Informační prostory v České republice a na Slovensku fungují nezávisle, tvrdí nová československá studie. Organické šíření dezinformačních narativů díky jazykové blízkosti a společným podnětům hraje významnější roli než formální spolupráce a koordinace mezi dezinformačními aktéry.
S kauzou Vrbětice se rozjela sprcha dezinformací, které měly za cíl zpochybnit ruské zavinění výbuchů nebo lidem podsouvat, že se v muničních skladech nacházely zakázané zbraně. Jaké další narativy se na internetu nejčastěji objevovaly?
Radikalizaci v online prostoru, která vede k masovým útokům, znali Slováci donedávna ze zahraničí. Přítomná je už však také v domácím informačním prostoru. Podle odborníků zatím nepomůže ani nový evropský Akt o digitálních službách.
Mít ministra pro evropské záležitosti znamená, že česká vláda bere Evropskou unii vážně a v Bruselu to tak vnímají, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).
Nemyslím si, že Česku hrozí slovenský dezinformační scénář, před kterým varuje BIS. České mediální, politické i socioekonomické prostředí vypadá hodně jinak než na Slovensku, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Jonáš Syrovátka, který se zabývá výzkumem dezinformací, propagandy a konspirací.
Přestože se pozornost poslední roky zaměřovala hlavně na působení Ruska v evropském informačním prostoru, analytici nyní upozorňují na jinou rostoucí velmoc. Své místo si začínají v evropských médiích, stejně jako na sociálních sítích vydobývat čínské informační kanály.
Technologie deepfake se pro zábavu používá už řadu let. Představují však také relativně novou a obtížně odhalitelnou digitální hrozbu. Na evropské úrovni je bude regulovat Akt o umělé inteligenci, který členské státy teprve připravují.
Pětina Čechů je přesvědčená, že se s dezinformacemi v poslední době vůbec nesetkala. Častěji tomu přitom věří ženy než muži, vyplývá z průzkumu Středoevropské observatoře digitálních médií (CEDMO) z Univerzity Karlovy.
Čtyřiadvacátý únor loňského roku byl pro mnohé šok. Pro Evropskou unii se ale agrese Vladimíra Putina stala zároveň i budíčkem. Je opravdu tak nedotknutelná, jak by se na první pohled mohlo stát?
Česká eurokomisařka Věra Jourová se plánuje na přelomu dubna a května setkat se zástupci velkých technologických firem. Diskutovat s nimi bude o plnění jejich nových povinností, které vyplývají z evropského aktu o digitálních službách (DSA).
Jsou zákeřné, těžko uchopitelné a šíří se především na velkých digitálních platformách. Dezinformace představují invazi do digitálního prostoru, EU proto posiluje svůj arzenál a hledá silné spojence. Těmi by se mohly stát samotné digitální platformy.
V Česku máme zkušenost z první ruky, jak to vypadá, když vrcholný politik ovládá média. Proto nesmíme zůstat v ústraní, píše v komentáři k Aktu pro svobodná média europoslanec Marcel Kolaja (Piráti, Zelení/ESA).
EU minulý týden zakázala vysílání ruské státní stanice Russia Today a šíření obsahu serveru Sputnik. „Evropská unie je zcela jistě v informační válce s Ruskem. Je smutné, že jsi to její představitelé uvědomili až za cenu mnoha mrtvých civilistů,“ zní od expertů.
Špičky Evropské unie dnes ve Štrasburku varovaly před ruským vměšováním do západních demokracií a před dezinformacemi. Kreml je podle nich šíří v zahraničí a využívá k ospravedlnění invaze na domácí půdě.
Ukrajina se stala epicentrem ruských kybernetických operací. EU proto vyslala na pomoc do země elitní kyberbezpečnostní jednotku. A Evropský parlament chce v reakci na konflikt posílit také ochranu vlastního digitálního prostoru.
Dezinformace hýbou veřejnými debatami napříč Evropou. Boj proti rychle šířícím se mýtům a lžím na internetu proto probíhá na několika frontách, od komplexních digitálních aktů na úrovni EU až po dobrovolné iniciativy. Mezi nejangažovanější kybernetické aktivisty patří tzv. elfové.
Firmy dokáží cílit reklamu na sociálních sítí na základě náboženství i sexuální orientace. Mikrozacílená reklama také umožňuje efektivně šířit dezinformace. Evropská unie by proto měla mít striktní regulaci, která tomu bude bránit, říká Marcel Kolaja v rozhovoru pro EURACTIV.cz.
V Zelených máme velmi dobré zázemí. Neříkám, že by nám nebylo dobře i v liberální frakci Renew Europe, ale možná bychom tam neměli tak silnou pozici, říká v rozhovoru europoslankyně Markéta Gregorová.
