Šestnáct zemí EU včetně Česka žádá více peněz na kohezi a zemědělství
Šestnáct zemí EU, včetně Česka, vyzvalo k navýšení financování kohezní politiky a společné zemědělské politiky v příštím sedmiletém rozpočtu EU od roku 2028.
Šestnáct zemí EU, včetně Česka, vyzvalo k navýšení financování kohezní politiky a společné zemědělské politiky v příštím sedmiletém rozpočtu EU od roku 2028.
Evropská unie připravuje další víceletý finanční rámec pro období po roce 2027. Pro Česko návrh počítá s menší národní „obálkou“, což by mohlo zpomalit investice do infrastruktury i rozvoje regionů.
Ve čtvrtek 12. března navštívil Česko eurokomisař pro rozpočet Piort Serafin. Sešel se s premiérem i se stakeholdery, se kterými probral budoucí sedmiletý unijní rozpočet.
V EU se pomalu rozjíždí jednání o novém víceletém rozpočtu bloku na roky 2028-2034. Letní návrh Komise ale schytává kritiku z mnoha stran. Bude nový rozpočet revoluční? Je pro Česko dobrou nebo špatnou zprávou? A na co se bude muset tuzemsko s příchodem nového rozpočtu připravit? V podcastu Evropa zblízka odpovídá analytik EUROPEUM Filip Křenek.
Pokud Komise prosadí svůj dnešní návrh, nový víceletý finanční rámec EU na roky 2028-2034 dosáhne 2 bilionů eur, což je v přepočtu asi 49,3 bilionů korun. Jde o navýšení asi o 636 miliard eur.
Evropská komise se rozhodla pozměnit svou kohezní politiku, aby lépe podporovala konkurenceschopnost, dekarbonizaci, obranu, bezpečnost, ale i energetickou transformaci a dostupné bydlení. Po dnešním jednání unijní exekutivy to ve Štrasburku oznámil místopředseda EK Rafaelle Fitto.
V Turecku staví nová vězení, ta dosavadní totiž už praskala ve švech. Turecká policie jen za poslední týden v reakci na protivládní protesty zadržela více než 1400 lidí. Situaci v Turecku včetně (ne)reakce EU jsme probrali tento týden v podcastu Evropa zblízka.
V EU začala na politické úrovni debata o tom, jak bude vypadat budoucí dlouhodobý rozpočet. Diskuse jsou na začátku a variant je na stole hned několik. Už nyní je ale jasné, že jednání se mohou zkomplikovat více, než je zvykem.
Jaký bude osud evropského rozpočtu a kohezní politiky? Zástupci evropských regionů a měst se obávají, že nové podmínky pro čerpání fondů by mohly výrazně omezit jejich přístup k financím. Klíčovou roli ve vyjednávání o rozpočtu pro roky 2028–2034, a tím pádem také o dalším osudu peněz pro regiony, bude pravděpodobně hrát předsednictví Kypru.
V Evropě se rozjela debata o budoucí podobě rozpočtu a v souvislosti s ní také o osudu financování regionů. Jaký by měl být? „Regiony a místní úroveň by přece měly být schopny samy identifikovat své rozvojové potřeby, co je pálí,“ říká Pavel Branda český zástupce v Evropském výboru regionů, se kterým redakce hovořila při příležitosti Týdne evropských regionů a měst.
„Až 40 procent všech investic v ČR má původ v evropských fondech. To je do budoucna neudržitelné,“ říká Stanislav Schneidr z MMR.
Česko se vstupem do Evropské unie v roce 2004 pevně ukotvilo v evropském demokratickém společenství. Stalo se také součástí jednotného vnitřního trhu a má přístup k evropskému financování, což se postupem času projevilo i na výkonu českého hospodářství.
Množství peněz, které proudí z fondů EU do Česka, bude postupem času klesat. S chudší obálkou by mělo tuzemsko počítat už v příštím sedmiletém rozpočtovém období, tedy po roce 2027. Kam by mělo směřovat investiční úsilí, než fondy začnou vysychat?
Desítky miliard eur. Tolik je Česko zvyklé čerpat v sedmiletých obdobích z evropské kasy. Za unijní dotace vznikají tisíce projektů. Tato čísla by se ale mohla v budoucnu zmenšit. Česko totiž prosperuje, a tak si pravděpodobně přijde na méně peněz.
Kohezní politiku EU, díky které míří do regionů dotace z evropského rozpočtu, nesmíme vnímat jako něco samozřejmého, říká pro EURACTIV.cz náměstek ministra pro místní rozvoj Radim Sršeň (STAN).
Česko by mělo zrychlit srovnávání životní úrovně v jednotlivých regionech. V budoucnu už nebude možné se spolehnout jen na čerpání z EU, proto je podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) důležité naučit obce více zapojovat do projektů i soukromé peníze.
Evropské peníze drží české zdravotnictví nad vodou. Pomáhají při stavbě nových pavilonů nemocnic a modernizaci přístrojů, zvyšují kybernetickou odolnost, rozvíjí výzkum nebo financují péči v domovech pro seniory. A bude to tak i nadále.
Pohodlně se usaďte. Souboj dvou klíčových nástrojů, kterými EU financuje členské země, právě začíná. Zvítězí „tradiční“ kohezní politika, nebo novinka v podobě fondu obnovy?