Země na východní hranici Unie si uvědomují, že obranná klauzule EU by mohla být obzvlášť užitečná v případě hybridních a kybernetických útoků. Svou obranu však nadále opírají především o NATO.
Evropská komise představila iniciativu, která má posílit prevenci, připravenost a reakci na zdravotní hrozby a zároveň podpořit odolnost zdravotnických systémů v partnerských zemích.
Náměstek ministra školství sdílel zmanipulovanou fotografii, která měla naznačovat propojení Mikuláše Mináře a Tomáše Halíka s údajným žhářem. Podle expertky Veroniky Víchové jde o nezodpovědnost.
Prezident Petr Pavel odjel na plánovanou dovolenou do Španělska. Přestože ji trávil na motorce, jeden z představitelů dezinformační scény si vymyslel, že prezident je ubytovaný v luxusním hotelu. Expert vysvětluje, že dezinformace měla profesionální charakter.
Zatímco Evropská komise se snaží posilovat kolektivní obranu EU vůči dezinformacím, vývoj na východním křídle vykazuje opačný trend.
V českém prostředí kolují zavádějící informace a dezinformace, které nadhodnocují válečnou pomoc Ukrajině či humanitární pomoc ukrajinským uprchlíkům. Téměř polovina Čechů některým z nich věří.
Dezinformace a zahraniční manipulace s informacemi považuje 28 % Čechů za jednu z nejzávaznějších hrozeb pro demokracii. Co si myslí lidé v ostatních zemích východního křídla EU? Podívejte se na infografiku:
Ruská propaganda tvrdí, že Evropská unie záměrně blokuje mírová jednání o Ukrajině a prodlužuje válku. Expert ale upozorňuje, že jde o účelovou dezinformaci – skutečným aktérem, který mír blokuje, je podle něj Rusko.
Evropský štít demokracie – nová iniciativa Evropské komise – má chránit země EU před dezinformacemi a vlivovými operacemi Ruska a Číny. Některá opatření ale vyvolávají kritiku a pochybnosti.
Evropská komise dnes představila iniciativu nazvanou Evropský štít demokracie, prostřednictvím které chce lépe čelit manipulacím s informacemi, vměšování do voleb a dezinformacím, zejména z Ruska.
Ukrajina v červenci přijala zákon, který oslabil nezávislost protikorupčních úřadů. Ukrajinci i EU proti němu protestovali. Prezident Zelenskyj mezitím podepsal zákon, který nezávislost úřadů obnovil. Demonstrace se nicméně staly hlavním tématem proruských médií.
Téměř každý druhý Čech si myslí, že do letošních sněmovních voleb by se mohla pokusit zasáhnout Evropská unie. Vyplývá to z nového průzkumu Centra pro výzkum dezinformací CEDMO. O vměšování ze strany EU je přesvědčeno 41 % respondentů.
Ruská propaganda využívá strach, přiživuje protiukrajinské nálady a podrývá důvěru v demokratické instituce. Od falešných zpráv v Polsku po nedůvěru na Slovensku – kremelské narativy se vždy přizpůsobují citlivým místům jednotlivých zemí, včetně samotné Ukrajiny.
Generální prokuratura Ukrajiny eviduje více než 159 tisíc případů údajných ruských válečných zločinů. Na jejich vyšetřování se podílí také Polsko, Česká republika a Slovensko. Ve všech třech zemích je však veřejná debata o těchto zločinech spíše v pozadí.
Z průzkumu veřejného mínění i mediální analýzy vyplynulo, že o téma ruské agrese na Ukrajině a otázek s ní spojených mezi Čechy i tuzemskými médii vzrostl zájem.
Slovensko je jednou z nejzranitelnějších zemí v oblasti dezinformací v EU. Ty teď šíří i slovenská vláda. Experti varují před používáním ruské propagandy jako politického nástroje k získání moci.
Maďarští respondenti oslovení výzkumníky uvádějí, že Ukrajinci si „válku zasloužili“ nebo „ji vyprovokovali“. Češi jsou vůči podobným narativům odolnější, vysvětluje v analýze Oszkár Roginer-Hofmeister.
Jak hybridní hrozby ohrožují demokracii? A co může hrozit České republice? Poslechněte si nový díl podcastu Evropa zblízka s Veronikou Víchovou, analytičkou Centra pro informovanou společnost.
