Polsko už v NATO nedává na obranu nejvíc. Předběhne ho Pobaltí, výdaje prudce zvyšují Němci
Poláci už v Severoatlantické alianci nedávají na obranu nejvíc. Letos je předběhnou pobaltské státy a výdaje prudce zvyšují Němci.
Poláci už v Severoatlantické alianci nedávají na obranu nejvíc. Letos je předběhnou pobaltské státy a výdaje prudce zvyšují Němci.
NATO a EU jsou díky ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který rozpoutal válku proti Ukrajině, jednotnější a odhodlanější. Řekl to ve středu český prezident Petr Pavel v rozhovoru s televizí CNN.
Rumunsko zničilo dron s výbušninami u plynového projektu Neptun Deep. Von der Leyen incident označila za „hybridní válku“ a varovala před kampaní hrozeb.
Polsko, Česko, Slovensko a Maďarsko po ruské invazi mohutně investují do obrany. Nové zbraně ale samy o sobě…
Od roku 2022 Bratislava zrychlila vojenskou modernizaci. Tato transformace však odhalila ústřední dilema: Slovensko se stává bezpečnějším díky svým spojencům, zatímco na nich zůstává silně závislé.
Česká armáda není připravená na konflikt. Chybí jí prostředky, financování, vybavení i personál. Země nemá ani potřebnou infrastrukturu. Vyplývá to z analýzy dokumentů, kterou udělal Update EU.
Od návratu Donalda Trumpa na mezinárodní scénu přes rostoucí tlak na zvyšování obranných výdajů až po budoucnost Ukrajiny v NATO – summit v Ankaře otevře řadu klíčových bezpečnostních otázek.
Země na východní hranici Unie si uvědomují, že obranná klauzule EU by mohla být obzvlášť užitečná v případě hybridních a kybernetických útoků. Svou obranu však nadále opírají především o NATO.
Česko vytvořilo pozici, která mezi západními partnery nemá obdoby – vládního zmocněnce pro NATO. Stal se jím bývalý velvyslanec při Alianci, Jakub Landovský.
Kvůli měnící se geopolitické situaci ve světe si Evropané začali uvědomovat, že v obraně musí dělat víc. Jak na tuto novou realitu zareagovaly státy východního křídla EU a NATO?
Účastí prezidenta Petra Pavla na summitu NATO by si mohla Česká republika zachránit pověst zodpovědného člena aliance, upozorňuje expertka na zahraniční a bezpečnostní politiku.
Kolektivní obrana není jen o právní povinnosti si navzájem pomáhat, ale také o společném plánování a budování kapacit.
Hněv amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči spojencům ze Severoatlantické aliance zatím přinesl jediný výsledek: sjednotil je proti němu, píše server Politico.
Opoziční TOP 09 chce ukotvit členství Česka v Evropské unii a Severoatlantické alianci (NATO) v Ústavě ČR.
V Česku neexistuje psané pravidlo, který ústavní činitel by měl být šéfem národní delegace na nejvyšším setkání Severoatlantické aliance. Podle experta ale platí nepsaná dohoda, že zatímco v Evropské unii reprezentuje Česko předseda vlády, na půdě NATO je to prezident.
Evropa potřebuje posilovat svou bezpečnost a obranyschopnost, často ale naráží na národní zájmy, role Bruselu tak zůstává hlavně v rovině investora. Peněz na obranu by ale každopádně mělo být v unijním rozpočtu do budoucna dost, využít toho můžou i Češi.
Evropa musí posílit svou obranu a hrát větší roli v NATO, aby aliance zůstala silná, prohlásila šéfka diplomacie EU Kaja Kallas. Evropa podle ní už neleží v centru zájmu USA a musí se tak v obraně spoléhat sama na sebe.
Návrat ke vztahům s Ruskem je velmi komplikovaný, neboť země pokračuje v agresi proti suverénní Ukrajině. V projevu k zahraničním velvyslancům působícím v Česku to dnes řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česká vláda podle něj podporuje diplomatické kroky k ukončení války.