Jak by měla EU bojovat s dezinformacemi? Co lze čekat od Konference o budoucnosti Evropy? A proč Evropský parlament pozoroval lokální volby v Gruzii? Poslechněte si novou epizodu podcastu Evropa zblízka s europoslankyní Markétou Gregorovou (Piráti, Zelení/ESA).
Ochrana svobody slova a soukromí na internetu, omezení cílené on-line reklamy nebo odstraňování nelegálního obsahu. Právě těmito otázkami se již několik měsíců zabývají europoslanci a ministři členských států EU. Co konkrétního chtějí měnit?
Ultrakonzervativní organizace a sítě, které brojí proti potratům, antikoncepci nebo stejnopohlavním sňatkům, se ocitly v hledáčku Bruselu. Podle europoslanců dokážou ovlivňovat veřejnost včetně politiků a svou činností ohrožují osobní svobodu a demokracii.
I když otázka vnitřní bezpečnosti zůstává především v rukách členských států, v rámci EU funguje spolupráce v celé řadě oblastí. Které to jsou? A jaké plány má Unie do budoucna?
Sociální sítě pracují s netransparentními algoritmy, které mohou ohrožovat evropskou demokracii. Co s tím? Další regulace podle odborníků nestačí, Evropská unie musí k platformám přistupovat přísněji.
Poslechněte si první speciální epizodu ze série diskusí Evropa zblízka. Tentokrát o dezinformacích. Diskutují česká europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti, Zelení/ESA), analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček, mediální analytik Josef Šlerka a ředitel Semantic Visions František Vrabel.
Platformy by měly efektivněji bojovat proti šíření dezinformací. EK dnes vydala nový kodex a vyzývá firmy, aby omezily publikování dezinformační reklamy či lépe umožňovaly rozeznávat záměrně manipulativní příspěvky.
Podle zprávy Evropské služby pro vnější činnost, která je de facto diplomatickým sborem EU, Rusko spustilo rozsáhlou kampaň k propagaci vakcíny proti covidu-19 Sputnik V a šíří dezinformace za účelem narušení důvěryhodnosti západních vakcín.
Probíhající pandemie naplno odhalila, jak důležitá je efektivní a rychlá reakce na dezinformační kampaně. Česká republika tuto hrozbu dlouhodobě přehlížela. Nyní vidíme výsledky.
Provozovatelé sociálních sítí by se v příštím půlroce měli zaměřit na boj s dezinformacemi kolem očkování proti covidu-19. Facebook, Twitter, Google a další velké internetové firmy k tomu dnes vyzvala Evropská komise.
S místopředsedou Evropského parlamentu Marcelem Kolajou (Piráti, Greens/EFA) redakce EURACTIV.cz hovořila o vlivu sociálních sítí i revoluční snaze EU o jejich regulaci. „O tom, co je nelegální musí rozhodovat nezávislé a nestranné soudy,“ říká.
Po roce 2020 nemůže nikdo pochybovat o tom, že digitální agenda patří mezi největší priority EU. Na stole letos přistála celá řada klíčových návrhů.
Nový Akční plán pro demokracii z dílny Evropské komise odpovídá na otázku, jak by se měla Evropská unie vypořádat s výzvami, kterým v současnosti demokracie čelí. Ty jsou v dnešním digitalizovaném světě úzce spjaty s děním v online prostoru. Jak lze bránit demokracii v digitální éře?
Evropská komise představila dlouho očekávaný balíček dvou návrhů nařízení, které mají ambici změnit pravidla na internetu pro příští dekády.
Na konferenci Media4Europe v Europe’s Media Lab (Nadace EURACTIV) v Bruselu byly vyhlášeny výsledky programu Stars4Media. Tento projekt,…
„Nechceme vytvořit žádné ministerstvo pravdy, svoboda slova je stěžejní. Nepodpořím nic, co by ji podkopalo. Na druhou stranu nemůžeme dovolit, aby byla naše společnost manipulována.“
Z českého pohledu je Akční plán pro demokracii příležitostí, jak posunout domácí debatu o dezinformacích a zacelit další díry v naší odolnosti, a to jak vůči vnějším vlivům, tak domácím dezinformátorům a politickým manipulátorům, píše Pavel Havlíček z AMO.
Evropský policejní úřad známý pod zkratkou Europol se ve své poslední zprávě rozhodl upřít svou pozornost směrem k hrozbám umělé inteligence. Konkrétně se zaměřil na nebezpečí tzv. deepfakes videí, které podle něj mohou vyvolat občanské nepokoje a polarizovat společnost.
