Vláda jmenovala Milenu Hrdinkovou státní tajemnicí pro evropské záležitosti
Vláda dnes jmenovala Milenu Hrdinkovou státní tajemnicí pro evropské záležitosti. Ve funkci byla už za minulé Babišovy vlády.
Vláda dnes jmenovala Milenu Hrdinkovou státní tajemnicí pro evropské záležitosti. Ve funkci byla už za minulé Babišovy vlády.
Česká vláda zrušila komunikační platformy o EU, takzvaná Eurocentra. Dosud fungovaly v krajských městech a pomáhaly vzdělávat, organizovat diskuse i kulturní události. Co je nahradí, vláda neřekla.
Aby EU předešla dalšímu „Orbánovi“ třeba v Černé Hoře, měla by zavést možnost dočasně omezit hlasovací práva budoucích členských států, navrhuje pětice zemí. Česko se k iniciativě staví odmítavě.
Lídři EU v pátek poprvé diskutovali o konkrétních číslech pro příští víceletý finanční rámec (VFR) Evropské unie pro…
Pro Česko je nadále nepřijatelný pokles příspěvku v návrhu nového sedmiletého rozpočtu Evropské unie (EU), řekl před dnešním odletem na unijní summit v Bruselu premiér Andrej Babiš (ANO). Nyní podle něj činí 8,5 miliardy euro.
Šestnáct zemí EU, včetně Česka, vyzvalo k navýšení financování kohezní politiky a společné zemědělské politiky v příštím sedmiletém rozpočtu EU od roku 2028.
Do funkce poradkyně premiéra Andreje Babiše (ANO) pro záležitosti Evropské unie dnes nastupuje Milena Hrdinková. Kabinet její jmenování schválil před měsícem, Babiš tehdy uvedl, že ji přemluvil k návratu. Za minulé Babišovy vlády byla Hrdinková státní tajemnicí pro evropské záležitosti.
Konference o budoucnosti Evropy trvá již dva měsíce a pomalu se přesouvá z internetového prostředí k opravdovému setkávání. V červnu proběhlo první plenární zasedání, několik debat má za sebou i Česko. K dosavadnímu průběhu se však objevují kritické komentáře.
Sídlo Evropské rady po několika měsících opět ožívá. Do Bruselu se dnes dostaví předsedové vlád 27 členských zemí EU.
Den Evropy se letos nesl ve znamení zahájení Konference o budoucnosti Evropy ve Štrasburku. Spouští se tím debaty občanů o tom, jak by měla v budoucnu EU vypadat a co by měla řešit. Nápady hýří i Češi, na digitální platformě se zajímají například o migraci či jadernou energii.
Celoevropská debata o budoucnosti Evropské unie se po ročním odkladu již brzy dočká svého oficiálního zahájení. Konference, na které mají Evropané o budoucí podobě sedmadvacetičlenného bloku diskutovat, formálně odstartuje už v květnu a přípravy vrcholí.
Organizace na pomoc lidem a rodinám v nouzi, ohroženým dětem či seniorům znovu vyzvaly vládu, aby přehodnotila svůj záměr přesunout část evropských peněz na sociální projekty do infrastruktury.
Eurozóna se dokázala poučit z minulých krizí, bohužel za cenu čím dál složitějšího systému pravidel, povinností a kontrolních procedur. Dopady případného přechodu Česka na euro jsou tak velmi nejisté.
Česká republika může do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 procent. Vyplývá to z dnes zveřejněné studie společnosti McKinsey.
Eurozóna není v dobré kondici, navíc prošla zásadními změnami, ČR by si proto měla velmi dobře rozmyslet, zda se chce do klubu vstoupit. Upozornil na to viceguvernér ČNB. S přijetím eura se však pojí i řada výhod.
Předseda české vlády Andrej Babiš dnes odlétá do Bruselu na další summit Evropské rady. Tématem jednání bude kromě brexitu také ochrana klimatu a cíle Evropské unie pro rok 2030. Česká vláda navyšování ambicí dlouho odmítala, nyní ale nasadila smířlivější tón.
Evropská komise dnes zveřejnila nový Evropský pakt o migraci a azylu, soubor návrhů, kterými chce reformovat unijní migrační a azylovou politiku. Obávané kvóty se nevrací, státy se však budou muset zapojit do řešení.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo….