Po třech letech nevyprovokované ruské agrese jsme svědky bouřlivého vývoje, Česká republika nadále velmi pevně stojí po boku Ukrajiny. Na tiskové konferenci po dnešním jednání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským to v Kyjevě řekl český prezident Petr Pavel.
Rusko se prvního zločinu agrese proti Ukrajině dopustilo již v roce 2014 okupací Krymu. Po vypuknutí totální ruské invaze v únoru 2022 se však vyvození odpovědnosti vysokých ruských představitelů stalo jednou z hlavních priorit ukrajinské mezinárodní politiky.
Úterní telefonát mezi prezidenty Spojených států a Ruska Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem o Ukrajině ukázal, že Moskvě nelze věřit a že Moskva nehodlá dělat žádné ústupky. Dnes to podle agentury Reuters prohlásila šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallas.
Francouzský poslanec Evropského parlamentu Raphaël Glucksmann vyzval Spojené státy, aby vrátily Sochu svobody, kterou USA daroval francouzský lid u příležitosti stého výročí americké nezávislosti.
Členské státy Evropské unie se dnes shodly na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám, sdělily ČTK diplomatické zdroje.
Shoda na podpoře Ukrajiny, která už víc než tři roky čelí vpádu Ruska, nebude na dnešním mimořádném jednání unijních lídrů podle premiéra Petra Fialy (ODS) asi tak silná, jako tomu bylo na dřívějších summitech.
Nebylo dne, kdy by Ukrajina necítila vděčnost vůči USA za jejich podporu, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a přislíbil, že bude vyvíjeno další diplomatické úsilí o dosažení jednoty s Washingtonem. Vztahy mezi zeměmi poznamenala páteční hádka v Bílém domě.
Slovenské občanské iniciativy a organizátoři protivládních protestů v otevřeném dopise předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen upozorňují na „rostoucí ohrožení demokracie a evropských hodnot na Slovensku pod vedením vlády Roberta Fica“. Je to očerňování, míní ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok.
Zástupci členských států EU se dnes shodli na šestnáctém balíku sankcí proti Rusku, potvrdily ČTK diplomatické zdroje. Sankce se zaměří mimo jiné na lodě z ruské stínové flotily i na omezení vývozu hliníku z Ruska.
Spojené státy se zeptaly svých evropských spojenců, co by od Washingtonu potřebovali ohledně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Napsala to v neděli agentura Reuters s odkazem na dokument zaslaný z USA do Evropy.
Důvodem cesty do Moskvy byla snaha zajistit zemní plyn pro Slovensko. Před dnešním jednáním v Bruselu s představiteli Evropské komise to prohlásil slovenský premiér Robert Fico, který se krátce před Vánocemi sešel v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Tři opoziční strany na Slovensku vyvolají mimořádnou schůzi sněmovny, na které chtějí prosadit usnesení o potvrzení proevropského směřování země. Učiní tak reakci na nedávnou návštěvu slovenského premiéra Roberta Fica v Moskvě a na jeho výroky o změně deklarace o zahraničně-politické orientaci státu.
Ke zvýšení podpory Ukrajiny, která se dál brání ozbrojené ruské agresi, a rovněž i podpory ukrajinského obranného průmyslu vyzvali dnes v Bruselu prezidenti a premiéři zemí Evropské unie.
Ukrajina požaduje jasné vymezení podmínek stabilního a dlouhodobého míru s Ruskem a bezpečnostní záruky, než bude možné jednat o ukončení téměř tři roky trvající války vyvolané ruskou agresí.
Poslanci dnes na závěr plenárního zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku schválili usnesení, které vyjadřuje silnou podporu Ukrajině ze strany EU a naopak odsuzuje rostoucí vojenskou spolupráci mezi Ruskem a Severní Koreou.
Ukrajinci si podle prezidenta Volodymyra Zelenského nejvíce ze všeho přejí mír. Řekl to dnes europoslancům během mimořádného zasedání Evropského parlamentu při příležitosti 1000 dnů, které uplynuly od začátku ruské invaze na Ukrajinu.
Neoficiální ruská flotila lodí dál po celém světě ilegálně rozváží ropu a zkapalněný plyn. Europoslanci volají po cílenějších sankcích, na patnáctý balíček si ale musí počkat až do chvíle, kdy místo Maďarů usednou do čela EU Poláci.
Ve středu pozdě večer evropští poslanci schválili nominaci na eurokomisaře pro obranu a vesmír Litevce Andriuse Kubiliuse. Jeho slyšení bylo z velké části zaměřené na technické záležitosti jeho budoucího mandátu a europoslanci se zajímali hlavně o financování evropského obranného průmyslu.
