Česko vytvořilo pozici, která mezi západními partnery nemá obdoby – vládního zmocněnce pro NATO. Stal se jím bývalý velvyslanec při Alianci, Jakub Landovský. „Vzal jsem tu pozici s tím, že se opravdu zlepšíme a tomu věnuji veškerý svůj čas a svoji energii. A myslím, že se to i povede,“ řekl Landovský pro Update EU.
Česko má další vládní pozici. Vláda Andreje Babiše (ANO) vytvořila už šestou pozici vládního zmocněnce nebo poradce, tentokrát zmocněnce pro plnění závazků Česka vůči NATO. Stal se jím bývalý velvyslanec Česka při NATO Jakub Landovský.
Jeho kompetence jsou na pohled jednoduché. Od předsedy vlády dostal zadání zabezpečit, aby Česko plnilo své závazky v oblasti výdajů na obranu státu. Poslední závazek pochází z loňského summitu NATO v Haagu, kde země přislíbily vydávat na obranu 5 % HDP do roku 2035, z čehož budou 3,5 % přímé výdaje na obranu, tedy například munice nebo modernizace armády, a 1,5 % nepřímé, tedy například infrastruktura dvojího užití.
Dosah napříč složkami státu
A na to má teď Landovský dohlédnout. Otázkou je však vymezení jeho pole působnosti – jako vládní zmocněnec bude sedět na ministerstvu obrany. A odsud bude „koordinovat politiky“, jak řekl redakci.
„Vládní zmocněnci mají možnosti vyžádat materiál. Mají možnost komentovat. Mají možnost svolávat jednání. Koordinovat politiky. Spolu s ministry předkládat věci na vládu,“ popisuje svojí novou pozici Landovský.
Kompetenční konflikt třeba s ministrem obrany nebo jinými ministerstvy nevidí. „Je potřeba si uvědomit, že sousloví obrana není jenom věcí ministerstva obrany, ale celé vlády, potažmo státu. Dneska se spousta aktivit, které se obrany týkají, odehrává i jinde,“ míní zmocněnec.
Proto chce být osobou, která bude mít dosah napříč složkami státu. „Může oslovovat ústřední orgány státu, ministerstva, stálou delegaci, nebo třeba i orgány samosprávy. A kdo má zároveň silnou pozici na ministerstvu obrany, kde se může dotknout třeba otázek plánování, nebo otázek uznatelnosti nákladů,“ dodává.
Vláda stopla obrannou půjčku SAFE za 50 miliard. Chce detaily k projektům
Nikdo horší v Alianci není
Právě výdaje na obranu se v posledních týdnech staly tématem vrcholné politické diskuse. Severoatlantická aliance totiž při vyúčtování výdajů za rok 2025 neuznala část českých deklarovaných výdajů na obranu a snížila oficiální výdaje pod deklarovaná 2 %. Přesněji, Česko v roku 2025 vynaložilo jen 1,85 % HDP na svoji obranu, patří tak mezi nejméně investující členy NATO.
„Nikdo horší už v Alianci není. Takže jsem to vzal s tím, že se opravdu zlepšíme a tomu věnuji veškerý svůj čas a svoji energii. A myslím, že se to i povede,“ věří si Landovský.
„Tuto práci dělám už asi dvanáct let. Pět let jsem byl velvyslancem při NATO. Takže myslím si, že není problém zvednout telefon, zavolat a něco konkrétního dojednat. Vzniká tady pověřená osoba, která má jednoduchý úkol. Postarat se o to, aby Česká republika využila všech příležitostí k navýšení svého výkonu v obou těch kategoriích obranných výdajů.“
Pověst není špatná, ale partneři naše výdaje vidí
Česko má tímto i poměrně unikátní pozici v rámci členských zemí. Žádný stát v strukturách NATO nemá podle dostupných veřejných informací podobnou pozici vládního zmocněnce pro výdaje NATO. Česká pověst v NATO však může být ohrožena.
To řekl mimo jiné výzkumník z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Vojtěch Bahenský v Českém rozhlasu. „Teď ta pověst není úplně špatná, nejsme úplně sami, kteří nesplnili závazek za rok 2025. A to bude bráno těmi státy, které to splnily, velmi nelibě. Zvláště bude záležet na pozici USA,“ vysvětlil.
Nová pozice změnila dynamiku i uvnitř vlády. Navyšování výdajů na obranu totiž bylo mezi vládními stranami téměř tabu – konkrétně mezi hnutím ANO a koaličním SPD, které je dlouhodobě proti vládním investicím do obrany. Navíc SPD drží i rezort obrany.
Kolik peněz země východního křídla EU investují do obrany?
Zatím jsem konflikty nezaznamenal
Podle Bahenského se pozice změnila po dubnové návštěvě generálního tajemníka NATO Marka Rutteho v Praze. Diskuse předsedy české vlády a šéfa aliance podle něj přesvědčila Babiše, aby věnoval víc úsilí obraně své země.
Landovský nicméně zatím větší konflikt ohledně obrany na vládní úrovni nevidí. „Nezaznamenal jsem zatím žádné pnutí, ale jsem ve funkci pouze krátce. A toto je spíš politická otázka, nesměřující na úředně-výkonný prvek, ale na jednotlivé zástupce koaličních stran, kteří mají většinou funkci vicepremiéra nebo samotného premiéra,“ dodává.
Kde nicméně konflikt nadále přetrvává, je spor o účast prezidenta republiky Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. V rozhovoru pro server Novinky Landovský řekl, že na summitu by měl být předseda vlády jakožto zodpovědná osoba pro řešení obranných výdajů.
„Ať tam jede pan premiér, protože on rozhodne o obranných výdajích, které jsou tématem toho summitu,“ řekl webu.
Pavel nicméně už dříve avizoval, že pokud mu nebude umožněno na summitu Česko reprezentovat, podá kompetenční žalobu na českou vládu.
Tento obsah byl publikován v rámci projektu Eastern Flank EU Reporting (EFER), na kterém spolupracují redakce Delfi (Litva), Delfi (Lotyšsko), Espress (Rumunsko), EUBrief (Slovensko), Faktabaari (Finsko), Focus Europe Poland (Polsko), Napunk (Slovensko), Pro News Bulgaria (Bulharsko) a Update EU (Česko). Projektový obsah naleznete také na webu EastFlank.eu. Více informací najdete zde.
