Případ Vrbětice měl v českém a slovenském (dez)informačním prostoru silný ohlas. Dezinformační narativy měly převážně proruský či protizápadní charakter a byly šířeny i politickými aktéry, vyplývá z analýzy.
To, že si Čech se Slovákem rozumí neznamená, že mu ruská nebo jiná propaganda naservíruje stejný dezinformační narativ. Jaké faktory hrají roli? A jak se liší české a slovenské dezinformační prostředí? Odpoví infografika.
Informační prostory v České republice a na Slovensku fungují nezávisle, tvrdí nová československá studie. Organické šíření dezinformačních narativů díky jazykové blízkosti a společným podnětům hraje významnější roli než formální spolupráce a koordinace mezi dezinformačními aktéry.
S kauzou Vrbětice se rozjela sprcha dezinformací, které měly za cíl zpochybnit ruské zavinění výbuchů nebo lidem podsouvat, že se v muničních skladech nacházely zakázané zbraně. Jaké další narativy se na internetu nejčastěji objevovaly?
Radikalizaci v online prostoru, která vede k masovým útokům, znali Slováci donedávna ze zahraničí. Přítomná je už však také v domácím informačním prostoru. Podle odborníků zatím nepomůže ani nový evropský Akt o digitálních službách.
Mít ministra pro evropské záležitosti znamená, že česká vláda bere Evropskou unii vážně a v Bruselu to tak vnímají, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).
Nemyslím si, že Česku hrozí slovenský dezinformační scénář, před kterým varuje BIS. České mediální, politické i socioekonomické prostředí vypadá hodně jinak než na Slovensku, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Jonáš Syrovátka, který se zabývá výzkumem dezinformací, propagandy a konspirací.
Přestože se pozornost poslední roky zaměřovala hlavně na působení Ruska v evropském informačním prostoru, analytici nyní upozorňují na jinou rostoucí velmoc. Své místo si začínají v evropských médiích, stejně jako na sociálních sítích vydobývat čínské informační kanály.
Technologie deepfake se pro zábavu používá už řadu let. Představují však také relativně novou a obtížně odhalitelnou digitální hrozbu. Na evropské úrovni je bude regulovat Akt o umělé inteligenci, který členské státy teprve připravují.
Pětina Čechů je přesvědčená, že se s dezinformacemi v poslední době vůbec nesetkala. Častěji tomu přitom věří ženy než muži, vyplývá z průzkumu Středoevropské observatoře digitálních médií (CEDMO) z Univerzity Karlovy.
Čtyřiadvacátý únor loňského roku byl pro mnohé šok. Pro Evropskou unii se ale agrese Vladimíra Putina stala zároveň i budíčkem. Je opravdu tak nedotknutelná, jak by se na první pohled mohlo stát?
Česká eurokomisařka Věra Jourová se plánuje na přelomu dubna a května setkat se zástupci velkých technologických firem. Diskutovat s nimi bude o plnění jejich nových povinností, které vyplývají z evropského aktu o digitálních službách (DSA).
Jsou zákeřné, těžko uchopitelné a šíří se především na velkých digitálních platformách. Dezinformace představují invazi do digitálního prostoru, EU proto posiluje svůj arzenál a hledá silné spojence. Těmi by se mohly stát samotné digitální platformy.
V Česku máme zkušenost z první ruky, jak to vypadá, když vrcholný politik ovládá média. Proto nesmíme zůstat v ústraní, píše v komentáři k Aktu pro svobodná média europoslanec Marcel Kolaja (Piráti, Zelení/ESA).
EU minulý týden zakázala vysílání ruské státní stanice Russia Today a šíření obsahu serveru Sputnik. „Evropská unie je zcela jistě v informační válce s Ruskem. Je smutné, že jsi to její představitelé uvědomili až za cenu mnoha mrtvých civilistů,“ zní od expertů.
Špičky Evropské unie dnes ve Štrasburku varovaly před ruským vměšováním do západních demokracií a před dezinformacemi. Kreml je podle nich šíří v zahraničí a využívá k ospravedlnění invaze na domácí půdě.
Ukrajina se stala epicentrem ruských kybernetických operací. EU proto vyslala na pomoc do země elitní kyberbezpečnostní jednotku. A Evropský parlament chce v reakci na konflikt posílit také ochranu vlastního digitálního prostoru.
Dezinformace hýbou veřejnými debatami napříč Evropou. Boj proti rychle šířícím se mýtům a lžím na internetu proto probíhá na několika frontách, od komplexních digitálních aktů na úrovni EU až po dobrovolné iniciativy. Mezi nejangažovanější kybernetické aktivisty patří tzv. elfové.
