Péter Magyar vyhrál maďarské parlamentní volby s obrovským náskokem a Viktor Orbán po patnácti letech odchází z premiérské pozice. Pro Andreje Babiše to znamená ztrátu klíčového spojence.
Ještě před dvěma lety stáli Babiš s Orbánem na společném pódiu a hlásali nový projekt evropské politiky.
„Náš program je suverenita a bezpečnost, bojovat proti nelegální migraci a změnit Green Deal,“ pronesl 30. června 2024 český premiér Andrej Babiš na společné tiskové konferenci s maďarským protějškem Viktorem Orbánem a předsedou rakouské krajně pravicové FPÖ Herbertem Kicklem.
Trojice politiků tehdy založila novou politickou frakci v Evropském parlamentu, Patrioty pro Evropu. Bylo jen krátce po evropských volbách a krajně pravicové a populistické subjekty se zdály být na vzestupu. Volby do Evropského parlamentu ve Francii vyhrála strana Marine Le Pen, v Česku Andrej Babiš, v Maďarsku Viktor Orbán a v Rakousku Herbert Kickl. Celkově nová frakce skončila na třetím místě.
Ty samé evropské volby ale kromě velkého úspěchu krajní pravice napsaly i první kapitolu příběhu, který končí masivní porážkou Viktora Orbána o necelé dva roky později. Volby do Evropského parlamentu 2024 byly totiž první volby, ve kterých startovala nová maďarská opoziční strana Tisza. A umístila se na druhém místě za Fideszem.
Volební úspěch využil lídr strany Péter Magyar k masivní a dlouhodobé kampani s cílem porazit ve volbách svého bývalého šéfa Orbána. To se mu podařilo letos v dubnu.
Ztráta klíčového přítele
Babiš a jeho političtí spojenci z hnutí Motoristé sobě v maďarských volbách otevřeně podporovali Orbána. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) mu přijel do Budapešti před volbami osobně vyjádřit podporu. Orbánův režim označil za inspiraci pro Česko a samotného Orbána za člověka, který se rodí jednou za pět set let.
„Všichni vědí, že Babiš byl jedním z klíčových aktérů při budování projektu Patrioti pro Evropu společně s Orbánovým Fideszem a že on i někteří další čeští političtí aktéři Orbána během kampaně otevřeně podporovali, někteří Babišovi koaliční partneři až za hranou vkusu a toho, co by bylo považováno za přijatelné,“ popisuje pro redakci analytik a vedoucí bruselské kanceláře institutu Europeum Martin Vokálek.
Podle něj se Babiš po Orbánově prohře ocitl ve složité situaci. „Nejde jen o to, že ztrácí klíčového spojence v Evropské radě a Patrioti svou nejvýraznější tvář, ale i o širší politický signál,“ dodává.
Signál vidí ve výkonu populistických vlád. Pokud podle něj v náročných ekonomických a bezpečnostních podmínkách nedoručí své sliby, čeká je tvrdá porážka. „Zároveň se potvrzuje určitá strukturální slabina tohoto proudu: na evropské úrovni jen omezeně a mnohdy složitě funguje jako soudržný blok, protože jednotliví politici často sledují primárně vlastní, úzce definované národní zájmy,“ míní analytik.
Izolace na geopolitickém poli
Andrej Babiš podle Vokálka stojí před zásadní výzvou. Nechce sklouznout do izolace mezi evropskými partnery, jak se to nyní děje slovenskému premiérovi Robertu Ficovi, ale naopak usiluje o místo v evropském mainstreamu.
Minimálně vůči příští maďarské vládě to však bude mít Babiě obtížné – právě kvůli své vazbě na Orbána. Podle Vokálka to může vést k tomu, že vztah mezi Magyarem a Babišem bude spíše „chladně opatrný“.
Ve vítězném projevu v neděli 12. dubna Magyar uvedl, že jeho první zahraniční cesta povede do Varšavy a že bude usilovat o obnovu vztahů v rámci Visegrádské čtyřky. I to může pro Babiše představovat výzvu.
Podle Vokálka by možné sbližování Polska a Maďarska mohlo vést k posílení spolupráce v Evropě bez výraznější účasti Česka. „Varšava se strategicky orientuje především na Berlín a Paříž a sám Magyar naznačuje snahu rozšiřovat regionální spolupráci i směrem na jih,“ vysvětluje analytik.
„Pro Babiše tak vzniká riziko, že se formuje nová osa spolupráce – například Paříž–Varšava–Budapešť–Vídeň (případně dále na jih) – která by mohla Česko i Slovensko částečně obcházet, pokud se do ní aktivně nezapojí,“ dodává.
Babišovi noví spojenci?
V Evropské radě po změně maďarské vlády zůstane český premiér jako jediný zástupce krajně pravicové frakce Patriotů. To se však může brzy změnit.
Členské státy EU čeká v příštích dvou letech několik klíčových voleb, které ovlivní i složení Evropské rady. Parlamentní volby čekají Švédsko a Lotyšsko, příští rok Slovensko a v roce 2027 si nového prezidenta zvolí i Francie.
Na Slovensku zatím průzkumy favorizují liberální stranu a ve Švédsku sociální demokraty. V Lotyšsku se na přední příčky dostala strana Lotyšsko na prvním místě (LPV), která patří do skupiny Patriotů. A ve Francii se k vítězství dere krajně pravicová strana Marine Le Pen Národní sdružení, taky ze skupiny Patriotů.
Čerstvé volby má za sebou Bulharsko, kde zvítězil bývalý prezident Rumen Radev. Jeho nová strana Progresivní Bulharsko zatím není součástí žádné evropské politické rodiny, zastává ale proruské postoje a kriticky se vyjadřuje i k politikám EU.
Podle analytika Vokálka nemusí možné vítězství krajně pravicových stran v některých evropských státech nutně znamenat velké přepsání mapy Evropské rady ve prospěch Patriotů. Souvisí to s tím, že vládnutí nacionalistů a populistů mnohdy nepřináší očekávané výsledky.
„Spíše než jednotný trend tak uvidíme diverzifikovaný vývoj: v některých zemích mohou voliči tyto síly ještě podpořit a ‚otestovat‘ jejich sliby lepších časů v praxi, zatímco jinde už může přicházet určité vystřízlivění, a tím i propad nacionalistických a populistických sil. To bude záviset na konkrétní domácí situaci,“ dodává expert.
Tento obsah byl publikován v rámci projektu Eastern Flank EU Reporting (EFER), na kterém spolupracují redakce Delfi (Litva), Delfi (Lotyšsko), Espress (Rumunsko), EUBrief (Slovensko), Faktabaari (Finsko), Focus Europe Poland (Polsko), Napunk (Slovensko), Pro News Bulgaria (Bulharsko) a Update EU (Česko). Projektový obsah naleznete také na webu EastFlank.eu. Více informací najdete zde.
