V českém prostředí kolují zavádějící informace a dezinformace, které nadhodnocují válečnou pomoc Ukrajině či humanitární pomoc ukrajinským uprchlíkům. Téměř polovina Čechů některým z nich věří.
Například na facebooku se letos šířil příspěvek, který nadhodnocuje českou pomoc Ukrajině, jak upozornil Demagog.cz. Podle příspěvku Česko Ukrajině poskytlo od začátku války do února 2025 pomoc ve výši zhruba 232 miliard korun. Příspěvek navíc uvádí, že výdaje od té doby narostly a mohou být pravděpodobně vyšší o desítky miliard, které „mizí do té černé díry korupce“.
Zmíněné číslo nicméně není smyšlené, vychází z dat Kielského institutu, což je respektovaná instituce, jak pro redakci přiblížil Jan Fridrichovský, šéfeditor Demagog.cz a vedoucí fact-checkingu ve Středoevropské observatoři digitálních médií (CEDMO). Problémová je však interpretace těchto dat v šířícím se příspěvku. Ve výsledku se tak jedná o nadhodnocenou cifru.
„Autor příspěvku opomíjí to, že Kielský institut pracuje s hypotetickou výší podpory pro ukrajinské uprchlíky a nezohledňuje daně a odvody, které v Česku platí,“ vysvětlil Fridrichovský. Tato hypotetická výše je odhadem nákladů na podporu uprchlíků, které vycházejí ze zprávy OECD o migraci z roku 2022, a navíc předpokládá, že všichni uprchlíci stojí stát stejné peníze, a zahrnuje všechny uprchlíky, tedy i ty, kteří naopak do rozpočtu přispívají.
„S tímto typem nepravdivých nebo zavádějících příspěvků se setkáváme poměrně často, zejména u komplikovaných ekonomických témat s politickým přesahem, kde člověk může snadno sklouznout například k příliš zjednodušující interpretaci nějakého ekonomického ukazatele,“ dodal Fridrichovský.
Podle něj nelze přesně určit, co za šířením takových zpráv stojí. „Část z nich jistě vzniká v důsledku nezamýšlené chyby, jiné převzetím již posunuté interpretace kterou šíří např. nějaký politik. Setkáváme se ale i s nepravdivými příspěvky, u nichž je jasné, že je jejich autoři vytváří a rozšiřují záměrně, aby ovlivnili veřejné mínění – tzn. jde o dezinformace v pravém smyslu slova,“ popsal.
Téměř polovina Čechů tomu věří
Reakci Čechů na tento konkrétní příspěvek CEDMO netestovalo, má ale data k podobným sdělením. „Dezinformací nadhodnocujících válečnou pomoc Ukrajině či humanitární pomoc ukrajinským uprchlíkům jsme doposud testovali vícero. Zvláště alarmující byla zjištění týkající se dezinformačního narativu, jehož dosah a věrohodnost jsme testovali během letních měsíců července a srpna 2025,“ sdělil redakci Ivan Ruta Cuker, sociolog a datový analytik CEDMO z Univerzity Karlovy.
V případě, který zmiňuje Cuker, šlo o nepravdivé sdělení, že ukrajinští uprchlíci pobírají nadstandardní sociální dávky a další výhody v podobě ubytování, stravy nebo kultury zdarma, zatímco čeští občané na ně vydělávají. „Tomuto tvrzení důvěřovalo 48 % Čechů a Češek starších 16 let, což je u dezinformací jednou z nejvyšších naměřených hodnot za celou dobu testování,“ uvedl Cuker.
Ještě více – 49 % – Čechů pak důvěřovalo tvrzení testovanému v roce 2024, že vládní podpora Ukrajiny je jedním z hlavních důvodů narůstajícího státního dluhu České republiky. Pro 35 % Čechů pak bylo věrohodné nepravdivé tvrzení, že ke zvýšení daně z nemovitosti došlo kvůli financování dodávek zbraní na Ukrajinu.
„Pro kontext doplním, že příchod uprchlíků v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině vnímalo k září 2025 33 % českých občanů jako zásadní problém a další třetina jako středně velký problém. O zásadní problém jde především podle lidí ve středním věku se středoškolským vzděláním bez maturity,“ dodal Cuker.
Česku chybí data
Z dat ministerstva práce a sociálních věcí vyplývá, že od začátku ruské agrese v roce 2022 do konce prvního čtvrtletí roku 2025 Česko na ukrajinské uprchlíky vydalo 74 miliard korun a naopak od nich vybralo 78,7 miliardy korun.
Odpověď na otázku, jaký je konkrétně přínos ukrajinských uprchlíků pro českou ekonomiku a trh práce ale není jednoduchá. „Můžeme dát pouze velmi omezené odpovědi. Stát má totiž k dispozici pouze omezená registrová data, jejichž využití je na straně státu zatím jen omezené z legislativních, technických a také řekněme kulturních důvodů. Je například netriviální spojit pobytové tituly cizinců s jejich zaměstnáním a mzdou,“ popsali na dotaz redakce Štěpán Mikula a Jakub Chalmovianský z Masarykovy univerzity.
„Takto velký příliv pracovní síly může ovlivnit rovnováhu na domácím trhu práce, což s sebou přináší pochopitelné obavy. Závěry studie (Postepska & Voloshyna, 2025) ale neukazují žádné významné krátkodobé dopady na domácí pracovní sílu. Na vahách porovnávajících ekonomické náklady a přínosy migrace tak u nákladů na trhu práce svítí nula. Na druhé straně víme, že si mnoho ukrajinských uprchlíků rychle našlo pracovní místo. Lze tedy očekávat, že na trhu práce bude celkový výsledek pozitivní,“ hodnotí odborníci.
Podle nich by mohl být ale daleko pozitivnější, protože uprchlíci se často nacházejí na pracovním trhu pod úrovní své kvalifikace. „Využití jejich skutečného vzdělání a potenciálu by tak ve výsledku pomohlo celé české ekonomice růst rychleji,“ dodali.
Tento obsah byl publikován v rámci projektu Eastern Flank EU Reporting (EFER), na kterém spolupracují redakce Delfi (Litva), Delfi (Lotyšsko), Espress (Rumunsko), EUBrief (Slovensko), Faktabaari (Finsko), Focus Europe Poland (Polsko), Napunk (Slovensko), Pro News Bulgaria (Bulharsko) a Update EU (Česko). Projektový obsah naleznete také na webu EastFlank.eu. Více informací najdete zde.
