Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) se během českého předsednictví v Radě EU chce zaměřit na politiku soudržnosti, regionální rozvoj, cestovní ruch a elektronizaci veřejných zakázek.
Český stát řeší řadu věcí, které by měl přenechat nižším úrovním. Chceme dát regionům větší roli, říká jeden z kandidátů koalice Pirátů a STAN do vlády Radim Sršeň. Pokud mě Vít Rakušan bude potřebovat, jsem připraven, dodává.
Finanční nástroje pomáhají tam, kde si trh nedokáže poradit a kde dotace nejsou tím nejefektivnějším řešením. Mohou splnit sny nebo pomoci nastartovat podnikání. V čem tkví jejich kouzlo a jak jejich potenciál využít naplno?
EU a její statistický úřad Eurostat chtějí mít perfektní přehled o tom, v jakém stavu jsou i ty nejzapadlejší obce a regiony ve členských zemích. Využívají proto speciální klasifikaci, která slouží i k rozhodování o tom, kam poslat finanční prostředky.
Česká republika v programovacím období 2021-2027 získá 550 miliard korun z kohezní politiky, tedy z tzv. strukturálních fondů EU. Vláda už má jasno v tom, jak s nimi naložit. Jak obálku rozdělila a do čeho chce dotace investovat?
Evropské regiony se připravují na náročnou transformaci. A jak Evropská komise deklaruje, nechce nechat nikoho na holičkách. Na transformaci vyčlenila nemalou část nového rozpočtu EU. Jaké fondy mohou členské země a jejich regiony na transformaci využít?
Psychiatrická péče v Česku je dlouhodobě podfinancovaná, její dostupnost je neuspokojivá a ve srovnání s většinou zemí Evropské unie jsme v rozvoji tohoto oboru na chvostu. Počet lidí, kteří takovou péči potřebují, přitom narůstá.
V následujících sedmi letech může Česká republika získat z evropské kohezní politiky 19 miliard eur. Čerpání dotací bude mít ale v programovacím období 2021-2027 nová pravidla. Co se změnilo a je to pro Česko výhodné? A na co vlastně ČR plánuje dotace vynaložit?
Z evropských fondů přitékají do ekonomik členských zemí miliardy eur, které však mohou být využity pouze během určitého období, což vede k tlaku na jejich plynulé čerpání.
Česká republika bude moci v příštím programovém období 2021 až 2027 čerpat z evropských dotací zhruba 960 miliard korun. Proti původnímu návrhu z roku 2018 je to asi o 450 miliard korun více.
Česká republika získá z následujícího sedmiletého rozpočtu EU 35,7 miliardy eur (přes 930 miliard korun). Většina peněz by měla jít do regionů a podle Národní ekonomické rady vlády (NERV) by měla vláda peníze investovat zejména do digitalizace, silnic a dálnic, škol či vědy.
V EU se rozjíždí nová debata o tom, jak bude vypadat plán obnovy evropských ekonomik a potažmo nový dlouhodobý rozpočet EU. V zájmu Česka je podle zástupců podnikatelů i zaměstnanců například to, aby se ulevilo z tlaku na zelenou transformaci.
V květnu 2018 přišla Evropská komise s návrhem nového rámce kohezní politiky. Ta má být v novém programovém období 2021-2027 inteligentnější, zelenější, flexibilnější a jednodušší. Jaká jsou pro a proti nově navržené podoby kohezní politiky? A jak zvýšit její efektivitu?
Jak se ČR přesouvá od odpadové hierarchie a lineární ekonomiky směrem k oběhovému hospodářství?
Filmová tvorba se dnes již neobejde bez moderních technologií. Zlín však neztrácí krok a může se chlubit novým ateliérem nebo filmovým centrem zábavy.
Po roce 2020 čeká kohezní politiku proměna. Česká republika chce v následujícím období čerpat z evropského fondu regionální rozvoje více peněz na silnice. Řekl to dnes český premiér Andrej Babiš.
Kohezní politika bude i po roce 2020, ačkoliv její přežití vůbec nebylo jisté. Měla by ale zapracovat na vyjasnění pravidel a být vedena odspodu nahoru, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz bývalý člen Evropského výboru regionů Petr Osvald.
Česko může čerpat až 675 milionu eur na projekty přeshraniční spolupráce. Peníze využívá na podporu inovací a výzkumu, na ochranu životního prostředí, kulturních a přírodních památek nebo na podporu vzdělávání.
