Od roku 2022 Bratislava zrychlila vojenskou modernizaci. Tato transformace však odhalila ústřední dilema: Slovensko se stává bezpečnějším díky svým spojencům, zatímco na nich zůstává silně závislé.
Česká armáda není připravená na konflikt. Chybí jí prostředky, financování, vybavení i personál. Země nemá ani potřebnou infrastrukturu. Vyplývá to z analýzy dokumentů, kterou udělal Update EU.
Od návratu Donalda Trumpa na mezinárodní scénu přes rostoucí tlak na zvyšování obranných výdajů až po budoucnost Ukrajiny v NATO – summit v Ankaře otevře řadu klíčových bezpečnostních otázek.
Země na východní hranici Unie si uvědomují, že obranná klauzule EU by mohla být obzvlášť užitečná v případě hybridních a kybernetických útoků. Svou obranu však nadále opírají především o NATO.
Česko vytvořilo pozici, která mezi západními partnery nemá obdoby – vládního zmocněnce pro NATO. Stal se jím bývalý velvyslanec při Alianci, Jakub Landovský.
Kvůli měnící se geopolitické situaci ve světe si Evropané začali uvědomovat, že v obraně musí dělat víc. Jak na tuto novou realitu zareagovaly státy východního křídla EU a NATO?
Účastí prezidenta Petra Pavla na summitu NATO by si mohla Česká republika zachránit pověst zodpovědného člena aliance, upozorňuje expertka na zahraniční a bezpečnostní politiku.
Kolektivní obrana není jen o právní povinnosti si navzájem pomáhat, ale také o společném plánování a budování kapacit.
Hněv amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči spojencům ze Severoatlantické aliance zatím přinesl jediný výsledek: sjednotil je proti němu, píše server Politico.
Opoziční TOP 09 chce ukotvit členství Česka v Evropské unii a Severoatlantické alianci (NATO) v Ústavě ČR.
V Česku neexistuje psané pravidlo, který ústavní činitel by měl být šéfem národní delegace na nejvyšším setkání Severoatlantické aliance. Podle experta ale platí nepsaná dohoda, že zatímco v Evropské unii reprezentuje Česko předseda vlády, na půdě NATO je to prezident.
Evropa potřebuje posilovat svou bezpečnost a obranyschopnost, často ale naráží na národní zájmy, role Bruselu tak zůstává hlavně v rovině investora. Peněz na obranu by ale každopádně mělo být v unijním rozpočtu do budoucna dost, využít toho můžou i Češi.
Evropa musí posílit svou obranu a hrát větší roli v NATO, aby aliance zůstala silná, prohlásila šéfka diplomacie EU Kaja Kallas. Evropa podle ní už neleží v centru zájmu USA a musí se tak v obraně spoléhat sama na sebe.
Návrat ke vztahům s Ruskem je velmi komplikovaný, neboť země pokračuje v agresi proti suverénní Ukrajině. V projevu k zahraničním velvyslancům působícím v Česku to dnes řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česká vláda podle něj podporuje diplomatické kroky k ukončení války.
Evropské členské státy NATO by se podle prezidenta Petra Pavla měly být v případě neshod se Spojenými státy schopny postarat o svoji bezpečnost vlastními silami. Evropská unie na to má dostatečnou ekonomickou i vojenskou kapacitu.
Evropští lídři včetně Emmanuela Macrona nebo Keira Starmera podepsali prohlášení na podporu Grónska, a to v reakci na výroky amerického prezidenta Trumpa o plánu na jeho „získání“. Prezident Petr Pavel apeluje na vládu, aby se Česko k této skupince připojilo.
Vláda si je vědoma toho, že členství ČR v EU je výhodné. I v minulosti byl kabinet, v němž bylo hnutí ANO, konstruktivní a přinášel konkrétní návrhy, nebyl destrukční. Na tiskové konferenci po prvním jednání kabinetu to řekl premiér Babiš.
Lídři zemí EU podle premiéra v demisi Fialy získali v Angole informace o ženevských jednáních mezi delegacemi USA a Ukrajiny. Naplňuje se podle něj požadavek evropských států, aby byly zapojené do všech částí vyjednávání, které se týkají Unie a NATO.
