Návrh zákona o státních zaměstnancích, který má zcela nahradit dosavadní služební zákon, je v Poslanecké sněmovně před závěrečným schvalováním. Podle opozice i odborných organizací ale hrozí, že změny ohrozí čerpání evropských fondů. Vývoj legislativy už sleduje i Evropská komise.
Skupina vládních poslanců předložila na konci loňského roku návrh zákona o státních zaměstnancích, který má služební zákon už od 1. 7. 2026 nahradit. Hlavní změnou je přechod od služebního poměru k pracovním smlouvám. Změnit by se mimo jiné měl také způsob ukončení pracovního poměru. Podle předkladatelů mají změny zvýšit flexibilitu státní správy.
V rozporu s evropským právem?
Evropská komise na začátku dubna v dopise, který má redakce k dispozici, napsala, že si je vědoma aktuálního legislativního návrhu na zrušení služebního zákona a jeho dopady analyzuje, zejména z hlediska profesionality, stability a nezávislosti státní služby a její schopnosti plnit úkoly spojené s právem EU.
Komise zároveň zdůrazňuje, že organizace veřejné správy spadá do pravomoci členských států, ty však musí dodržovat zásady právního státu a zajistit, aby jejich administrativa byla schopna efektivně uplatňovat právo EU a spravovat unijní fondy. Připomíná, že Česko má naopak dlouhodobě posilovat kapacity státní správy, zejména schopnost přitahovat a udržet kvalifikované zaměstnance a zlepšovat řízení politik.
Na Komisi se obrátili Piráti, kteří stejně jako další opoziční politici návrh označují za krok k většímu politickému vlivu na státní správu. Upozorňují také, že byl předložen jako poslanecký, a neprošel tak standardním připomínkovým řízením.
Předseda hnutí STAN Vít Rakušan v pátek přímo na plénu varoval, že vládní koalice jde proti evropským standardům, protože služební zákon byl zásadní podmínkou pro čerpání finančních prostředků z fondu EU.
Podle pirátské poslankyně Kateřiny Stojanové Komise v odpovědi potvrdila jejich obavy. „Pokud stát nebude fungovat profesionálně a nezávisle, ohrozí to schopnost čerpat evropské peníze i důvěru občanů,“ uvedla na dotaz redakce.
Piráti podle ní hodlají v Poslanecké sněmovně bránit zrušení služebního zákona „všemi dostupnými prostředky“. Společně s hnutím STAN například navrhli hlasovat o zamítnutí celé předlohy. Na evropské úrovni plánují Piráti dál komunikovat s Evropskou komisí a sledovat její stanovisko i možné dopady na evropské finance. Pokud nakonec zákon projde v problematické podobě, jsou připraveni obrátit se na Ústavní soud.
Autoři návrhu kritiku odmítají
Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO), která je jednou z předkladatelek zákona o státních zaměstnancích, je však přesvědčena, že návrh neohrozí čerpání evropských peněz, není v rozporu s žádným předpisem ani jiným pramenem práva EU a není ani v rozporu s hodnotami právního státu. Aby se vyloučily jakékoli pochybnosti, sama prý předložila pozměňovací návrhy, které na možné výhrady ze strany Evropské komise reagují, sdělila redakci.
„Jde například o transformaci stávající služební komise do podoby poradní komise, posílení centrální koordinační role Úřadu vlády včetně posílení jeho role v oblasti změn organizačních struktur správních úřadů nebo o návrh na zavedení obráceného důkazního břemene v případě soudního přezkumu výpovědi dané vedoucím státním zaměstnancům nebo při jejich odvolání z funkce,“ popsala.
Až 360 miliard v ohrožení
Na to, že by zrušení služebního zákona bez adekvátní náhrady mohlo vést až k pozastavení čerpání evropských peněz, upozorňují i experti sdružení v iniciativě Česko, funguj!. V aktuálním období do roku 2027 by podle nich mohlo být v ohrožení až 360 miliard korun v různých již běžících programech od podpory zaměstnanosti, školství, životního prostředí až po regionální rozvoj a inovace.
Iniciativa upozorňuje, že zrušením služebního zákona by státní úředníci přišli o ochranu před politickými tlaky na jejich nezávislé a nestranné rozhodování například i o dotacích a veřejných zakázkách. Nový zákon přitom podle nich nepřináší adekvátní náhradu. Zrušením služebního zákona hrozí také častější obsazování pozic ve státní správě pouze na základě protekce či známosti.
Služební zákon platí už od roku 2015 a řídí se jím všichni úředníci na ministerstvech a dalších centrálních státních úřadech v Česku. Jeho přijetí tehdy požadovala po Česku Evropská unie, aby se zajistila rovná pravidla a nestrannost při administraci evropských dotací. Zákon měl být jednou z hlavních garancí toho, že evropské peníze nepůjdou do kapes politiků a jejich firem bez užitku pro celou českou společnost.
Minulý týden prošel návrh nového zákona o státních zaměstnancích v Poslanecké sněmovně druhým čtením, kdy se načítají pozměňovací návrhy. Po závěrečném schválení půjde zákon na projednání do Senátu a na podpis prezidentovi.