Ve čtvrtek 12. března navštívil Česko eurokomisař pro rozpočet Piort Serafin. Sešel se s premiérem i se stakeholdery, se kterými probral budoucí sedmiletý unijní rozpočet.
V EU se pomalu rozjíždí jednání o novém víceletém rozpočtu bloku na roky 2028-2034. Letní návrh Komise ale schytává kritiku z mnoha stran. Bude nový rozpočet revoluční? Je pro Česko dobrou nebo špatnou zprávou? A na co se bude muset tuzemsko s příchodem nového rozpočtu připravit? V podcastu Evropa zblízka odpovídá analytik EUROPEUM Filip Křenek.
Pokud Komise prosadí svůj dnešní návrh, nový víceletý finanční rámec EU na roky 2028-2034 dosáhne 2 bilionů eur, což je v přepočtu asi 49,3 bilionů korun. Jde o navýšení asi o 636 miliard eur.
Evropská komise se rozhodla pozměnit svou kohezní politiku, aby lépe podporovala konkurenceschopnost, dekarbonizaci, obranu, bezpečnost, ale i energetickou transformaci a dostupné bydlení. Po dnešním jednání unijní exekutivy to ve Štrasburku oznámil místopředseda EK Rafaelle Fitto.
V Turecku staví nová vězení, ta dosavadní totiž už praskala ve švech. Turecká policie jen za poslední týden v reakci na protivládní protesty zadržela více než 1400 lidí. Situaci v Turecku včetně (ne)reakce EU jsme probrali tento týden v podcastu Evropa zblízka.
V EU začala na politické úrovni debata o tom, jak bude vypadat budoucí dlouhodobý rozpočet. Diskuse jsou na začátku a variant je na stole hned několik. Už nyní je ale jasné, že jednání se mohou zkomplikovat více, než je zvykem.
Jaký bude osud evropského rozpočtu a kohezní politiky? Zástupci evropských regionů a měst se obávají, že nové podmínky pro čerpání fondů by mohly výrazně omezit jejich přístup k financím. Klíčovou roli ve vyjednávání o rozpočtu pro roky 2028–2034, a tím pádem také o dalším osudu peněz pro regiony, bude pravděpodobně hrát předsednictví Kypru.
V Evropě se rozjela debata o budoucí podobě rozpočtu a v souvislosti s ní také o osudu financování regionů. Jaký by měl být? „Regiony a místní úroveň by přece měly být schopny samy identifikovat své rozvojové potřeby, co je pálí,“ říká Pavel Branda český zástupce v Evropském výboru regionů, se kterým redakce hovořila při příležitosti Týdne evropských regionů a měst.
„Až 40 procent všech investic v ČR má původ v evropských fondech. To je do budoucna neudržitelné,“ říká Stanislav Schneidr z MMR.
Česko se vstupem do Evropské unie v roce 2004 pevně ukotvilo v evropském demokratickém společenství. Stalo se také součástí jednotného vnitřního trhu a má přístup k evropskému financování, což se postupem času projevilo i na výkonu českého hospodářství.
Množství peněz, které proudí z fondů EU do Česka, bude postupem času klesat. S chudší obálkou by mělo tuzemsko počítat už v příštím sedmiletém rozpočtovém období, tedy po roce 2027. Kam by mělo směřovat investiční úsilí, než fondy začnou vysychat?
Desítky miliard eur. Tolik je Česko zvyklé čerpat v sedmiletých obdobích z evropské kasy. Za unijní dotace vznikají tisíce projektů. Tato čísla by se ale mohla v budoucnu zmenšit. Česko totiž prosperuje, a tak si pravděpodobně přijde na méně peněz.
Kohezní politiku EU, díky které míří do regionů dotace z evropského rozpočtu, nesmíme vnímat jako něco samozřejmého, říká pro EURACTIV.cz náměstek ministra pro místní rozvoj Radim Sršeň (STAN).
Česko by mělo zrychlit srovnávání životní úrovně v jednotlivých regionech. V budoucnu už nebude možné se spolehnout jen na čerpání z EU, proto je podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) důležité naučit obce více zapojovat do projektů i soukromé peníze.
Evropské peníze drží české zdravotnictví nad vodou. Pomáhají při stavbě nových pavilonů nemocnic a modernizaci přístrojů, zvyšují kybernetickou odolnost, rozvíjí výzkum nebo financují péči v domovech pro seniory. A bude to tak i nadále.
Pohodlně se usaďte. Souboj dvou klíčových nástrojů, kterými EU financuje členské země, právě začíná. Zvítězí „tradiční“ kohezní politika, nebo novinka v podobě fondu obnovy?
Podle zdrojů z unijních institucí je Evropská komise připravena uvolnit Maďarsku peníze z fondu obnovy na základě podmínek, podobně jako to udělala v případě Polska. Informovala o tom agentura Reuters. Maďarsko ale stále čelí dalším řízením.
Jen pro období 2014–2020 vyhradila Evropská unie na svoje kohezní cíle téměř 10 bilionů korun, což je pro představu více než pět ročních rozpočtů ČR. Takovou částku si asi nikdo z nás nedokáže představit. Šílený balík peněz.
