Země EU se dohodly na prodloužení sankcí vůči Rusům a Bělorusům, Maďarsko stáhlo své veto
Členské státy Evropské unie se dnes shodly na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám, sdělily ČTK diplomatické zdroje.
Členské státy Evropské unie se dnes shodly na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám, sdělily ČTK diplomatické zdroje.
Shoda na podpoře Ukrajiny, která už víc než tři roky čelí vpádu Ruska, nebude na dnešním mimořádném jednání unijních lídrů podle premiéra Petra Fialy (ODS) asi tak silná, jako tomu bylo na dřívějších summitech.
Nebylo dne, kdy by Ukrajina necítila vděčnost vůči USA za jejich podporu, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a přislíbil, že bude vyvíjeno další diplomatické úsilí o dosažení jednoty s Washingtonem. Vztahy mezi zeměmi poznamenala páteční hádka v Bílém domě.
Slovenské občanské iniciativy a organizátoři protivládních protestů v otevřeném dopise předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen upozorňují na „rostoucí ohrožení demokracie a evropských hodnot na Slovensku pod vedením vlády Roberta Fica“. Je to očerňování, míní ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok.
Zástupci členských států EU se dnes shodli na šestnáctém balíku sankcí proti Rusku, potvrdily ČTK diplomatické zdroje. Sankce se zaměří mimo jiné na lodě z ruské stínové flotily i na omezení vývozu hliníku z Ruska.
Spojené státy se zeptaly svých evropských spojenců, co by od Washingtonu potřebovali ohledně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Napsala to v neděli agentura Reuters s odkazem na dokument zaslaný z USA do Evropy.
Důvodem cesty do Moskvy byla snaha zajistit zemní plyn pro Slovensko. Před dnešním jednáním v Bruselu s představiteli Evropské komise to prohlásil slovenský premiér Robert Fico, který se krátce před Vánocemi sešel v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Tři opoziční strany na Slovensku vyvolají mimořádnou schůzi sněmovny, na které chtějí prosadit usnesení o potvrzení proevropského směřování země. Učiní tak reakci na nedávnou návštěvu slovenského premiéra Roberta Fica v Moskvě a na jeho výroky o změně deklarace o zahraničně-politické orientaci státu.
Ke zvýšení podpory Ukrajiny, která se dál brání ozbrojené ruské agresi, a rovněž i podpory ukrajinského obranného průmyslu vyzvali dnes v Bruselu prezidenti a premiéři zemí Evropské unie.
Ukrajina požaduje jasné vymezení podmínek stabilního a dlouhodobého míru s Ruskem a bezpečnostní záruky, než bude možné jednat o ukončení téměř tři roky trvající války vyvolané ruskou agresí.
Poslanci dnes na závěr plenárního zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku schválili usnesení, které vyjadřuje silnou podporu Ukrajině ze strany EU a naopak odsuzuje rostoucí vojenskou spolupráci mezi Ruskem a Severní Koreou.
Ukrajinci si podle prezidenta Volodymyra Zelenského nejvíce ze všeho přejí mír. Řekl to dnes europoslancům během mimořádného zasedání Evropského parlamentu při příležitosti 1000 dnů, které uplynuly od začátku ruské invaze na Ukrajinu.
Neoficiální ruská flotila lodí dál po celém světě ilegálně rozváží ropu a zkapalněný plyn. Europoslanci volají po cílenějších sankcích, na patnáctý balíček si ale musí počkat až do chvíle, kdy místo Maďarů usednou do čela EU Poláci.
Ve středu pozdě večer evropští poslanci schválili nominaci na eurokomisaře pro obranu a vesmír Litevce Andriuse Kubiliuse. Jeho slyšení bylo z velké části zaměřené na technické záležitosti jeho budoucího mandátu a europoslanci se zajímali hlavně o financování evropského obranného průmyslu.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov plánuje v prosinci cestu na Maltu, kde se chce zúčastnit zasedání Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Šéf ruské diplomacie naposledy navštívil členskou zemi Evropské unie v prosinci 2021.
Rozšíření o šestici zemí západního Balkánu je pro Evropskou unii prioritou, každý z těchto států ale postupuje samostatně a vlastní rychlostí. Na tiskové konferenci po jednání summitu takzvaného berlínského procesu to dnes řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.
Země Evropské unie musí urychleně posílit svou obranu, protože Rusko by mohlo být připraveno na vojenskou konfrontaci za šest až osm let. Agentuře Reuters to dnes řekl nominovaný unijní komisař pro obranu, Litevec Andrius Kubilius. Jaké ale přesně budou jeho možnosti a pravomoci, je zatím poměrně nejasné.
Putinova agrese vůči Ukrajině tlačí stále víc států z neutrálního postavení směrem k větší spolupráci se Severoatlantickou aliancí (NATO) a Evropskou unií. Do NATO kvůli tomu již vstoupilo Finsko a Švédsko. Nyní debatu o „přehodnocení neutrality“ zvedl i stát, od kterého by to mezinárodní společenství čekalo možná nejméně – Švýcarsko.