Lídři EU v pátek poprvé diskutovali o konkrétních číslech pro příští víceletý finanční rámec (VFR) Evropské unie pro roky 2028-2034. Premiéři a prezidenti řešili celkovou výši rozpočtu i možnost nových vlastní zdrojů. Ani na jednom se zatím neshodnou. Podle českého premiéra Andreje Babiše (ANO) však skutečný boj o podobu rozpočtu teprve přijde a rozhodující jednání se očekávají na podzim.
Evropská komise zveřejnila první návrh nového sedmiletého rozpočtu od roku 2028 v objemu 1,76 bilionu eur loni v červenci. Představila v něm několik zásadních změn s tím, že chce, aby byl mnohem pružnější. Kyperské předsednictví pak minulý týden poprvé představilo vyjednávací rámec, takzvaný „negobox“, tedy rozsáhlou tabulku s konkrétními čísly pro výdaje v jednotlivých kapitolách rozpočtu.
Celkový objem rozpočtu navrhovaný Kypřany je o 2 % nižší než návrh Komise, konkrétně 1,73 bilionu eur. Škrtá se zejména v části týkající se konkurenceschopnosti, naopak navyšuje se v kohezní politice a společné zemědělské politice.
Návrh Kypru byl z velké části označován jako vítězství pro „Přátele koheze“, tedy státy, které chtějí utratit více za tradiční oblasti, jako je zemědělství a soudržnost. Do této skupiny patří i Česko. Fiskálně konzervativní země naopak plán hlasitě odmítly.
Skutečný boj nastane podle Babiše v listopadu
Babiš před začátkem páteční schůzky novinářům řekl, že diskuse o příštím sedmiletém rozpočtu EU teprve začínají a rozhodující jednání se očekávají koncem tohoto roku.
„Dneska to nebude boj. Budeme se bavit poprvé o číslech. Stále nejsme spokojeni, ale ta hlavní bitva bude v listopadu, dneska to nečekám,“ řekl Babiš.
Premiér uvítal změny navržené kyperským předsednictvím, ale zdůraznil, že Praha je s částmi návrhu i nadále nespokojena. Do diskuse šel podle svých slov s tím, že navrhovaný pokles u národní alokace pro Česko je nepřijatelný, zejména v kombinaci s „nepříznivě nastavenými podmínkami pro čerpání centrálně řízených programů“. Víc peněz by chtěl na investice kvůli dostavbě dálnic či železnic.
Ocenil ale práci českých úředníků v Bruselu, kteří podle něj vyjednali, že Česko v rámci negoboxu získalo dalších 1,5 miliardy eur.
Nové zdroje
Komise do rozpočtu navrhla pět nových vlastních zdrojů. Mezi nimi jsou příjmy ze systému obchodování s emisemi ETS, z mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), daně z tabáku (TEDOR), daně z elektronického odpadu (e-waste) a příspěvek z korporátních zisků (CORE).
Další nové zdroje přidal nedávno Evropský parlament, který navrhuje daň z digitálních služeb, daň z on-line hazardních her nebo zdanění kapitálových zisků z kryptoaktiv.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v pátek varovala, že pokud se nepodaří dosáhnout dohody o nových daních v celé EU, mohlo by to znamenat 40% škrty v celkovém rozpočtu, napsal server Politico s odkazem na dva diplomaty.
Šéfka Komise proto během diskuse vyzvala vlády, aby se shodly na pěti navrhovaných nových poplatcích na financování rozpočtu.
Předseda Evropské rady António Costa zároveň podle serveru vyzval nadcházející irské předsednictví, aby před příštím summitem lídrů v říjnu předložilo nový balíček celounijních daní, který by si mohl získat potřebnou podporu mezi vládami.
Babiš dříve nové zdroje odmítal s tím, že by podpořil pouze cla na dovoz z Číny. V pátek ale svůj postoj zmírnil. „Komise chce nové zdroje. To znamená, že chce nové daně, chce zdaňovat, a to se nám nelíbí. Ale mně je ve finále jedno, odkud přijdou ty peníze, já chci peníze pro Českou republiku,“ řekl premiér.
Diskuze budou náročné
Babišova poradkyně pro záležitosti EU Milena Hrdinková tento týden ohodnotila kyperský návrh jako vyvážený. Podle ní jsou v návrhu férovější příděly členským státům a jde o dobrý kompromis a dobrý začátek pro diskusi na úrovni unijních lídrů.
Naopak některé státy návrh označily za nepřijatelný a odmítly, že by se o něm dalo diskutovat. „Současný návrh je neodpovídající,“ řekl rakouský kancléř Christian Stocker. Podle něj jsou v rozpočtu zapotřebí hluboké škrty.
Nizozemský premiér Rob Jetten vyzval k zásadní revizi sedmiletého rozpočtu EU a argumentoval, že priority evropských výdajů musí odrážet dnešní geopolitickou realitu. „Chceme-li vybudovat ekonomiku pro příští desetiletí, nemůžeme to udělat s rozpočtem z 90. let,“ řekl.
Německý kancléř Friedrich Merz se domnívá, že návrh Komise na příští dlouhodobý rozpočet bloku je příliš vysoký. „Čísla se musí snížit a musíme hovořit o příjmech Evropské unie, protože můžeme utratit jen tolik peněz, kolik skutečně máme,“ řekl novinářům na summitu.
Merz uznal, že postoj Berlína nemá v Radě většinu. „Ale musíme dosáhnout jednomyslného výsledku,“ dodal.
„Šetřivé země“ – Nizozemsko, Rakousko, Švédsko, Dánsko, Finsko a Německo – podle serveru Euractiv.com nespěchají s uzavřením dohody o rozpočtu, protože sázejí na to, že ostatní s nimi budou chtít najít kompromis, spíše než s francouzskými prezidentskými kandidáty Jordanem Bardellou nebo Marine Le Pen.
Brusel se totiž snaží dosáhnout dohody o dalším dlouhodobém rozpočtu bloku před francouzskými prezidentskými volbami na jaře příštího roku, kde by pravicový kandidát mohl uspět.
Irsko přebírá otěže
Po Kypru převezme předsednictví Rady Irsko, které má dle závěrů summitu do příštího říjnového zasedání pokročit v práci na jednací osnově s cílem včas dosáhnout dohody.
Dokument podotýká, že dohoda dosažená do konce roku 2026 by umožnila přijetí legislativních aktů v roce 2027, což je nezbytné k zajištění toho, aby se finanční prostředky EU dostaly k příjemcům bez přerušení v lednu 2028.