
EU definitivně schválila zákaz dovozu ruského plynu. Členské státy EU odsouhlasily postupné ukončení dovozu ruského plynu, přičemž LNG skončí nejpozději na začátku roku 2027 a potrubní plyn do podzimu téhož roku. Rozhodnutí prošlo přes odpor Slovenska a Maďarska.
Pokles emisí v EU v roce 2025 výrazně zpomalil. Podle analýzy finského institutu CREA klesly emise skleníkových plynů v EU jen o 0,8 %, zejména kvůli návratu plynového vytápění a stagnaci v dopravě. Slabší tempo snižování emisí ohrožuje dosažení klimatických cílů do roku 2030.
Benzínová a naftová auta nezmizí ani po roce 2035. Evropská komise ustoupila od plného zákazu spalovacích motorů a v prosinci navrhla snížit cílovou hodnotu emisí pro rok 2035 na 90 %. Podle eurokomisaře Wopkeho Hoekstry si tak klasická a hybridní auta udrží významnou část trhu, což má dopady na průmysl i klimatickou politiku.
EU směřuje k nesplnění cíle pro ukládání CO₂. Komise přiznala, že Unie zřejmě nesplní cíl vybudovat do roku 2030 kapacity pro ukládání 50 milionů tun CO₂ ročně. Nedostatek úložišť ohrožuje rozvoj technologií zachytávání uhlíku, které jsou klíčové pro dekarbonizaci průmyslu.
Dopravní síť TEN-T nabírá zpoždění a prodražuje se. Evropský účetní dvůr varoval, že klíčové projekty transevropské dopravní sítě mají mnohaleté skluz a miliardové překročení nákladů. Zpoždění infrastruktury komplikuje plynulý pohyb zboží i konkurenceschopnost evropského hospodářství.
Babiš vyzval EU k úpravě klimatické a energetické politiky EU. Premiér Andrej Babiš rozeslal dopis evropským lídrům, ve kterém apeluje na posílení konkurenceschopnosti Unie. Navrhl jedenáct konkrétních kroků, včetně zastropování cen ETS 1 i ETS 2, odklad ETS 2 do roku 2030, omezení spekulací s emisními povolenkami a zavedení jednoho průběžně aktualizovaného klimatického cíle. Zdůraznil potřebu technologické neutrality, podpory jádra, plynu a CCS a rychlejších povolovacích procesů.
Česko výrazně zaostává v obnovitelných zdrojích. Analýza think-tanku Ember ukázala, že zatímco v EU výroba elektřiny ze slunce a větru loni poprvé překonala fosilní zdroje, v Česku jejich podíl zůstává nízký. Zpomalení růstu solárů a stagnace větru znamenají riziko, že ČR zůstane pozadu v energetické transformaci.
Nová zelená úsporám přijde o peníze z povolenek. Vláda schválila rozpočet, který už nepočítá s financováním programu Nová zelená úsporám z výnosů emisních povolenek. Peníze mají nově směřovat hlavně do vodního hospodářství, lesů a opatření v gesci ministerstva zemědělství.
Spor o Turów: pokuty Polsku zůstávají v platnosti. Soudní dvůr EU potvrdil, že Evropská komise jednala v souladu s právem, když Polsku strhla penále za těžbu v dole Turów z evropských fondů. Smírná dohoda s Českem podle soudu zpětně nezrušila povinnost platit sankce.
Konec energetické charty
Smlouva o energetické chartě (ECT) měla být pojistkou stability v turbulentních devadesátých letech. Vznikla s cílem chránit investice v energetice, především v postsovětském prostoru a ve střední Evropě, a nabídnout investorům právní jistotu tam, kde domácí právní řády teprve vznikaly. O tři desetiletí později se ale z někdejšího symbolu otevřených trhů stal problém, který jde přímo proti klimatickým ambicím Evropy.
Jádrem sporu je mechanismus ochrany investorů. Ten umožňuje energetickým firmám žalovat státy u mezinárodních arbitráží, pokud politická rozhodnutí ohrozí jejich očekávané zisky. Spory se odehrávají mimo běžné soudy, jsou málo transparentní a mohou vést k náhradám škod v řádu miliard eur. Státy se tak dostávají pod tlak – za ukončení spalování uhlí či plynu jim mohou hrozit žaloby.
Dalším zásadním problémem je takzvaná „sunset clause“. Ta zajišťuje, že ochrana investorů trvá ještě dvacet let po vystoupení ze smlouvy. I stát, který se rozhodne odejít, tak může být po dvě dekády žalován kvůli investicím z minulosti. Právě kombinace dlouhodobé ochrany fosilních projektů a arbitrážního systému vedla k závěru, že smlouva není slučitelná s cíli Pařížské dohody ani s evropskou klimatickou politikou.
Zlom přišel v roce 2021, kdy Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že Smlouvu o energetické chartě nelze uplatňovat mezi členskými státy EU. Tím byly de facto znemožněny takzvané intra-EU arbitráže, včetně známých případů, jako byla žaloba švédské společnosti Vattenfall proti Německu kvůli jeho energetické politice. Tento výklad následně podpořily všechny členské státy s výjimkou Maďarska.
Evropská unie se nejprve pokusila smlouvu reformovat a „ozelenit“, aby omezila ochranu fosilních investic. Vyjednávání se ale ukázala jako slepá ulička. Výsledkem bylo rozhodnutí, že EU a Euratom ze smlouvy odejdou. Vystoupení nabylo účinnosti 28. června 2025. Paradoxně však řada členských států – včetně Česka – ve smlouvě formálně zůstala.
Právě to teď řeší Evropská komise. Státy na konci ledna vyzvala, aby ze smlouvy také vystoupily. Pokud do dvou měsíců neposkytnou uspokojivou odpověď, může Komise vydat odůvodněné stanovisko a následně je zažalovat u unijního soudu. Argument je přímočarý: mezinárodní obchod spadá do výlučné pravomoci Unie a členské státy v této oblasti nemohou postupovat samostatně.
Jak je to s českým odchodem od charty? Redakce zjišťuje. Každopádně, pokud Česko neodstoupí, nebude chráněno ECT, ale bude porušovat právo EU a vystaví se žalobě ze strany Komise – proto je odchod prakticky nevyhnutelný.
Co nás čeká tento měsíc?
V Lefkosii se 5. a 6. února odehraje neformální zasedání ministrů životního prostředí. Ministři mají na programu exkurzi na téma metodiky kvantifikace sekvestrace uhlíku, dále se budou zabývat odolnosti vůči změnám klimatu, vedoucí roli EU v mezinárodních jednáních o klimatu a oběhové ekonomice.
V Belgii se 12. února uskuteční neformální setkání Evropské rady zaměřené na konkurenceschopnost. Jednání by se měli účastnit i ekonomové Mario Draghi a Enrico Letta. Česko bude reprezentovat premiér Andrej Babiš.
Evropská komise měla již v lednu zveřejnit Industrial Accelerator Act, nakonec jej však odložila na 25. února. Akt má pomoci evropskému průmyslu, například posílením poptávky po evropských průmyslových výrobcích a urychlením povolovacích procesů.
Newsletter vznikl s podporou European Climate Foundation.