Tento článek je součástí Special Reportu: České priority v evropské politice 2025
Drahé energie, málo globálně úspěšných firem, moc dotací a zbytečné omezování průmyslu a byznysu zelenou politikou a byrokracií. Právě to jsou podle řečníků jednoho z panelů konference České priority v evropské politice hlavní problémy, které brzdí evropskou a českou konkurenceschopnost.
Evropa hledá způsoby, jak zachovat a zmodernizovat domácí průmysl, zabezpečit spolehlivé dodavatele surovin a celkově obstát v konkurenci svých globálních rivalů jako USA a Čína. V poslední době sílí názor, a často zaznívá i z českých luhů a hájů, že je kvůli tomu nutné přehodnotit ambiciózní zelené cíle, které si EU teprve nedávno dala.
„Je naprosto nezpochybnitelné, že dochází ke klimatickým změnám. Musíme ale skloubit zájmy ochrany přírody a tlak na ekonomický úspěch,“ řekl na debatě ke konkurenceschopnosti ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
„V historii se vždycky ukázalo, že když někdo zchudl a přestal prospívat, tak mohl mnohem méně energie a peněz věnovat ekologickým aktivitám a technologiím. Jde o to postavit chytrý mix,“ apeloval Kupka.
Konkrétně autoprůmyslu, na kterém stojí téměř 10 % HDP české ekonomiky, podle ministra dělají klimatická opatření „medvědí službu“. Česká vláda tak usiluje o zmírnění pokut pro automobilky, které nesplní nastavené předpisy o prodeji nízkoemisních vozidel, nebo o zrušení zákazu prodeje aut se spalovacími motory v roce 2035.Trh, trh a zase trh
Zdaleka ale nejde jen o automobilový průmysl, Evropa se musí dívat i na další sektory a nedostatky. Jak připomněla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská, Unie má velké potíže například se službami a jejich volným pohybem. Klíčem k tomu je prý odstraňování bariér na vnitřním trhu. „Vnitřní trh je počátek a konec všech problémů. Pokud si pořád budeme hrát na národní ekonomiky a přemýšlet lokálně, tak nikdy nevyrosteme. Podívejme se na Izraelce, kteří při budování byznysů vždy přemýšlí globálně. To nám trochu chybí,“ zhodnotila Horská. Unie se podle ní musí soustředit na svou schopnost „škálování“ („scaling-up“) firem, tedy umožnit jim vyrůst za národní i evropské hranice. K tomu prý poslouží právě dokončení společného trhu, hlavně pokud jde o kapitál. Evropané totiž zatím neumí a hlavně nemohou plně využívat soukromé peníze k investicím. Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj upozornil na to, že v Evropě sice vznikají inovativní start-upy, a to i v digitální oblasti, často ale odcházejí do Spojených států právě proto, že na starém kontinentu nemají vhodné podmínky pro růst. „Abyste vytvořili otevřený velký trh, tak musíte státům někde ubrat na suverenitě. Neříkám, že chceme federalismus, to vůbec ne, ale můžeme vytvořit například propojené burzy,“ argumentoval Rafaj.Jako další příklad zmínil telekomunikace. Zatímco na americkém trhu provozuje sítě několik málo provozovatelů, každá z 27 členských zemí EU má tři až čtyři operátory a trh je rozdrobený. „Proto inovátor nikdy neskončí tady,“ vysvětlil Rafaj.
Kompas konkurenceschopnosti EU: Méně papírování a více spolupráce, slibuje Komise
