Jsou zákeřné, těžko uchopitelné a šíří se především na velkých digitálních platformách. Dezinformace představují invazi do digitálního prostoru, EU proto posiluje svůj arzenál a hledá silné spojence. Těmi by se mohly stát samotné digitální platformy.
V Česku máme zkušenost z první ruky, jak to vypadá, když vrcholný politik ovládá média. Proto nesmíme zůstat v ústraní, píše v komentáři k Aktu pro svobodná média europoslanec Marcel Kolaja (Piráti, Zelení/ESA).
EU minulý týden zakázala vysílání ruské státní stanice Russia Today a šíření obsahu serveru Sputnik. „Evropská unie je zcela jistě v informační válce s Ruskem. Je smutné, že jsi to její představitelé uvědomili až za cenu mnoha mrtvých civilistů,“ zní od expertů.
Špičky Evropské unie dnes ve Štrasburku varovaly před ruským vměšováním do západních demokracií a před dezinformacemi. Kreml je podle nich šíří v zahraničí a využívá k ospravedlnění invaze na domácí půdě.
Ukrajina se stala epicentrem ruských kybernetických operací. EU proto vyslala na pomoc do země elitní kyberbezpečnostní jednotku. A Evropský parlament chce v reakci na konflikt posílit také ochranu vlastního digitálního prostoru.
Dezinformace hýbou veřejnými debatami napříč Evropou. Boj proti rychle šířícím se mýtům a lžím na internetu proto probíhá na několika frontách, od komplexních digitálních aktů na úrovni EU až po dobrovolné iniciativy. Mezi nejangažovanější kybernetické aktivisty patří tzv. elfové.
Firmy dokáží cílit reklamu na sociálních sítí na základě náboženství i sexuální orientace. Mikrozacílená reklama také umožňuje efektivně šířit dezinformace. Evropská unie by proto měla mít striktní regulaci, která tomu bude bránit, říká Marcel Kolaja v rozhovoru pro EURACTIV.cz.
V Zelených máme velmi dobré zázemí. Neříkám, že by nám nebylo dobře i v liberální frakci Renew Europe, ale možná bychom tam neměli tak silnou pozici, říká v rozhovoru europoslankyně Markéta Gregorová.
Jak by měla EU bojovat s dezinformacemi? Co lze čekat od Konference o budoucnosti Evropy? A proč Evropský parlament pozoroval lokální volby v Gruzii? Poslechněte si novou epizodu podcastu Evropa zblízka s europoslankyní Markétou Gregorovou (Piráti, Zelení/ESA).
Ochrana svobody slova a soukromí na internetu, omezení cílené on-line reklamy nebo odstraňování nelegálního obsahu. Právě těmito otázkami se již několik měsíců zabývají europoslanci a ministři členských států EU. Co konkrétního chtějí měnit?
Ultrakonzervativní organizace a sítě, které brojí proti potratům, antikoncepci nebo stejnopohlavním sňatkům, se ocitly v hledáčku Bruselu. Podle europoslanců dokážou ovlivňovat veřejnost včetně politiků a svou činností ohrožují osobní svobodu a demokracii.
I když otázka vnitřní bezpečnosti zůstává především v rukách členských států, v rámci EU funguje spolupráce v celé řadě oblastí. Které to jsou? A jaké plány má Unie do budoucna?
Sociální sítě pracují s netransparentními algoritmy, které mohou ohrožovat evropskou demokracii. Co s tím? Další regulace podle odborníků nestačí, Evropská unie musí k platformám přistupovat přísněji.
Poslechněte si první speciální epizodu ze série diskusí Evropa zblízka. Tentokrát o dezinformacích. Diskutují česká europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti, Zelení/ESA), analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček, mediální analytik Josef Šlerka a ředitel Semantic Visions František Vrabel.
Platformy by měly efektivněji bojovat proti šíření dezinformací. EK dnes vydala nový kodex a vyzývá firmy, aby omezily publikování dezinformační reklamy či lépe umožňovaly rozeznávat záměrně manipulativní příspěvky.
Podle zprávy Evropské služby pro vnější činnost, která je de facto diplomatickým sborem EU, Rusko spustilo rozsáhlou kampaň k propagaci vakcíny proti covidu-19 Sputnik V a šíří dezinformace za účelem narušení důvěryhodnosti západních vakcín.
Probíhající pandemie naplno odhalila, jak důležitá je efektivní a rychlá reakce na dezinformační kampaně. Česká republika tuto hrozbu dlouhodobě přehlížela. Nyní vidíme výsledky.
Provozovatelé sociálních sítí by se v příštím půlroce měli zaměřit na boj s dezinformacemi kolem očkování proti covidu-19. Facebook, Twitter, Google a další velké internetové firmy k tomu dnes vyzvala Evropská komise.
