Zástupci Evropské komise, Rady EU, která zastupuje členské státy, a Evropského parlamentu se dnes dohodli na společném plánu, který má odstranit překážky brzdící jednotný unijní trh.
Evropa musí posílit energetickou bezpečnost, zvýšit soukromé investice a odstranit překážky na jednotném trhu, říká v rozhovoru pro Update EU Debora Revoltella, hlavní ekonomka Evropské investiční banky.
Evropská unie zaostává v bezpečnosti i ekonomické výkonnosti za svými globálními konkurenty a je potřeba to urychleně řešit. Na této „anamnéze“ se shodnou čeští politici napříč spektrem. Nesouhlasí ale v tom, jakou „medicínu“ podat.
Stačí jedno euro a do dvou dnů bude na světě inovativní firma, která může působit napříč celou EU. Právě tuto vizi přináší tzv. 28. režim, na stole se má objevit v březnu. Výrazně zjednodušit život by mohl i existujícím společnostem.
Stále převládá názor, že elektromobilita je dražší než fosilní paliva. Ve skutečnosti tomu tak není, pokud se podíváme na celkové náklady na vlastnictví vozu, vysvětluje expert Evropské investiční banky Stéphane Petti. Prostředky banky pomohly vybudovat pětinu dobíjecí infrastruktury v Evropě.
Evropská komise připravuje tzv. 28. režim, nový právní rámec, který má firmám umožnit podnikat napříč Unií podle jednotných pravidel místo odlišných národních úprav. Cílem je prohloubit dnes roztříštěný vnitřní trh.
Evropané sice mají dobré nápady, když na nich ale chtějí vydělat a vybudovat velké a úspěšné firmy, naráží na bariéry – málo peněz a hodně pravidel. Možná ale svítá na lepší časy.
Drahé energie, málo globálně úspěšných firem, moc dotací a zbytečné omezování průmyslu a byznysu zelenou politikou a byrokracií. Právě to jsou podle řečníků jednoho z panelů konference České priority v evropské politice hlavní problémy, které brzdí evropskou a českou konkurenceschopnost.
Česká republika připravila tzv. non-paper k tomu, co je potřeba udělat, aby se Ukrajina a Moldavsko mohly postupně začlenit do evropského vnitřního trhu. Zaměřuje se na konkrétní návrhy v energetice, zemědělství nebo v telekomunikacích.
Evropa se potřebuje naučit využívat sílu soukromých investic, posun ale přichází příliš pomalu. Řešení podle Enrica Letty? Sebrat téma expertům na ministerstvech financí a udělat z něj otázku života a smrti celé evropské ekonomiky.
Prezidenti a premiéři se v Budapešti dohodli na plánu, jak posílit evropskou konkurenceschopnost. Pro Komisi připravili řadu úkolů, některé z nich s šibeničním deadlinem.
Předvolební plakáty a rozhovory plní téma evropské (a české) konkurenceschopnosti, do kterého se dá „schovat“ ledacos. Někteří politici tvrdí, že aby Evropa dokázala konkurovat světu, musí slevit ze svých klimatických ambicí. Co konkrétně tedy kandidáti slibují voličům?
Evropský trh zaostává za globální konkurencí a všichni důležití hráči se shodnou na tom, že potřebuje zásadní změny. Zájmy různých sektorů byznysu nebo některých států ale celý proces brzdí a brzdit budou.
Ruské ostřelování neustává a ukrajinská protivzdušná obrana je děravá. Česko, Dánsko a Nizozemsko proto volají po tom, aby se Kyjevu dodalo víc munice a hlavně samotné protivzdušné systémy. Chtějí o tom dnes přesvědčit i další státy EU.
Mimořádnému summitu v Bruselu tento týden bude dominovat téma strategického směřování EU v příštích pěti letech. Neziskové organizace upozorňují na to, že se nesmí zapomenout na ochranu klimatu, protože s tou souvisí i bezpečnost a konkurenceschopnost.
Velká reforma tabákové legislativy se za současné Evropské komise nestihne, prioritu po pandemii dostala odolnost evropské zdravotnictví. Přesto se mělo povést víc, zní z Česka.
Ukazuje se, že se Evropě příliš nedaří lákat rizikový kapitál ani dostatečně rozvíjet výzkum. Domácí ekonomiku zpomalují také vysoké ceny energií nebo slabé studijní výsledky školáků. Otočit situaci k lepšímu mají dva italští expremiéři.
Čína nepřiměřeně podporuje výrobce elektromobilů, kteří pak mají nespravedlivou cenovou výhodu nad evropskou konkurencí, prohlašuje Evropská komise s tím, že na to má důkazy. Pokud se potvrdí, bude moct vůči Číně uvalit dodatečná cla.
