Evropské snahy o dohnání Ruska k odpovědnosti za válku na Ukrajině pokračují vytvořením mezinárodního Centra pro stíhání zločinu agrese na Ukrajině. Centrum samo ale dohnat Rusko k odpovědnosti nemůže. Na stole tak zůstává možnost zřízení speciálního tribunálu.
Existuje obava, že Německo, které se vymanilo z ruského objetí, by mohlo padnout do náruče Číny. Neměli byste udělat stejnou chybu dvakrát, říká Robert Pszczel v rozhovoru pro EURACTIV.pl.
Státy Evropské unie dnes formálně schválily devátý balík sankcí proti Rusku, který má dále omezit možnost pokračování ruské válečné agrese proti Ukrajině. Oznámila to Rada EU.
V reakci na zvěrstva páchaná režimem Vladimira Putina na ukrajinských civilistech označili poslanci Evropského parlamentu Rusko za stát podporující terorismus. K podobnému kroku sáhli minulý týden čeští poslanci.
Představitelé zemí skupiny G7 a Severoatlantické aliance (NATO), kteří jsou na summitu velkých ekonomik G20 v Indonésii, nabídli Polsku pomoc s vyšetřováním úterního výbuchu rakety na východě země. Řekla to dnes šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Evropské země se ještě nevzpamatovaly z přílivu Ukrajinců a už jim na dveře klepou migranti z jihu. České předsednictví má nápady, jak EU přiblížit k dlouhodobějšímu řešení.
Evropský parlament dnes v usnesení vyzval ke zřízení zvláštního mezinárodního tribunálu, který by soudil ruského prezidenta Vladimira Putina a další činitele za zločin agrese proti Ukrajině.
Nadcházející pražský summit desítek států v novém formátu by mohly mnohé země vnímat jako náhražku rozšíření Evropské unie. Upozorňuje na to dnes světový tisk v komentářích před schůzkou Evropského politického společenství (EPC).
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes představila plán nového balíku protiruských sankcí, jehož cílem je mimo jiné vytvořit „právní základ“ pro globální zastropování ceny ruské ropy.
Dopad rozhodnutí řady evropských zemí přestat vydávat turistická víza Rusům se naplno ukazuje v praxi poté, co režim v Kremlu vyhlásil částečnou mobilizaci, a spustil tak novou vlnu útěků.
Lotyšsko se díky rychlým opatřením nyní bez ruského plynu obejde, zastavení kohoutků tak bylo jen prázdným gestem, vysvětluje v rozhovoru pro EURACTIV.cz česká velvyslankyně v Rize Jana Hynková. Drtivá většina lotyšských Rusů podle ní válku odsuzuje.
Státy Evropské unie se dnes shodly na přijetí nové sady sankcí proti Rusku za jeho pokračující agresi vůči Ukrajině. Evropský blok zakáže dovoz ruského zlata a dále omezí vývoz produktů, které mohou být využitelné pro vojenské účely.
Země Evropské unie by měly kvůli očekávanému výpadku dodávek ruského plynu omezit během nadcházející topné sezóny spotřebu plynu o 15 procent, navrhla Evropská komise.
Válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané během ruské války proti Ukrajině vyšetřuje Mezinárodní trestní soud. Ten se ale potýká s obtížemi při získávání patřičných pravomocí nad pachateli, proto je třeba zřídit zvláštní tribunál, píší v komentáři lidovecké europoslankyně.
Krátce poté, co v noci na dnešek summit lídrů EU odsouhlasil obrysy šesté sady sankcí proti Rusku včetně ropného embarga, začínají někteří lídři volat po dalším balíku protiruských opatření. Liší se přitom v pohledu na to, zda by se v jeho rámci měl evropský blok odstřihnout od ruského plynu.
Maďarsko nadále nehodlá podpořit embargo Evropské unie na dovoz ruské ropy a požaduje, aby se nevztahovalo na přepravu ropovody. Prohlásil to dnes maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
Šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová se podle svého mluvčího vydá do Budapešti, kde chce o podpoře embarga přesvědčit jeho nejhlasitějšího odpůrce, premiéra Viktora Orbána.
Česko dostane výjimku z ropného embarga do poloviny roku 2024. Maďarsko a Slovensko pak až do konce téhož roku. Návrh dnes projednávají velvyslanci členských států.
