Místo pozvánky do NATO dostala Ukrajina záruky, které můžou urychlit konec války

V litevském Vilniusu pomalu končí velmi sledovaný summit Severoatlantické aliance, od kterého si válkou zmítaná Ukrajina slibovala více, než dostala. Turecký prezident zároveň opět ukázal, jak schopný je vyjednavač.Válka na Ukrajině zuří už více než 500 dní a prezident napadené země Volodymyr Zelenskyj vyjednává další vojenské dodávky, bezpečnostní záruky a pomoc, které mu jeho spojenci mohou dát. Zásadním strategickým cílem je vstup do NATO, i když samozřejmě nejdříve po skončení ruské agrese. Přelomovým okamžikem se mohl stát dvoudenní summit v litevském Vilniusu. Některé členské státy Aliance byly toho názoru, že Ukrajina by měla už nyní dostat pozvánku do obranného společenství nebo alespoň jasný časový harmonogram svého postupného přibližování k NATO. V tomto ohledu je však potřeba vyvážit zájmy 31 členských států, což není nikdy jednoduché. Navíc, proti konkrétnějším závazkům či termínům se postavily velikáni USA a Německo. Pozvání Ukrajiny do Aliance se tedy neočekávalo. Prezident Zelenskyj v průběhu prvního dne summitu (úterý 11. července) tyto zprávy nenesl zrovna dobře. Připravované stanovisko, které neobsahovalo žádné nové konkrétní závazky, označil za „bezprecedentní a absurdní“. Vágnost podle něj pouze nahrává Rusku a povzbuzuje ho k další agresi. Ve středu (12. července) už prezident svá slova zmírnil. I když totiž NATO v otázce budoucího ukrajinského členství nevytyčilo konkrétní plán s časovými mantinely, slíbilo alespoň zjednodušený přijímací proces bez tzv. akčního plánu členství. To Zelenskyj ocenil, i když podle svých slov by si jako ideální výsledek představoval přímo pozvánku do tohoto elitního klubu. „Cestu známe. Jednomyslná shoda 31 zemí na budoucnosti Ukrajiny v NATO je úspěchem. Její cesta ke členství bude díky dnešní dohodě kratší. Zítra (ve středu) se těším na jednání s (Volodymyrem) Zelenským v novém formátu Rady NATO-Ukrajina, kde poprvé zasedne jako rovný s rovnými,“ napsal na Twitter prezident Petr Pavel, který Česko na summitu reprezentoval.

Cestu známe. Jednomyslná shoda 31 zemí na budoucnosti Ukrajiny v @NATO je úspěchem. Její cesta ke členství bude díky dnešní dohodě kratší. Zítra se těším na jednání s @ZelenskyyUa v novém formátu Rady NATO-Ukrajina, kde poprvé zasedne jako rovný s rovnými. pic.twitter.com/0xgTCOUyT0

— Petr Pavel (@prezidentpavel) July 11, 2023

Ne všichni ale vidí závěry tohoto summitu jako posun. „Pozvánka pro Ukrajinu do NATO musí znít uvěřitelně a konkrétně, jinak bude vnímána jako další prázdný slib ze strany Západu. Nekonkrétnost  můžeme vnímat jakoby si USA nechávaly vstup Ukrajiny do aliance jako téma pro vyjednávání s Ruskem,“ namítl například bezpečnostní analytik Petr Boháček. Ukrajina ale každopádně mohla být spokojená s dalšími přísliby dodávek vojenské techniky a jiné podpory, se kterými přišly v průběhu summitu některé státy. Rozšířila se například skupina zemí, které budou trénovat ukrajinské piloty v ovládání stíhaček F-16. Zprávou středy se však stalo rozhodnutí skupiny G7 (Německo, Francie, Itálie, USA, Kanada, Japonsko a EU) poskytnout Ukrajině dlouhodobé bezpečnostní záruky. Ty podle diplomatických zdrojů zahrnují dodávky různých druhů pomoci včetně moderního vojenského vybavení, sdílení zpravodajských informací a kybernetického know-how nebo vojenský výcvik a investice do ukrajinského obranného průmyslu. Přestože tyto záruky stojí mimo rámec NATO, mohou přispět k urychlení ukrajinské cesty do Aliance, a to tím, že přiblíží konec války. Západní státy si uvědomují, že táhnoucí se konflikt hraje do karet Rusku.

Bezpečnostní záruky jsou nezbytnou podmínkou pro obnovu Ukrajiny, říká německý poslanec Silberhorn

Erdoganova „vydírající“ taktika

S rusko-ukrajinskou válkou souvisí i další rozšiřování NATO, a to konkrétně o Finsko a Švédsko. Zatímco první jmenovaná země už do Aliance míří, vstup té druhé zatím blokují Maďarsko a Turecko. Přestože švédská vláda už splnila všechny dosavadní turecké podmínky, prezident Recep Tayyip Erdogan k nim na poslední chvíli před summitem přidal ještě jednu. „Pojďte a otevřete Turecku cestu ke členství v Evropské unii. Až vy otevřete cestu Turecku, my otevřeme cestu Švédsku (do NATO), jako jsme ji otevřeli Finsku,“ prohlásila turecká hlava státu v pondělí (10. července) podle ČTK. Nová podmínka vyvolala překvapené a odmítavé reakce od politiků i expertů. „Těžko lze tuto nátlakovou žádost nazvat jinak než hanebnou,“ napsal například na Twitter český odborník na mezinárodní bezpečnost Michal Smetana. Tato diplomatická taktika však evidentně zafungovala. Erdogan své „ultimátum“ stáhl poté, co na následném pondělním jednání s šéfem NATO Jensem Stoltenbergem a švédským premiérem Ulfem Kristerssonem dostal další ústupky a sliby. Švédsko například přislíbilo posílit vzájemnou koordinaci boje proti terorismu, NATO zase ústy Stoltenberga souhlasilo s vytvořením nové funkce „zvláštního koordinátora pro boj proti terorismu“. A ústupky kvůli rozšíření NATO patrně udělaly i Spojené státy, když souhlasily s „posílením obranného a odstrašujícího potenciálu Turecka“. Maďarsko sice zatím švédské žádosti také zelenou nedalo, premiér Viktor Orbán ale naznačil, že bude následovat Erdoganův příklad. Očekává se, že maďarský parlament bude o této otázce hlasovat po letních prázdninách. Dveře do Aliance by se tak Stockholmu měly už brzy skutečně otevřít.

Podcast: Švédský velvyslanec: Předsednictví ČR nastavilo laťku vysoko, bylo fantastické. Švédy motivuje