Stále převládá názor, že elektromobilita je dražší než fosilní paliva. Ve skutečnosti tomu tak není, pokud se podíváme na celkové náklady na vlastnictví vozu, vysvětluje expert Evropské investiční banky Stéphane Petti. Prostředky banky pomohly vybudovat pětinu dobíjecí infrastruktury v Evropě.
Stéphane Petti je specialistou na dopravní technologie a inovace v rámci projektového ředitelství Evropské investiční banky v Lucemburku. Podílí se na technickém a ekonomickém hodnocení investičních projektů v odvětví mobility v Evropě i ve světě, od čistých technologií po inteligentní dopravní infrastrukturu.
Evropský automobilový průmysl prochází transformací a v důsledku toho poměrně dost trpí. O práci přišly desítky tisíc lidí, hlavně u našeho souseda v Německu. Myslíte si, že se tomu dalo zabránit, kdyby EU tak silně netlačila na elektromobilitu?
Naší úlohou je financovat inovace a konkurenceschopnost v tomto odvětví. V EIB se nevyjadřujeme k regulačním rozhodnutím, nejsme tvůrci politik. Naším úkolem je pomáhat realizovat politiky EU podporou projektů, které je uvádějí do praxe. Automobilový průmysl ale analyzujeme, a ten skutečně prochází náročnou transformací. Hodně se diskutuje o přechodu k elektromobilitě, ale to není jediný hnací faktor. Existují i jiné, globálnější trendy, které začaly již dávno – jako rostoucí význam softwaru a konektivity nebo efektivity – a tvrdá konkurence tlačí změny daleko za hranice zelené agendy.
Otázkou je, jak na to reagovat. V EIB chceme zajistit, aby tento sektor zůstal konkurenceschopný, a to se dá shrnout do dvou bodů. Financování pokročilých technologií, které zefektivní výrobu, a pomoc společnostem s urychlením inovací. To jsou hlavní oblasti, do kterých investujeme. Pokročilou výrobu, výzkum a vývoj podporujeme již desítky let, nejde tedy o nový koncept.
Chápu, že nemůžete komentovat politická a regulační rozhodnutí, ale zajímalo by mě jedno téma. Mluví se teď hodně o tom, že EU nakonec zmírní zákaz prodeje spalovacích motorů od roku 2035. Myslíte si, že to může být evropská výhoda? Zaměřit se na elektromobilitu a zároveň na modernizaci spalovacího motoru – a v konečném důsledku mít něco, co naši konkurenti nemají.
Z našeho pohledu, a každý investor vám to potvrdí, je pro investování nezbytná stabilita. Průmysl musí plánovat dopředu a předvídatelné prostředí je proto zásadní. Cokoli, co tuto stabilitu naruší, vyvolává nejistotu, která není pro dlouhodobé plánování v tomto odvětví ani pro investiční prostředí příznivá. Naší úlohou je pomáhat budovat důvěru v trh.
Z mého pohledu je možné řešit změnu klimatu a zároveň posilovat konkurenceschopnost EU. Opravdu. K dosažení tohoto cíle je ale třeba najít správnou rovnováhu: nové technologie za dostupnou cenu, vyráběné v EU. A přesně na to se zaměřuje naše financování.
Jaká je alternativa? Řekněme, že v oblasti elektromobility nepokročíme. Globální trendy se ale nezastaví. Většina uživatelů dnes chce vozy propojenější, více řízené softwarem. Potřeba tady tedy existuje – výzvou je zajistit, aby byla vozidla dostupná.
Infrastruktura může rozproudit trh
Rád bych získal ucelený obrázek o tom, jak si elektromobilita v Evropě skutečně vede, protože často narážím na protichůdné informace. Jak si tedy trh vede z vašeho pohledu?
Začnu shrnutím naší role v průběhu let. Financování dobíjecí infrastruktury jsme zahájili před zhruba osmi lety, nejprve v oblasti elektrifikace veřejné dopravy, a poté jsme se rozšířili i na silniční dopravu, včetně osobních a lehkých užitkových vozidel. Podpořili jsme vodíkové čerpací stanice a koridory pro rychlé dobíjení. Konkrétně v Česku jsme pak financovali 10 autobusů (z toho čtyři elektrické) v Břeclavi a dobíjecí infrastrukturu v Třebíči.
Od chvíle našeho zapojení se každý rok tržní výhledy naplňují lépe, než se předpokládalo v předchozím roce. Objevilo se sice několik problémů, ale ty se řeší. Výstavba infrastruktury se zrychluje, i díky našemu přispění, inovace zase přinesly zlepšení výkonu a snížení nákladů.
Kde jsme teď? U osobních automobilů už v mnoha případech platí nákladová parita (elektromobily vs. spalovací motory, pozn. red.), i když to závisí na regionu, způsobu užívání a dalších věcech. Je třeba zapracovat na některých oblastech – první z nich je uživatelská zkušenost s dobíjecí infrastrukturou. Obavy z příliš krátkého dojezdu a špatné dostupnosti dobíjecích stanic se rozhodně snížily, ale bude to ještě nějakou dobu trvat, to je jisté. Některé regiony zaostávají, to je také pravda. Když je ale infrastruktura dostatečná, trh se rozproudí. Právě sem tak směřuje velká část našeho financování – poskytli jsme úvěry ve výši přibližně 1 miliardy eur, čímž jsme uvolnili celkové investice přibližně 3 miliardy eur. To představuje zhruba 20 % nabíjecí infrastruktury EU. A vývoj je velmi rychlý.
Dalším bodem, na kterém je potřeba zapracovat, je vnímání nákladů. Existuje pořizovací cena vozidla a pak jsou tu celkové náklady na vlastnictví. Mnozí lidé si stále myslí, že elektromobilita je dražší než fosilní paliva. Ale ve skutečnosti, pokud se podíváte na celkový obraz – pořízení, údržbu, pojištění a energii, tj. celkové náklady na vlastnictví, pak tomu tak není. Problémem je, že soukromí uživatelé málokdy sčítají všechny tyto náklady, protože účty přicházejí v různých časech. Ti, kteří se ale dívají na celkové náklady na vlastnictví, přecházejí k elektromobilitě, protože úspory energie obvykle vyvažují vyšší pořizovací cenu.
Už mnoho let podporujeme leasingové společnosti, protože propagují tento „uživatelský přístup“ („usership“ v angličtině, alternativa k „ownership“ – vlastnictví, pozn. red.). Umí totiž zohlednit skutečné náklady na celou dobu životnosti vozidel.
Bavíme se hlavně o osobních vozech. Jak je ale na tom evropský trh, pokud jde o dodávky nebo náklaďáky, o komerční dopravu?
U elektrických užitkových vozidel k této změně také dochází, nicméně když se společnost rozhodne přejít na elektrický pohon, často to znamená změnu provozních režimů, což samozřejmě vyžaduje trochu více času. Další výzvou pro elektrická užitková vozidla je hmotnost baterie a její vliv na náklad, je potřeba najít správnou rovnováhu. Pro praktické využití elektrifikace v tomto segmentu jsou tak velmi důležité inovace v oblasti technologie baterií a konstrukce vozidel.
Náš přístup spočíval v tom, že jsme se nejprve zaměřili na menší elektrické užitkové vozy a začali jsme u největších společností, protože ty mohou systematicky školit své zaměstnance a mají větší kapacitu kompletní přechod na elektřinu zvládnout. Když se jim to povede, mohou pak inspirovat menší společnosti, aby je následovaly.
Další fází a prioritou pro Evropu i pro nás jsou středně těžké a těžké nákladní automobily. Mnoho analytiků očekává v příštích letech vyrovnání nákladů (spalovací motory vs. elektromotory, pozn. red.), i když časový rámec závisí na technologickém pokroku a regionálních faktorech. Inovace se ale podle mě vyvíjejí rychle a mají silnou dynamiku. V některých případech, když se zohlední celkové náklady na vlastnictví, může být pro provozovatele nákladní dopravy přechod na elektrický pohon smysluplný, i když se to liší podle země a konkrétní aplikace.
Elektrické nákladní automobily ale mají mnoho dalších výhod – řidiči jsou méně stresovaní a automobily se snáze řídí. Tomuto trendu nahrává i globální trh a rostoucí dostupnost modelů. Vývoj trhu nikdy není lineární, ale podle mého názoru není důvod, proč by se to, co se povedlo u osobních automobilů, nemohlo podařit i u těžkých nákladních vozidel.
Doprava je jediným odvětvím, kde emise uhlíku neklesají, a tři čtvrtiny těchto emisí pocházejí ze silniční dopravy. Pokud tedy máme někde začít, je to právě tady.
Budoucnost je autonomní
Jedním z velkých témat dneška jsou autonomní vozidla. Jak se EIB angažuje v této oblasti?
Autonomní řízení se nachází na křižovatce několika významných trendů: bateriové a čisté technologie, umělá inteligence a digitální inovace. V těchto oblastech jsme financovali špičkový výzkum a vývoj, a to nejen pro velké korporace, ale také pro menší, vysoce inovativní společnosti. Patří mezi ně třeba společnost Vay, která vyvinula technologii umožňující řidiči ovládat vozidlo na dálku.
Proč je to důležité? Fungujeme jako běžná banka – nepoužíváme veřejné prostředky EU ani peníze daňových poplatníků. Jsme možná jedinou ziskovou institucí EU – získáváme finanční prostředky na kapitálových trzích a vytváříme zisk. Na rozdíl od toho, co si někteří mohou myslet, tento zisk nevracíme přímo členským státům. Místo toho jej vracíme ve formě úvěrů, které nám umožňují financovat více projektů podporujících priority EU. To znamená, že financujeme projekty, které jsou výdělečné. V případě inovací je však situace odlišná, protože nestačí podporovat pouze velké společnosti. Menší společnosti s omezenými rozpočty a příjmy pro nás přináší větší riziko. Proto jsme před zhruba deseti lety vyvinuli nové finanční nástroje na podporu inovátorů v rané fázi, což jsme dříve nemohli dělat a co od té doby díky zárukám EU děláme stále častěji.
V autonomní oblasti existuje velká inovační mezera, kterou mohou překonat malé start-upy a scale-upy, a my se snažíme tyto společnosti finančně podporovat prostřednictvím těchto nových nástrojů. Údajně jednotný trh totiž zůstává roztříštěný, a to je z pohledu investorů problém číslo jedna – fragmentovaný trh je obtížněji přístupný, zejména pro malé společnosti. Vstup na trh do každého členského státu nebo regionu jednotlivě, podle jejich vlastních pravidel, vyžaduje více času a zdrojů. Je tedy zapotřebí harmonizovaný regulační rámec EU platný pro všech 27 států, který by zajistil předvídatelnost autonomního trhu. Harmonizace předpisů je zásadní pro uvolnění potenciálu a přilákání investic do tohoto odvětví.
Evropská komise přesně na tom pracuje, návrhy by měly být venku příští rok. Má se jednat například o přeshraniční testovací „testbedy“ pro autonomní technologie, nebo právě o harmonizaci rámce pro uvádění vozidel na trh.
Ano, to je důležité.
Z pohledu dopravy vnímáme autonomní řízení jako prostředek k novým službám mobility, jako skutečnou alternativu k vlastnictví automobilu. Pokud dnes nevlastníte auto, jste odkázáni na veřejnou dopravu, která vás však nedoveze až „ke dveřím“. Autonomní řízení může tuto mezeru potenciálně překlenout tím, že umožní nové služby na objednání, zejména v oblastech, kde je veřejná doprava špatně dostupná.
Existují také další výhody, jako je řešení nedostatku řidičů užitkových vozidel. Je to těžký život, zejména na dlouhých trasách. Možná sám znáte někoho, kdo řídí náklaďák.
Ano, můj tchán byl v minulosti profesionální řidič na dlouhých trasách.
Takže víte, o čem mluvím. Z diskusí s firmami je jasné, že najít řidiče je stále těžší, protože chtějí mít rodinný život. Účelem autonomního řízení není nahradit je, ale doplnit jejich práci, přinést jim větší pohodlí a vytvořit alternativní scénáře, které udělají tento sektor atraktivní pro různé typy lidí, včetně více žen. Vezměte si příklad dálkového řízení, který jsem zmínil: jednou z klíčových výhod je, že můžete odpracovat směnu z kanceláře a pak jít domů ke své rodině. To zlepšuje rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a zvyšuje bezpečnost a jistotu.
Moji pointou je to, že jako veřejná banka neprosazujeme technologii jen samoúčelně. Podporujeme technologii, pokud přináší společenské, ekonomické nebo konkurenční výhody, a autonomní řízení splňuje mnoho z těchto kritérií.
TechEU
Poslední otázka. V létě EIB zahájila iniciativu TechEU. Mohl byste přiblížit, o co jde?
TechEU je dosud největší program financování inovací ze strany EIB Group (zastřešující subjekt, pod který EIB spadá, pozn. red.), jehož cílem je podporovat evropské inovátory „od nápadu po uvedení na burzu“ a „od laboratoře po leadership“. Jeho hlavním cílem je překlenout mezeru od výzkumu k inovacím a komercializaci a posílit inovační ekosystém v EU. Obecněji řečeno – podpořit technologický leadership EU. Cílem je do roku 2027 mobilizovat 250 miliard eur, a to díky 70 miliardám eur v podobě kapitálu, kvazikapitálu, úvěrů a záruk od EIB Group.
Navazuje také na úspěšnou iniciativu European Tech Champions Initiative (ETCI), která byla zahájena v roce 2023 s cílem mobilizovat 20 miliard eur pro evropské technologické průkopníky. ETCI už pomohla vyrůst devíti „jednorožcům“ a investovala do 12 fondů financujících 30 firem v EU.
Platforma TechEU pak nabízí „one stop shop“ pro finanční nástroje a poradenské služby v průběhu celého inovačního cyklu. Jedním z cílů je přidat k 3000 podpořeným scale-upům dalších 1000 ročně.
