Prohlubující se potíže evropské zahraniční politiky, od problémů s financováním Ukrajiny až po nejednotnou reakci na válku s Íránem, zvyšují tlak na zásadní reformu toho, jak EU dělá svou diplomacii.
Šance, že se lídři Evropské unie na dnešním summitu dohodnou na tzv. reparační půjčce pro Ukrajinu, zůstávají velmi nejisté. Z vyjádření klíčových aktérů vyplývá, že jednání jsou otevřená, ale hluboké politické rozpory přetrvávají a konsensus zatím není na dohled.
Rusko je nejvýznamnější, nejpřímější a nejdlouhodobější hrozbou pro bezpečnost, mír a stabilitu v euroatlantickém prostoru. Ve společném prohlášení to dnes podle agentury Reuters uvedlo osm členských zemí Evropské unie.
Evropské vlády stupňují podporu Dánsku po sérii incidentů s neznámými bezpilotními letouny, kvůli nimž musela minulý týden několik tamních letišť přerušit provoz.
V Evropské unii je potřeba více spolupracovat a zajistit lepší ochranu vnějších hranic i politiku návratu neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu. Na společné tiskové konferenci se švédským premiérem Ulfem Kristerssonem to uvedl belgický předseda vlády Alexander de Croo.
V litevském Vilniusu pomalu končí velmi sledovaný summit Severoatlantické aliance, od kterého si válkou zmítaná Ukrajina slibovala více, než dostala. Turecký prezident zároveň opět ukázal, jak schopný je vyjednavač.
Švédsko se chce během svého půlročního předsednického angažmá zaměřit na bezpečnost, konkurenceschopnost, energetickou transformaci a právní stát. Priority předsednictví v úterý europoslancům představil švédský premiér Ulf Kristersson.
Severoatlantická aliance odstartovala letošní rok podepsáním zbrusu nové dohody s Evropskou unií, v kontextu války na Ukrajině ji ale čekají další významné změny. Nahradit Jense Stoltenberga by mohla třeba slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.
