Putinova agrese vůči Ukrajině tlačí stále víc států z neutrálního postavení směrem k větší spolupráci se Severoatlantickou aliancí (NATO) a Evropskou unií. Do NATO kvůli tomu již vstoupilo Finsko a Švédsko. Nyní debatu o „přehodnocení neutrality“ zvedl i stát, od kterého by to mezinárodní společenství čekalo možná nejméně – Švýcarsko.
Všechny oči míří na Washington, kde v úterý (9. července) začíná třídenní summit NATO. Aliance tady oslaví 75. výročí od svého založení, žádné bujaré oslavy se ale kvůli napjaté globální situaci nečekají.
Euroskeptická nabídka je před červnovými volbami do Evropského parlamentu opravdu široká, všechny strany, hnutí a koalice ale říkají v podstatě to samé. Green Deal je fuj, Ukrajině se nemají dodávat zbraně a nelegální migrace zaplaví celou Evropu.
V litevském Vilniusu pomalu končí velmi sledovaný summit Severoatlantické aliance, od kterého si válkou zmítaná Ukrajina slibovala více, než dostala. Turecký prezident zároveň opět ukázal, jak schopný je vyjednavač.
Unie má na základě dohody uvolnit dvě miliardy eur (48 miliard korun) na nákupy munice a do roka dodat Kyjevu milion dělostřeleckých granátů. Podle Evropské obranné agentury (EDA) se do společných nákupů předběžně přihlásilo 17 zemí včetně Česka.
