Zlínská filmová tradice má solidně našlápnuto k úspěšnému pokračování
Filmová tvorba se dnes již neobejde bez moderních technologií. Zlín však neztrácí krok a může se chlubit novým ateliérem nebo filmovým centrem zábavy.
Filmová tvorba se dnes již neobejde bez moderních technologií. Zlín však neztrácí krok a může se chlubit novým ateliérem nebo filmovým centrem zábavy.
Po roce 2020 čeká kohezní politiku proměna. Česká republika chce v následujícím období čerpat z evropského fondu regionální rozvoje více peněz na silnice. Řekl to dnes český premiér Andrej Babiš.
Kohezní politika bude i po roce 2020, ačkoliv její přežití vůbec nebylo jisté. Měla by ale zapracovat na vyjasnění pravidel a být vedena odspodu nahoru, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz bývalý člen Evropského výboru regionů Petr Osvald.
Česko může čerpat až 675 milionu eur na projekty přeshraniční spolupráce. Peníze využívá na podporu inovací a výzkumu, na ochranu životního prostředí, kulturních a přírodních památek nebo na podporu vzdělávání.
Česko by podle Komise mělo investovat 45 % prostředků z fondů EU do vědy, výzkumu a inovací, které by pomohly Česku k větší konkurenceschopnosti na mezinárodním trhu. Českou ekonomiku však trápí závažné strukturální problémy.
Evropská komise doporučila ČR, aby po roce 2020 více investovala do vědy a inovací. České podniky jsou na tuto výzvu připraveny, vyžadují ale snížení administrativní zátěže a více flexibility v přesouvání peněz.
Česká republika zahájila dialog se zástupci Komise o budoucí Dohodě o partnerství. Podle analýzy Komise Česko zaostává v oblastí inovací a výzkumu. Právě tam by měly směřovat finance z fondů EU po roce 2020.
Výbor Evropského parlamentu pro regionální rozvoj požaduje ekologičtější kohezní politiku. V přijatém nařízení se poprvé objevil i zákaz podpory fosilních paliv.
Proč by měl švédský, francouzský nebo španělský daňový poplatník posílat své peníze do evropského rozpočtu, aby je dostával český miliardář? Nemá to žádnou logiku, říká europoslanec Stanislav Polčák.
Programové období 2014 – 2020 se neúprosně blíží ke konci. V rámci odpadového hospodářství již probíhají poslední, nebo téměř poslední výzvy na podporu vybudování či modernizace odpadové infrastruktury. O tom, jak budou vypadat dotační tituly v dalších letech, probíhají jednání.
Velká Británie je pátým největším obchodním partnerem České republiky. Brexit může toto postavení ohrozit.
Míra spolufinancování ze strany EU v příštím programovém období výrazně poklesne. Může to způsobit úbytek zájmu o dotace ze strany žadatelů a snížení úspěšnosti dotačních projektů.
V Bratislavě proběhl summit Přátel koheze. Sešli se zde zástupci 16 chudších zemí EU. Výsledkem je společné prohlášení, ve kterém státy uvádí, že nesouhlasí se snižováním peněz na kohezi a zemědělství a s nárůstem národního spolufinancování projektů podporovaných fondy EU.
Unijní rozpočet na politiku soudržnosti i na zemědělskou politiku na roky 2021 až 2027 by měl být zachován na úrovni stávajícího sedmiletého rozpočtového rámce. Zástupci patnácti zemí ze skupiny Přátel koheze se na tom shodli na jednání v Bratislavě.
Po roce 2020 získá ČR méně finančních prostředků určených na kohezi. Může za to fakt, že postupně konverguje k průměru EU. Finance ale muže získat zapojením do centrálně řízených programů a využíváním finančních nástrojů. V tom však ČR značně pokulhává.
Postoj ČR k eurozóně je jen malá část většího problému nazvaného „hledání správného vztahu k EU“, říká europoslanec Luděk Nidermayer. Česká debata o tématech jako finanční pomoc Řecku nebo řízení s Maďarskem je podle něj plná zkreslených informací.
Žádné škrty v kohezních a zemědělských fondech, více flexibility a méně administrativy. Právě tak si Česká republika a Polsko představují budoucnost evropského rozpočtu.
Příští víceletý rozpočet má reagovat na nové priority EU. Zemědělská politika či politika soudržnosti získají méně financí a více prostředků poputuje na migraci a správu hranic. Novinkou je mechanismus, který má propojit čerpání peněz s dodržováním zásad právního státu.