Prohlubující se potíže evropské zahraniční politiky, od problémů s financováním Ukrajiny až po nejednotnou reakci na válku s Íránem, zvyšují tlak na zásadní reformu toho, jak EU dělá svou diplomacii.
EU by měla zvýšit tlak na palestinské teroristické hnutí Hamás, zároveň ale i přijmout sankce vůči extremistickým izraelským ministrům. V dopise šéfce unijní diplomacie Kaje Kallas to uvedli nizozemský ministr zahraničí Ruben Brekelmans a jeho švédská kolegyně Maria Malmer Stenergard.
Ukrajině se dosud podařilo zajistit 1,5 miliardy dolarů (31,4 miliardy Kč), za které evropští spojenci v rámci nové iniciativy nakoupí americké zbraně pro tuto východoevropskou zemi, uvedl na X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Europoslanci ze zemědělského výboru Evropského parlamentu podpořili návrh Komise, který má dát farmářům větší flexibilitu při porážení zvířat přímo na farmě. Díky tomu by se nemusela převážet na velké vzdálenosti.
V litevském Vilniusu pomalu končí velmi sledovaný summit Severoatlantické aliance, od kterého si válkou zmítaná Ukrajina slibovala více, než dostala. Turecký prezident zároveň opět ukázal, jak schopný je vyjednavač.
Čtvrteční jednání Evropské rady bylo svižné a hladké. Tedy alespoň v době, kdy se řešila Ukrajina. Pak přišlo téma číslo dvě, migrace, a unijní lídři se bez výsledků zasekli do půl druhé ráno.
Země Evropské unie se po několika letech odkladů pokoušejí dohodnout na pravidlech, která by přetíženým státům…
Jak se Švédsku po Česku přebíralo předsednictví Rady EU? Kdy vstoupí Švédsko do NATO? A co mají Češi a Švédové kromě záliby v houbaření společného? V podcastu EURACTIV.cz odpovídá švédský velvyslanec v Česku Fredrik Jörgensen.
Co stojí za úspěchem českého předsednictví? Kromě důvěry v diplomaty v Bruselu i velká motivace týmu, které celé předsednictví organizoval. Česko nyní předalo předsednickou štafetu Švédsku a spolu s ní i pár osvědčených tipů a praktických rad.
Lídři zemí EU se 9. a 10. února sejdou na mimořádném summitu a hlavní témata se rýsují dvě. Vedle zvládání migrace je potřeba se dohodnout také na tom, jak přesně Evropa zareaguje na americký protiinflační zákon, který ohrožuje evropský byznys.
Severoatlantická aliance odstartovala letošní rok podepsáním zbrusu nové dohody s Evropskou unií, v kontextu války na Ukrajině ji ale čekají další významné změny. Nahradit Jense Stoltenberga by mohla třeba slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.
S Evropským prostorem pro zdravotní data má EU před sebou roky citlivé práce s nejasným výsledkem, protože rozdíly v digitalizaci jsou napříč kontinentem stále obrovské. Úspěch by ale výrazně pomohl lékařům, pacientům, průmyslu i národním rozpočtům.
Dvě z nejsilnějších evropských zemí, Británie a Itálie, budou mít na podzim nové lídry, a mohou tak změnit svoji mezinárodněpolitickou trajektorii. Zásadní změny ale možná díky volbám nastanou i v dalších zemích starého kontinentu.
Měla by EU řešit minimální mzdu? O směrnici zavádějící přiměřenou minimální mzdu ve státech bloku letos budou jednat instituce v rámci trialogů. Zatímco české odbory chtějí jasná a závazná kritéria pro její stanovení, zaměstnavatelé jsou spíše proti.
Do čela Rady EU se na půl roku postavila vláda Emmanuela Macrona. Ten má velké ambice, ale zároveň co dělat, aby zvládl situaci doma. Blíží se totiž prezidentské volby a zároveň sílí pandemie omikronu.
Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) dnes jednal se šéfkou švédské diplomacie Ann Lindeovou o předsednictví zemí v Radě EU. Švédsko se ujme předsednictví hned po tom českém, které odstartuje v druhé polovině příštího roku.
Zítra začne mimořádný summit Evropské rady k víceletému finančnímu rámci, členské státy ale stále trvají na svých pozicích. Předseda ER Charles Michel si však od summitu slibuje průlom.
Pro Českou republiku zůstává feministická zahraniční politika tabu, stejně jako samotný pojem „feminismus“. Trendy ve světě jdou ale jiným směrem.
