Šestnáct zemí Evropské unie, včetně Česka, vyzvalo k navýšení financování kohezní politiky a společné zemědělské politiky v příštím sedmiletém rozpočtu EU od roku 2028. EU by podle společného prohlášení těchto zemí, které má ČTK k dispozici, měla zvážit rovněž nové vlastní zdroje příjmů a případnou společnou půjčku na financování investic.
„Já tu deklaraci nevnímám tak, jak je to někdy prezentované, jako konflikt mezi 16 kohezními státy a bohatými státy,“ řekla novinářům poradkyně českého předsedy vlády pro záležitosti EU Milena Hrdinková. Právě dnes v Bruselu jednají unijní ministři pro evropské záležitosti, kteří se budou zabývat rovněž návrhem nového sedmiletého rozpočtu EU.
Podle Hrdinkové Česko a dalších 15 zemí kladou důraz na smlouvy o EU, které mají určité klíčové priority a k jejich podpoře slouží právě rozpočet. „Z hlavních politik je tam koheze a zemědělství a jsou to politiky, které existují právě na podporu konkurenceschopnosti a na rozvíjení vnitřního trhu,“ uvedla poradkyně českého premiéra. „Samozřejmě je důležité být ambiciózní a stanovovat si nové priority, ale nesmí to být na úkor tradičních priorit, protože když se nám nepovede dobudovat vnitřní trh, tak Evropská unie nebude prosperovat,“ dodala.
Evropská komise zveřejnila první návrh nového sedmiletého rozpočtu od roku 2028 v objemu 1,8 bilionu eur (43,9 bilionu Kč) loni v červenci. Představila v něm několik zásadních změn s tím, že chce, aby byl mnohem pružnější. Sedmiletý rozpočet zahrnuje všechny základní výdaje EU, od dotací zemědělcům přes kohezní fondy na podporu méně rozvinutých regionů po budování dopravní infrastruktury či pomoc rozvojovým zemím.
„V návrhu komise jsou politika soudržnosti, společná zemědělská politika (SZP) a společná rybářská politika (SRP) jedinými politikami, které čelí reálnému snížení financování, a to navzdory celkovému navýšení velikosti nového víceletého finančního rámce (VFR),“ stojí v prohlášení 16 zemí, které si říkají Přátelé koheze. „Politika soudržnosti a společná zemědělská politika jsou pro občany EU nejviditelnějšími politikami Evropské unie,“ dodává text, ke kterému se připojilo Česko, Bulharsko, Estonsko, Řecko, Španělsko, Chorvatsko, Maďarsko, Itálie, Litva, Lotyšsko, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko a Slovensko.
Státy přispívají do rozpočtu EU primárně na základě své ekonomické síly, měřené hrubým národním důchodem (HND). Komise ale již v létě navrhla pět nových vlastních zdrojů, například příjmy z takzvaného uhlíkového cla či zvýšení spotřební daně z tabáku. Další nové zdroje nedávno navrhl Evropský parlament, patří mezi ně například daň z digitálních služeb, daň z online hazardních her nebo zdanění kapitálových zisků z kryptoaktiv.
„Přátelé koheze jsou otevřeni diskusi o návrzích na nové vlastní zdroje, které by účinně zmírnily tlak na rozpočty členských států. Tyto diskuse musí být propojeny s celkovými jednáními o víceletém finančním rámci. Jakékoli nové vlastní zdroje musí být skutečné, spravedlivé, jednoduché a nesmějí mít regresivní dopady,“ stojí v prohlášení šestnácti zemí.
Kyperské předsednictví v uplynulých týdnech podle informací ČTK podnikalo schůzky se zástupci jednotlivých států EU, aby od nich získalo jejich pozice k novému víceletému rozpočtu EU. Následně se očekává, že předloží první náčrt rozpočtu i s konkrétními čísly během června tak, aby o tomto návrhu mohli debatovat unijní lídři na červnovém summitu EU.
Unijní premiéři a prezidenti by měli dát pro projednávání rozpočtu politická vodítka, aby následně mohlo začít vyjednávání mezi Radou EU, která zastupuje členské státy, a Evropským parlamentem. Konečná dohoda by pak měla být v prosinci letošního roku, aby v roce 2027 mohly být dojednány jednotlivé legislativní akty a rozpočet mohl začít od roku 2028 platit.
Český premiér Andrej Babiš již na konci dubna na neformálním summitu EU na Kypru uvedl, že jednání o dlouholetém rozpočtu bude boj. Rozpočet se podle něj těžké stihne dojednat do konce letošního roku, jak chce předseda Evropské rady António Costa.
„Evropská komise chce hlavně dodatečné zdroje, 60 miliard eur (přes 1,4 bilionu korun), a samozřejmě málokdo z členských států chce takové dodatečné zdroje platit,“ řekl tehdy český premiér. Podle něj bohatší státy nechtějí přispívat více do unijního rozpočtu, zatímco státy, které nyní dostávají z Bruselu víc, než kolik odvádějí, jako Česká republika, nechtějí přijít o finance.
Babiš na Kypru rovněž zopakoval, že současný návrh unijního rozpočtu odmítá kvůli navrhovanému snížení prostředků pro Českou republiku.
Podle Mileny Hrdinkové čeká unijní lídry na summitu v červnu klíčová debata nejen o prioritách rozpočtu, ale i o jeho celkové velikosti, tedy jestli by měl být větší, či menší. „Jsme připraveni na to, že vyjednávání bude intenzivní, rovnou ale říkám, že si myslím, že to bude velmi obtížné,“ reagovala Babišova poradkyně na požadavek ukončit jednání do konce roku. „Pokud se to ale nepodaří do konce roku, tak vyjednávání příští rok na jaře či v létě může být z důvodu voleb v řadě států ještě obtížnější,“ dodala. V příštím roce by se měly konat například prezidentské volby ve Francii, ale i parlamentní volby v Itálii či v Polsku.