Dnes probíhá v Bruselu další slyšení s Maďarskem kvůli porušování zásad právního státu, které má dlouhodobě na svědomí tamní vláda Viktora Orbána. Ke kritice se nyní přidává i Česko a dle informací redakce by mohlo v budoucnu podpořit, aby země EU daly Maďarsku dle článku 7 doporučení.
Maďarsko by mohlo přijít o další vysoké finanční částky z unijních fondů. Brusel totiž plánuje změny rozpočtových pravidel, zpřísnění podmínek pro vyplácení financí a jejich pevnější propojení s dodržováním zásad právního státu.
Generální prokuratura Ukrajiny eviduje více než 159 tisíc případů údajných ruských válečných zločinů. Na jejich vyšetřování se podílí také Polsko, Česká republika a Slovensko. Ve všech třech zemích je však veřejná debata o těchto zločinech spíše v pozadí.
Z průzkumu veřejného mínění i mediální analýzy vyplynulo, že o téma ruské agrese na Ukrajině a otázek s ní spojených mezi Čechy i tuzemskými médii vzrostl zájem.
Svoboda médií v Evropské unii čelí prohlubující se krizi, autoritářské tendence v některých zemích totiž nadále narušují nezávislost tisku. Vyplývá to z výroční zprávy o svobodě médií.
Slovensko je jednou z nejzranitelnějších zemí v oblasti dezinformací v EU. Ty teď šíří i slovenská vláda. Experti varují před používáním ruské propagandy jako politického nástroje k získání moci.
Maďarská vláda letos zakázala průvod hrdosti s odkazem na ochranu dětí, podle kritiků tím ale omezuje základní svobody. Evropská komise nyní prověřuje, zda tím neporušila právo EU. Europoslanci o situaci debatovali ve Štrasburku.
Upevnění moci, oslabení zbytků demokracie, zatýkání opozice, protesty… Takový popis odpovídá dnešnímu Turecku. Co se v zemi děje? A jak na nedemokratické počínání prezidenta Recepa Erdogana zareagovala EU? V nové epizodě podcastu Evropa zblízka odpovídá šéfredaktorka Aneta Zachová.
Polsko už není černou ovcí, pokud jde o stav právního státu. Evropská komise zemi odblokovala miliardy z unijních fondů a ukončila řízení kvůli porušování hodnot. Tuskova vláda tak splnila klíčový slib. Podle expertů se ale zásadní reforma zatím nekoná.
V EU začala na politické úrovni debata o tom, jak bude vypadat budoucí dlouhodobý rozpočet. Diskuse jsou na začátku a variant je na stole hned několik. Už nyní je ale jasné, že jednání se mohou zkomplikovat více, než je zvykem.
Slovenské občanské iniciativy a organizátoři protivládních protestů v otevřeném dopise předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen upozorňují na „rostoucí ohrožení demokracie a evropských hodnot na Slovensku pod vedením vlády Roberta Fica“. Je to očerňování, míní ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok.
Polsko musí zaplatit přes 320 milionů eur (přes osm miliard Kč) jako penále za předchozí žaloby související s nedodržováním právního státu, potvrdil dnes unijní soud.
Riziko pro evropské demokracie. Tím jsou podle některých europoslanců sociální sítě bez moderace. „V posledních měsících jsme byli svědky toho, jak se Elon Musk a jeho síť X staly hlavní hlásnou troubou krajní pravice,“ varovala socialistická poslankyně Iratxe García Pérez.
Polsko se začátkem roku 2025 převzalo předsednictví Rady EU. Co od něj očekávat? Jaká je v zemi, kterou za pár měsíců čekají prezidentské volby, nálada? A podařilo se vládě Donalda Tuska napravit pošramocený právní stát? Odpovídá Michal Lebduška.
Tři opoziční strany na Slovensku vyvolají mimořádnou schůzi sněmovny, na které chtějí prosadit usnesení o potvrzení proevropského směřování země. Učiní tak reakci na nedávnou návštěvu slovenského premiéra Roberta Fica v Moskvě a na jeho výroky o změně deklarace o zahraničně-politické orientaci státu.
Maďarští respondenti oslovení výzkumníky uvádějí, že Ukrajinci si „válku zasloužili“ nebo „ji vyprovokovali“. Češi jsou vůči podobným narativům odolnější, vysvětluje v analýze Oszkár Roginer-Hofmeister.
Jak hybridní hrozby ohrožují demokracii? A co může hrozit České republice? Poslechněte si nový díl podcastu Evropa zblízka s Veronikou Víchovou, analytičkou Centra pro informovanou společnost.
„Po konci COP 28 jsme analyzovali veřejná sdělení více než 100 společností a sdružení zabývajících se fosilními palivy, abychom zjistili, jestli se jejich rétorika změnila,“ říká v rozhovoru o klimatických konferencích COP analytik Tom Holen. Ukazuje se ale podle něj, že komunikace firem je bez ohledu na jejich deklarace stále stejná.
