Od návratu Donalda Trumpa na mezinárodní scénu přes rostoucí tlak na zvyšování obranných výdajů až po budoucnost Ukrajiny v NATO – summit v Ankaře otevře řadu klíčových bezpečnostních otázek.
Evropská unie sleduje blížící se americké prezidentské volby s obavami. Největší strach má Brusel z toho, co by případné vítězství Donalda Trumpa mohlo znamenat pro pomoc Ukrajině.
Nový britský premiér Keir Starmer pohostil více než 40 svých protějšků v Blenheimském paláci. Během tzv. „speed-dates“ využil možnosti seznámit se s řadou čelních představitelů Evropy a navázat bližší kontakty.
Všechny oči míří na Washington, kde v úterý (9. července) začíná třídenní summit NATO. Aliance tady oslaví 75. výročí od svého založení, žádné bujaré oslavy se ale kvůli napjaté globální situaci nečekají.
Praha ve čtvrtek a v pátek hostila ministry zahraničních věcí NATO. Spojenci se během neformálního jednání věnovalo zejména podpoře Ukrajiny. Tím hlavním byla její finanční podpora a budoucí členství v alianci.
Na společné neformální jednání se dnes v Černínském paláci scházejí ministři zahraničních věcí všech členských států Severoatlantické aliance (NATO). Řešit budou předvídatelnost dodávek pro Ukrajinu nebo použitelnost evropských zbraní na cíle v Rusku.
Ve čtvrtek oficiálně odstartovala ministeriáda členů NATO. Nesla se ve více ceremoniálním duchu. Hlavní událostí se stala veřejná debata v Senátu. NATO potřebuje jasný plán, co dál, zdůraznil ministr zahraničí Jan Lipavský.
Česko se ve čtvrtek a pátek (30. a 31. května) stane hlavním centrem debat o bezpečnosti Evropy. Tentokrát však jen neformálně. Mezi témata jednání ministrů zahraničí zemí Severoatlantické aliance by měla patřit především lepší koordinace pomoci pro Ukrajinu.
Použití zbraní dodaných na Ukrajinu západními spojenci proti cílům uvnitř Ruska by neučinilo ze Severoatlantické aliance a jejích členů stranu konfliktu, uvedl dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Ruské ostřelování neustává a ukrajinská protivzdušná obrana je děravá. Česko, Dánsko a Nizozemsko proto volají po tom, aby se Kyjevu dodalo víc munice a hlavně samotné protivzdušné systémy. Chtějí o tom dnes přesvědčit i další státy EU.
Podle Evropské unie je za smrt uvězněného ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného zodpovědné Rusko, uvedl předseda Evropské rady…
Evropská unie zatím Ukrajině dodala jen 300 000 kusů dělostřelecké munice ze slíbeného milionu do března příštího roku. Při svém příjezdu na jednání ministrů zahraničí NATO v Bruselu to dnes uvedl šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba.
Evropská unie toho musí dělat pro Ukrajinu více a musí to dělat rychleji. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella se na tom dnes shodli všichni ministři obrany, kteří se účastnili jednání v Bruselu. Česko na schůzce zastupovala ministryně obrany Jana Černochová.
V litevském Vilniusu pomalu končí velmi sledovaný summit Severoatlantické aliance, od kterého si válkou zmítaná Ukrajina slibovala více, než dostala. Turecký prezident zároveň opět ukázal, jak schopný je vyjednavač.
Čtvrteční jednání Evropské rady bylo svižné a hladké. Tedy alespoň v době, kdy se řešila Ukrajina. Pak přišlo téma číslo dvě, migrace, a unijní lídři se bez výsledků zasekli do půl druhé ráno.
Je příliš brzy na to, aby bylo možné smysluplně vyhodnotit podrobnosti o zničení Kachovské přehrady, které se ale odehrálo pouze v důsledku ruské invaze. Podle agentury Reuters to dnes prohlásil britský ministr zahraničí James Cleverly, jenž je na návštěvě Kyjeva.
Ruský prezident Putin se „připravuje na více války“ a chce Evropu, ve které může Rusko diktovat, co mají dělat sousedé. Řekl to generální tajemník NATO Jens Stoltenberg během své návštěvy v Tallinnu, kde se připojila i Ursula von der Leyenová.
Severoatlantická aliance odstartovala letošní rok podepsáním zbrusu nové dohody s Evropskou unií, v kontextu války na Ukrajině ji ale čekají další významné změny. Nahradit Jense Stoltenberga by mohla třeba slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.
