Jestliže chce Evropská unie financovat všechny své priority a zachovat výši příspěvků jednotlivých členských států do rozpočtu, potřebuje nové vlastní zdroje. Po skončení neformálního summitu EU na Kypru to dnes uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Tématem dnešního jednání byl právě budoucí sedmiletý rozpočet EU od roku 2028. Evropská komise již loni v létě navrhla jako nové vlastní zdroje například příjmy z takzvaného uhlíkového cla či zvýšení spotřební daně z tabáku.
„Zaprvé, od roku 2028 začne Evropská unie splácet nástroj NextGenerationEU, to je jeden závazek. Zadruhé musíme více investovat do našich takzvaných nových priorit. Těmi jsou evropská konkurenceschopnost, umělá inteligence, obrana, bezpečnost, energetika,“ řekla von der Leyen novinářům. NextGenerationEU je program EU, který měl pomoci členským státům zotavit se z dopadů pandemie covidu-19. EU si tyto peníze půjčila na finančních trzích a nyní je musí splácet.
„Třetím důležitým bodem je, že chceme zachovat financování dlouhodobých priorit Evropské unie. Jde o společnou zemědělskou politiku a kohezní politiku. A samozřejmě chceme udržet národní příspěvky pod kontrolou,“ dodala. Pokud mají být zachovány všechny čtyři výše zmíněné prvky, existuje podle ní jen jedno řešení: nové vlastní zdroje, bez kterých se EU neobejde.
Evropská komise zveřejnila první návrh nového sedmiletého rozpočtu od roku 2028 v objemu 1,8 bilionu eur (43,9 bilionu Kč) loni v červenci. Představila v něm několik zásadních změn s tím, že chce, aby byl mnohem pružnější. Sedmiletý rozpočet zahrnuje všechny základní výdaje EU, od dotací zemědělcům přes fondy na podporu méně rozvinutých regionů po budování dopravní infrastruktury či pomoc rozvojovým zemím.
Návrh ihned kritizoval europarlament. Poslanci se postavili zejména proti „národním plánům“, tedy návrhu Komise na sloučení finančních prostředků pro zemědělce a regiony, které tvoří zhruba polovinu celkového rozpočtu EU, do jednotných fondů spravovaných 27 vládami. Jde o změnu proti současnému systému, kde hrály klíčovou roli při nakládání s financováním regiony. Tento návrh na jednu národní obálku se nejspíš již měnit nebude, státy ale požadují, aby částky určené na společnou zemědělskou politiku a kohezní politiku nebyly menší, než tomu bylo doposud. Takový názor zastává například i Česko, které patří mezi skupinu takzvaných přátel koheze.
Český premiér Andrej Babiš po dnešní schůzce uvedl, že jednání o dlouholetém rozpočtu bude boj. Těžko se podle něj stihne dojednat rozpočet do konce letošního roku, jak chce předseda Evropské rady António Costa.
„Evropská komise chce hlavně dodatečné zdroje, 60 miliard eur (přes 1,4 bilionu korun), a samozřejmě málokdo z členských států chce takové dodatečné zdroje platit,“ uvedl český premiér. Podle Babiše bohatší státy nechtějí přispívat více do unijního rozpočtu, zatímco státy, které nyní dostávají z Bruselu víc, než kolik odvádějí, jako Česká republika, nechtějí přijít o transfery.
Babiš zopakoval, že současný návrh unijního rozpočtu odmítá kvůli navrhovanému snížení prostředků pro Českou republiku. S tímto postojem na summitu rovněž vystoupil.